109 C 207/2024-69 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 27 237,77 Kč, úrok ve výši 17,9 % ročně z částky 27 237,77 Kč od 27. 12. 2023 do 22. 1. 2024, úrok 15 % ročně z částky 27 237,77 Kč od 6. 1. 2024 do zaplacení, úrok 15 % ročně z částky 27 237,77 Kč od 23. 1. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 1 148,17 Kč od 24. 9. 2023 do 26. 12. 2023 a částku 510 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 29. 7. 2023 rámcovou smlouvu č. , hodnota, . Na základě této smlouvy byl žalované aktivován běžný účet. Zároveň žalovaná požádala žalobkyni o úvěr ve výši 30 000 Kč. Částka byla vyplacena na její běžný účet. Žalovaná se zavázala měsíčně splácet 3 000 Kč. Svůj závazek však nehradila řádně a včas. Vzhledem k tomu žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně se tak domáhá nesplacené jistiny úvěru ve výši 27 237,77 Kč. , adresa, 148,17 Kč představuje nesplacený smluvní úrok z úvěru od 24. 9. 2023 do 26. 12. 2023. Smluvní úrok je požadován ve výši 15 % ročně od 23. 1. 2024 do zaplacení. Zákonný úrok je požadován až od 6. 1. 2024, jelikož žalobkyně poskytuje žalované ve výzvě k plnění dostatečnou lhůtu. 510 Kč představuje nepovolený debet.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne 29. 7. 2023 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Žalované byl poskytnut zároveň úvěr ve výši 3 000 Kč s dobou trvání 11 měsíců, úhrady ve výši 3 000 Kč měsíčně. Úroková sazba byla stanovena ve výši 17,9 % ročně jako základní, bonusová úroková sazba činila 16,9 % ročně.4. Z platební bilance k výše uvedené smlouvě soud zjistil, že žalovaná celkově uhradila 3 439 Kč.5. Z výpisu běžného účtu číslo , č. účtu, soud zjistil, že dne 9. 8. 2023 byla na účet připsána částka 30 000 Kč s označením půjčka jedna.6. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z. a žalobě vyhověl, avšak jen zčásti. Žalobkyně prokázala, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu dne 29. 7. 2023, kdy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že posuzovala úvěruschopnost žalované na základě údajů, které žalobkyně dostala od žalované v žádosti o úvěr. Žalovaná uvedla, že její jiné splátky činí 7 017 Kč, hlavní příjem 30 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti 20 000 Kč. Na bydlení hradí 12 800 Kč, na léky, jídlo, dopravu 6 000 Kč. V úvěrové zprávě je pak uvedeno, že žalovaná požádala dne 20. 6. 2023 o kreditní kartu. Tato její žádost byla odmítnuta s úvěrovým rámcem 10 000 Kč. Ze závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , spisová značka, , zejména bodu 26 vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Žalobkyně neprokázala, že by posuzovala úvěruschopnost žalované zkoumáním v různých registrech, jako je např. insolvenční rejstřík, rejstřík exekucí či pátráním v bankovních či nebankovních registrech, zda žalovaná má nějaké další závazky či nikoliv, zda tyto splácí. S ohledem na výše uvedené je tak smlouva o úvěru dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud však zavázal žalovanou k vydání jistiny, která jí byla poskytnuta, jedná se o částku 30 000 Kč. Bylo však prokázáno, že žalovaná uhradila částku 3 439 Kč, toto vyplývá z platební bilance. Soud tak zavázal žalovanou k úhradě částky 26 561 Kč, když se jedná o rozdíl mezi částkou 30 000 Kč a 3 439 Kč. Splatnost byla posouzena dle ustanovení § 1959 písm. e) o. z. Žalobkyně neprokázala, že by se dostala do sféry dispozice výzva k úhradě dluhu, soud tak za výzvu k úhradě dluhu považuje žalobu, která byla žalované doručena dne 12. 9. 2024. Dne 17. 9. 2024 je tak žalovaná povinna plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o částku 510 Kč, tak v této části soud žalobu také zamítl, když žalobkyně řádně netvrdila, za jaké období se žalovaná měla dostat do nepovoleného debetu, kolik činily příchozí platby, kolik odchozí, navíc s přihlédnutím k absolutní neplatnosti smlouvy o úvaru, když nelze přihlížet k žádným sankcím ani příslušenství vyplývající z této smlouvy. Žalobkyně se k jednání u soudu nedostavila a zbavila se tak možnosti být u jednání poučena k doplnění tvrzení a návrhů na dokazování dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. S ohledem na výše uvedené pak byla žaloba ve zbytku zamítnuta.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., když procesní neúspěch žalobkyně je v poměrně nepatrné výši. Náklady řízení sestávají z částky 1 110 Kč za zaplacený soudní poplatek, jak požadovala žalobkyně.