108 C 292/2024-42 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 30 024,10 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřel se žalovaným dne 2. 4. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které, byly žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 28 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdci žalobkyně celkem částku 52 052 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3 718 Kč. Splátky však žalovaný neplatil včas, na úhradu svého závazku zaplatil pouze 4 717,99 Kč a v důsledku nezaplacení sjednaných splátek se dosud neuhrazená část dluhu stala splatnou ke dni 2. 6. 2023. Předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na zaplacení dlužné jistiny ve výši 26 085,23 Kč, na zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 938,87 Kč a nezaplaceného příslušenství v podobě nesplaceného úroku a poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 1 233,49 Kč a 11 760 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 3 597,29 Kč, nezaplaceného inkasního poplatku ve výši 4 680 Kč, nezaplaceného smluvního úroku ve výši 863,31 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení a dále jdoucího úroku z prodlení. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 2. 1. 2024.2. Mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 2. 4. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , dle které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 28 000 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli tuto částku vrátit spolu s další částkou v celkové výši 52 052 Kč formou 14 měsíčních splátek po 3 718 Kč. Smlouva dále obsahuje úpravu dalších smluvních práv a povinností. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o úvěru. Ze žádosti o úvěr má soud za prokázáno, že žalovaný prohlásil před uzavřením smlouvy věřiteli, že je , Anonymizováno, , má k dispozici výdělek ve výši , částka, , je , Anonymizováno, , bydlí , Anonymizováno, . Má výdaje na bydlení ve výši , částka, , výdaje na dopravu, jídlo a osobní potřeby ve výši , částka, a platí splátky ve výši , částka, měsíčně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným z této smlouvy žalobkyni. Postoupení pohledávky mu bylo oznámeno a zároveň byl vyzván k zaplacení dluhu žalobkyni do deseti dnů od doručení oznámení, které mu bylo zasláno doporučenou poštovní zásilkou dne 3. 1. 2024. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení a poštovního podacího archu.3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému částku 28 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit během 14 měsíců po 3 718 Kč. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně v řízení poskytla k prokázání skutečnosti, že její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, pouze vyhotovení žádosti o úvěr, v níž jsou pouze údaje uváděné žalovaným. Věřitel si žádným způsobem neověřil zejména výší výdajů žalovaného, nezískal žádnou reálnou představu o faktických povinných výdajích žalovaného. Z obsahu žádosti je patrno, že péči, kterou snad předchozí věřitel věnoval zkoumání úvěruschopnosti žalovaného rozhodně nelze nazvat péčí odbornou. Nelze dospět k jinému závěru než, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou zákonem s odbornou péčí zkoumat schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, s čímž je spojena zákonná sankce neplatnosti uzavřené smlouvy. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 28 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby částku 4 717,99 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 23 282,01 Kč, neboť žalovaný částku 4 717,99 Kč představující jeho bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního jednání žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatil. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně (s výjimkou zákonného úroku z prodlení z částky 23 282,01 Kč) byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaný byl ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Prodlení žalovaného pak nastalo ke dni 15. 1. 2024, neboť k zaplacení žalované částky představující jeho bezdůvodné obohacení byl vyzvána v rámci oznámení o postoupení pohledávky do data 14. 1. 2024. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť další nároky mají původ v absolutně neplané smlouvě.4. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Při úvaze o úspěchu a neúspěchu ve sporu přitom soud zahrnul také výši příslušenství, které bylo součástí žalobního požadavku.