111 C 135/2024-59 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplatit částku 48 301,72 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 27. 12. 2021 uzavřel žalovaný se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, , , adresa, , jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“ nebo „věřitel“), smlouvu o úvěru č. , hodnota, , věřitel žalovanému umožnil čerpání úvěru v rámci částky 50 000 Kč s možností čerpání až do rámce ve výši 500 000 Kč, žalovaný celkem vyčerpal částku 53 022,94 Kč a uhradil částku v celkové výši 28 618 Kč, věřitel pro prodlení žalovaného od smlouvy odstoupil a prohlásil celý dluh za splatný ke dni 30. 6. 2023, z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 7. 2023, žalovaný dluh nezaplatil ani po odeslání předžalobní upomínky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal procesně pasivní. Prvního jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, žaloba a předvolání k jednání byly žalovanému doručeny do vlastních rukou dne 17. 5. 2024, datum náhradního doručení byl stanoven dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). K prvnímu jednání se nedostavil ani zástupce žalobkyně, z účasti u jednání se omluvil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že obě listiny žalovaný podepsal vlastnoručně prostřednictvím elektronického zařízení, smlouvu dne 27. 12. 2021. Úvěrujícím byla společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, , , adresa, , jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČO , IČO, , žalovaný jako úvěrovaný byl nepodnikající fyzická osoba. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěrového rámce ve výši 50 000 Kč s možností navýšení až na rámec ve výši 500 000 Kč. Při podpisu smlouvy bylo provedeno první čerpání ve výši 16 079 Kč jako přímá platba zprostředkovateli úvěru, jímž byla společnost , Anonymizováno, , IČO , IČO, . Minimální stanovená měsíční splátka měla činit 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně částku 500 Kč. Měsíční platba na pojištění byla sjednána ve výši 7,99 % z výše měsíční splátky úvěru. Roční úroková sazba činila 22,68 %. V úvěrové smlouvě byly jako v jediném soudu předloženém listinném důkazu uvedeny poměry žalovaného. Žalovaný byl nájemník, neměl vyživovací povinnosti, pracoval ve službách a prodeji u , Anonymizováno, , IČO , IČO, s čistým měsíčním příjmem 28 000 Kč, celkové náklady domácnosti byly uvedeny v částce 10 000 Kč, žalovaný neměl mít žádné finanční závazky v podobě hypoték a úvěrů. Z interního výpisu věřitele o čerpání a úhradách bylo zjištěno, že první čerpání proběhlo dne 26. 12. 2021 v částce 16 079 Kč. V době do 17. 5. 2023 žalovaný vyčerpal částku v celkové výši 54 212 Kč (včetně prvního čerpání). Žalobkyni na dluh zaplatil dle tvrzení žalobkyně částku 28 618 Kč. Z odstoupení od úvěrové smlouvy soud zjistil, že žalobkyně dopisem vyhotoveným dne 25. 5. 2023 oznámila žalovanému, že pro prodlení s úhradou dluhu od smlouvy odstupuje a prohlašuje celý dluh splatný ke dni 30. 6. 2023. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že dne 10. 7. 2023 ji uzavřela společnost původního věřitele jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem, k této byla připojena příloha obsahující identifikaci pohledávky za žalovaným ve výši 47 201,78 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalovanému dopisem ze dne 14. 7. 2023, že pohledávka žalovaného byla postoupena žalobkyni, dopis byl odeslán poštou dne 17. 7. 2023 na adresu trvalého pobytu žalovaného, což bylo zjištěno z podacího poštovního archu. Z předžalobní výzvy od advokáta ze dne 2. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný měl zaplatit žalobkyni částku 47 201,78 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 836,69 Kč ve lhůtě „do 10. 11. 2023“. Výzva byla žalovanému odeslána poštou dne 3. 11. 2023 rovněž na adresu jeho trvalého pobytu, což bylo zjištěno z podacího poštovního archu.4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 27. 12. 2021 uzavřena písemná smlouva o úvěru, dle smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému jako fyzické nepodnikající osobě na jeho žádost úvěr až do částky 50 000 Kč. Žalovaný vyčerpal celkem částku 54 212 Kč a ve lhůtě splatnosti splatil jen částku 28 618 Kč. Při uzavření smlouvy původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného tak, že v návrhu smlouvy žalovaný uvedl své osobní a příjmové poměry. Jiný způsob zkoumání nebyl tvrzen ani zjištěn. Ke dni 10. 7. 2023 byla pohledávka z úvěrové smlouvy postoupena původním věřitelem žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno původním věřitelem.5. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Podle § 1879 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) byla žalobkyně ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně tvrdila existenci písemné smlouvy o úvěru. K platnosti písemné formy právního jednání je podle § 561 odst. 1 o. z. vyžadován podpis jednajícího. V projednávané věci byla smlouva uzavřena písemně, kdy listina obsahovala vlastnoruční podpisy smluvních účastníků. Vzhledem k datu uzavření smlouvy se jednalo o úvěr spotřebitelský podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016. Soud se proto musel zabývat tím, zda původní věřitel dostál své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně v řízení tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena dostatečně, a to dle údajů, které měl původní věřitel od žalovaného k dispozici. Majetkové a osobní poměry žalovaného byly uvedeny v žádosti o úvěr, z něhož původní věřitel čerpal informace o žalovaném. Jiné zdroje informací nebyly tvrzeny ani předloženy. Původní věřitel kalkuloval s částkou 18 000 Kč jako disponibilním zůstatkem žalovaného k úhradě úvěru, šlo o rozdíl mezi jediným příjmem ze mzdy ve výši 28 000 Kč a tvrzenými výdaji v celkové výši 10 000 Kč. Co částky výdajů zahrnují, nebylo uvedeno. Konkrétní kalkulace nebyla provedena absentovaly vhodné doklady, např. nájemní smlouva, jízdních doklady, výpisy z bankovního účtu apod. Protože původní věřitel tímto nesplnil povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného, je podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé cit. zákona. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru fakticky poskytl částku 54 212 Kč, v důsledku přijetí plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení dle § 2991 a § 2993 o. z. Žalovaný před podáním žaloby uhradil částku 28 618 Kč, toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly (§ 2992 o. z.). S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 18 583,78 Kč (rozdíl mezi poskytnutými peněžními prostředky a úhradou žalovaného), ve zbytku jistiny úvěru a smluvní pokuty byla žaloba zamítnuta. Ohledně příslušenství pohledávky soud uzavřel, že teprve předžalobní výzva byla první kvalifikovanou výzvou k plnění, kterou žalobkyně prokazatelně odeslala na adresu žalovaného dne 3. 11. 2023, jak se podává z podacího archu odeslané doporučené pošty. Při aplikaci domněnky obsažené v § 573 o. z. je pak nutno dojít k závěru, ž