108 C 243/2024-50 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení celkem částky 105 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 27. 7. 2018 se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, (dále jen "Smlouva"). Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti , právnická osoba, převedena ve prospěch společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, a tato společnost se tak stala přechodným věřitelem pohledávky. Žalobkyně jako postupník uzavřela dne 6. 12. 2023 se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn přípisem původního věřitele ze dne 2. 1. 2024. Podle smlouvy o úvěru původní věřitel poskytl žalované částku 70 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s příslušenstvím ve výši 68 600 Kč tvořeném kapitalizovaným smluvním úrokem, poplatkem za správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a poplatkem za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku v 18 splátkách měsíčních splátkách po 7 700 Kč. Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o poskytnutí úvěru, do které žalovaná uvedla základní údaje o své osobě a dále okolnosti vypovídající o její finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, dalších finančních závazcích, výši měsíčních příjmů a výdajů a požadovanou výši úvěru. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzována schopnost žalované úvěr splácet a její možnost dostát závazku. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako úvěruschopnou a úvěr byl poskytnut. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Na úhradu svého závazku zaplatila pouze 35 250 Kč. Původnímu věřiteli tak vzniklo právo žádat zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 70 000 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 8 575 Kč, nesplaceného poplatku za správu úvěru ve výši 6 650 Kč, nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 18 125 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 651 Kč a smluvní pokuty ve výši 35 000 Kč.2. Dne 27. 7. 2018 žalovaná vyplnila a žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru v níž uvedla své základní osobní údaje, navrhovanou výši úvěru 70 000 Kč, formu splácení v 18ti měsíčních splátkách. Ohledně příjmu uvedla, že má takzvané , Anonymizováno, ve výši , částka, a , částka, a výdaje na bydlení ve výši , částka, , energie , částka, , stravování a výživné , částka, a ostatní výdaje , částka, . Průměrné měsíční výdaje žalované jsou uvedeny částkou , částka, a průměrné měsíční výdaje celé domácnosti částkou , částka, . V žádosti je dále uvedeno, že společně se žalovanou žijí v domácnosti , Anonymizováno, a vyživuje , Anonymizováno, , žije v , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru.3. Dne 27. 7. 2018 je datována smlouva o úvěru číslo , hodnota, – , Anonymizováno, , v níž jako osoba úvěrující je označená společnost , právnická osoba, a jako úvěrované je označena žalovaná. Předmětem smlouvy je závazek úvěrujícího poskytnout úvěrované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 70 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala zaplatit poskytnutou jistinu spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru tvořenými úrokem z poskytnuté jistiny, poplatkem za správu úvěru a poplatkem za hotovostní výběr splátek, vše v celkové výši 68 600 Kč, formou 18ti měsíčních splátek po 7 700 Kč. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o úvěru.4. Notářským zápisem ze dne 27. 9. 2018 dokladovaly společnost , právnická osoba, jako prodávající a , právnická osoba, . jako kupující smlouvu o , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 6. 9. 2018. Dne 6. 12. 2023 uzavřely , právnická osoba, . jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž je také pohledávka za žalovanou. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z notářského zápisu, smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených případů.5. Dne 2. 1. 2024 vyhotovila společnost , právnická osoba, . oznámení o postoupení pohledávky adresované žalované, v němž jí oznamuje, že předmětná pohledávka byla postoupena žalobkyni a žalovaná je zároveň vyzývána k zaplacení dluhu plynoucího ze smlouvy o úvěru uzavřené s původním věřitelem do 10ti dnů od doručení oznámení. Oznámení bylo žalované zasláno doporučenou poštovní zásilkou dne 3. 1. 2024. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z oznámení o postoupení pohledávek a podacího archu.6. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované částku 70 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s poplatky vrátit během 18 měsíců formou sjednaných splátek ve výši 7 700 Kč. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru“), tj. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyní tvrzený a soudem zjištěný způsob, jakým poskytovatel úvěru zkoumal schopnost žalované úvěr splácet, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. I tímto omezeným způsobem však musel poskytovatel úvěru dospět k jednoznačnému závěru, že žalovaná není schopna úvěr splácet, neboť i pokud by skutečně dosahovala příjmu ve výši , částka, a její nejnutnější výdaje při , Anonymizováno, (rovněž nijak nedoložené) výše , částka, (jde o pouhý součet nájemného a dalších výdajů uvedených v žádosti), pak musel poskytovatel úvěru dospět k závěru, že není schopna splácet splátky ve výši 7 700 Kč měsíčně. Skutečnost, že nějakou dobu žalovaná úvěr splácela, na tomto závěru nemůže nic změnit. Poskytovatel úvěru tak poskytl žalované úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a v důsledku toho je smlouva o úvěru neplatná podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 70 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby částku 35 250 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 34 750 Kč, neboť žalovaná částku 35 250 Kč představující její bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního jednání žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatila. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaná byla ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a to od 15. 1. 2024, tj. po uplynutí lhůty k plnění dle oznámení o postoupení pohledávky. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť ve zbývající části se jedná o nároky plynoucí z neplatnéh