108 C 166/2024-42 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 11 694,75 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřel se žalovanou dne 4. 5. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které, byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 251 Kč ve sjednaných splátkách. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, , právnická osoba, , jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. půjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o půjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části ověřené dokumenty. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením Smlouvy poskytl věřiteli úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si věřitel tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen věřiteli splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobkyně, vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta, neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jejího jednání. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaná sjednané splátky neuhradila řádně a včas, nadále dluží částku 11 694,75 Kč. Žalobkyně má dále právo také na zaplacení sjednaného úroku ve výši 18,18 % ročně a zákonného úroku z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalobkyně proto požaduje zaplacení jistiny a poplatku v celkové výši 11 694,75 Kč, kapitalizovaného sjednaného úroku, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a dále jdoucího sjednaného úroku i zákonného úroku z prodlení od 28. 9. 2023 do zaplacení. Na úhradu svého závazku zaplatila žalovaná 2 400 Kč.2. Mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne 4. 5. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala věřiteli tuto částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 251 Kč, a to v 52 měsíčních splátkách. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku 7 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy. V zákaznické kartě žalované jsou uvedena její základní a dále údaje o výši jejích výdajů a příjmů dle jejího prohlášení. Dle údajů v zákaznické kartě je žalovaná , Anonymizováno, , žije v nájemním bydlení, má , Anonymizováno, vyživovací povinnosti, její čistý příjem činí 8 100 Kč, další příjmy žalované činí 900 Kč a další čisté příjmy domácnosti 15 000 Kč. Její odhadované měsíční výdaje činí 6 500 Kč. Předložila složenky z března a dubna 2022. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze zákaznické karty. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 , právnická osoba, postoupil pohledávku žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 29. 9. 2023, které bylo žalované odesláno doporučenou poštovní zásilkou dne 27. 10. 2023. Zároveň byla žalovaná vyzvána k plnění ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek, části seznamu postoupených případů, oznámení o postoupení pohledávek a podacího lístku.3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel zapůjčil žalované částku 7 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit během 52 měsíců formou sjednaných splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Nepřiléhavý je také odkaz žalobkyně na to, že její právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení klienta. Budoucímu věřiteli není zákonem uložena povinnost či poskytnuto právo spoléhat na správnost a pravdivost tvrzení budoucího klienta. Zákonem je mu uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Tuto zákonnou povinnost nelze obcházet odkazem na dobrou víru v poctivé jednání spolukontrahenta. Z obsahu zákaznické karty je zřejmé, že věřitel kalkuloval jakési „další příjmy a další čisté příjmy domácnosti“, aniž by bylo zřejmé, z čeho plynou a komu jsou určeny, výše nákladů pro žalovanou a dvě děti žijící v nájemním bydlení 6 500 Kč je nereálně nízká, což muselo být patrné na první pohled. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že předchůdce žalobkyně nesplnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet, zejména v otázce výdajové neměl vůbec žádnou reálnou představu o základních výdajích žalované, a v důsledku toho je smlouva o zápůjčce neplatná podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 7 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Ze samotných tvrzení žalobkyně však vyplývá, že částku 2 400 Kč již žalovaná zaplatila. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 4 600 Kč, neboť žalovaná částku 2 400 Kč představující její bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního jednání žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatila. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaná byla ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu, avšak až od 10. 11. 2023, po uplynutí výzvy k plnění dle oznámení o postoupení pohledávky. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky mají oporu v absolutně neplatném právním jednání.4. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.