111 C 266/2024-38 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 4. 2024 domáhala po žalovaném zaplatit částku 13 348,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 30. 12. 2021 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“), v písemné formě smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy, spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadla na den 28. 2. 2023, žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, uhradil jen částku ve výši 8 198,07 Kč, závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 28. 2. 2023, v důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na smluvní pokutu ve výši , Anonymizováno, % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023, žalovanou pohledávku tvoří nesplacená jistina 10 721,93 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, účelně vynaložené náklady vymáhání spojené s uplatněním pohledávky a smluvní pokuta ve výši 2 626,87 Kč za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 1. 3. 2023 do 31. 10. 2023. Žalobkyně odeslala poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 9. 4. 2024.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal procesně pasivní. Prvního jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, žaloba a předvolání k jednání byly žalovanému doručeny do vlastních rukou dne 22. 8. 2024, datum náhradního doručení byl stanoven dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). K prvnímu jednání se nedostavil ani zástupce žalobkyně, z účasti u jednání se omluvil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Z písemné žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný dne 22. 12. 2021 vlastnoručně podepsal formulář původního věřitele, v němž tohoto požádal o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč splatného po 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, v žádosti uvedl, že je zaměstnaný od , datum, na dobu do , datum, s příjmem , částka, , což mělo být potvrzeno pracovní smlouvou a výpisem z bankovního účtu, které soudu předloženy nebyly, jiný příjem žalovaného uveden nebyl, výdaje žalovaného činily částku , částka, (bydlení a energie – , částka, , doprava, jídlo, osobní náklady – , částka, , měsíční splátky stávajících závazků – , částka, ), použitelný zůstatek ve výši , částka, byl v listině označen jako „dostatečný“, žalovaný bydlel , Anonymizováno, nájemní smlouva předložena nebyla, byl , Anonymizováno, , neměl , Anonymizováno, , se , Anonymizováno, vzděláním. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný listinu podepsal rovněž vlastnoručně dne 30. 12. 2021, listina obsahovala podmínky úvěru ve výši 15 000 Kč splatného po 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, úrok činil 8 % ročně a celkem měl žalovaný splatit částku 27 888 Kč. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný vlastnoručně listinu podepsal dne 30. 12. 2021 a zavázal se v ní splatit původnímu věřiteli úvěr ve výši 15 000 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, částku 15 000 Kč žalovaný převzal, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy, spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkově se žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 28 888 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že dne 6. 12. 2023 ji uzavřela společnost původního věřitele , právnická osoba, ., IČO , IČO, jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem, byla předložena s přílohou, v níž byla postupovaná pohledávka za žalovaným identifikována ve výši 18 920 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalovanému dopisem ze dne 2. 1. 2024, že pohledávka žalovaného ve výši 30 959,32,78 Kč byla postoupena žalobkyni, dopis byl odeslán poštou dne 3. 1. 2024 na adresu trvalého pobytu žalovaného (což byla i smluvní adresa), což bylo zjištěno z podacího poštovního archu. Z předžalobní výzvy od advokáta ze dne 9. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný měl zaplatit žalobkyni částku 30 899,78 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 721,93 Kč ve lhůtě „do 19. 4. 2024“. Výzva byla odeslána poštou dne 10. 4. 2024 rovněž na smluvně dohodnutou adresu trvalého pobytu žalovaného, což bylo zjištěno z podacího poštovního archu.4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako nepodnikající fyzickou osobou byla dne 30. 12. 2021 uzavřena písemná smlouva o úvěru, dle smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému na jeho žádost hotovostní bezúčelový úvěr v částce 15 000 Kč splatný v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, částku 15 000 Kč žalovaný dne 30. 12. 2021 převzal, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy, spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkově se žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy. Žalovaný uhradil jen čtyři splátky, celkem 8 968 Kč. Při uzavření smlouvy původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného s kladným výsledkem, vyšel z tvrzení žalovaného a z potvrzení zaměstnavatele o výši mzdy, které však soudu nepředložil. Ke dni 6. 12. 2023 byla pohledávka z úvěrové smlouvy postoupena původním věřitelem žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno původním věřitelem.5. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Podle § 1879 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) byla žalobkyně ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně tvrdila existenci písemné smlouvy o úvěru. K platnosti písemné formy právního jednání je podle § 561 odst. 1 o. z. vyžadován podpis jednajícího. V projednávané věci byla smlouva uzavřena písemně, kdy listina obsahovala vlastnoruční podpisy smluvních účastníků. Vzhledem k datu uzavření smlouvy se jednalo o úvěr spotřebitelský podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016. Soud se proto musel zabývat tím, zda původní věřitel dostál své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně v řízení tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena dostatečně, a to dle údajů, které měl původní věřitel od žalovaného k dispozici. Majetkové a osobní poměry žalovaného byly uvedeny v žádosti o úvěr, z něhož původní věřitel čerpal informace o žalovaném. Jiné zdroje informací nebyly tvrzeny ani předloženy. Původní věřitel kalkuloval s částkou , částka, jako disponibilním zůstatkem žalovaného k úhradě úvěru, šlo o rozdíl mezi jediným příjmem ze mzdy (kdy pracovní poměr žalovaného měl v době uzavření smlouvy trvat již jen , Anonymizováno, měsíců) ve výši , částka, a tvrzený