111 C 322/2024-57 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplatit částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení a s úrokem s odůvodněním, že dne , datum, uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost , Anonymizováno, , IČO , IČO, s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytl částku , částka, výplatou na účet, byl sjednán i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úvěr byl dle smluvního dodatku splatný v částce , částka, do , datum, , smlouva byla sjednána přes internetové stránky, žalovaný se se splácením úvěru dostal do prodlení, na svůj závazek nic nesplatil, vznikla mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, za dobu od , datum, do , datum, vznikla ve výši , částka, . Pohledávka byla ke dni , datum, písemnou smlouvou postoupena žalobkyni, žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, prvního jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán z adresy trvalého pobytu, předvolání i žaloba byly žalovanému doručeny ke dni , datum, náhradní formou doručení dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvil ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Z listiny ze dne , datum, nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, soud zjistil, že dle obsahu měl žalovaný (fyzická osoba) jako klient získat od věřitele , Anonymizováno, , IČO , IČO, (dále také jen jako „věřitel“) úvěr ve výši , částka, splatný do 30 dnů od odeslání finančních prostředků úvěrovanému, úrok byl sjednán ve výši , Anonymizováno, % ročně, žalovaný měl celkem v jedné splátce věřiteli vrátit plnění ve výši , částka, ke dni , datum, . Při překročení doby splatnosti činila dlužná částka , částka, , lhůta splatnosti byla uvedena stejně, tj. do 30 dnů od odeslání finančních prostředků úvěrovanému. V listině bylo uvedeno číslo bankovního účtu žalovaného , Anonymizováno, . Smlouva byla soudu předložena v elektronické podobě a neobsahovala jakýkoliv podpis žádné smluvní strany, neobsahovala ani žádný identifikační kód, který by byl nepochybně spojen s osobou žalovaného. Pokud na konci textu smlouvy byl uveden kód , Anonymizováno, , jímž měl žalovaný listinu dne , datum, podepsat s textem, že dokument četl a s jeho obsahem souhlasí, potom soudu nebyla předložena komunikace smluvních účastníků ohledně přidělení takového identifikačního znaku právě a jen žalovanému. Podpis žalovaného neobsahoval ani formulář o předsmluvních informacích, jenž byl soudu předložen rovněž v elektronické podobě. Z listiny ze dne , datum, nazvané , Anonymizováno, soud zjistil, že mezi týmiž smluvními účastníky byla uzavřena dohoda o změně původního data splatnosti částky , částka, s úrokem, a to na datum , datum, . K uvedenému dni měl žalovaný věřiteli splatit částku , částka, . Listina se smluvním dodatkem neobsahovala žádný podpis žalovaného, ani kód. Z výpisu z účtu věřitele u , právnická osoba, . bylo zjištěno, že z účtu byla dne , datum, odeslaná částka , částka, na číslo účtu uvedeného u žalovaného ve smlouvě o úvěru, příjemce částky byl ve výpisu označen rodným číslem žalovaného. Z téhož účtu byla dne , datum, odeslána na účet věřitele částka , částka, . Z upomínek bylo zjištěno, že věřitel v době od , datum, do , datum, odeslal žalovanému sedm upomínek k úhradě vždy aktuálního dluhu, žalovaný byl v upomínkách označen adresou trvalého pobytu (viz označení žalovaného v záhlaví tohoto rozsudku). Z upomínky vyhotovené žalobkyní ke dni , datum, bylo zjištěno, že sama vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši , částka, do , datum, , žalovaný byl označen adresou trvalého pobytu. Doklady o odeslání upomínek nebyly soudu předloženy. Mezi věřitelem a žalobkyní byla uzavřena dne , datum, rámcová smlouva o postoupení pohledávek a dne , datum, dílčí smlouva o postoupení pohledávek, pozdější smlouva v příloze obsahovala identifikaci žalované pohledávky. Postoupení pohledávky oznámil původní věřitel (tj. postupitel) žalovanému v dopise ze dne , datum, odeslaném poštou dne , datum, žalovanému na adresu trvalého pobytu. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobkyně zastoupena advokátem vyzvala žalovaného dne , datum, k úhradě dluhu ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši , částka, do , datum, , jinak podá žalobu. Z poštovního archu bylo zjištěno, že zásilka s výzvou byla odeslána dne , datum, na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě, což je stále současně i adresa jeho trvalého pobytu.4. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Z účtu věřitele byla dne , datum, odeslaná částka , částka, na účet žalovaného. Že s daným účtem disponoval právě žalovaný plynulo z jeho předcházející verifikační platby. Z listin, předložených soudu k důkazu o uzavření smlouvy o úvěru, žádná nebyla žalovaným podepsána vlastnoručně ani elektronicky. Pokud si smluvní strany dohodly vzájemně akceptovaný způsob podpisu, tak soudu nebyl předložen důkaz o obsahu takové dohody, resp. o způsobu přidělení identifikátoru pouze a jen žalovanému. Žalobkyně upomenula žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ve lhůtě do , datum, , zásilka s výzvou byla odeslána dne , datum, na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě, což byla a je i jeho adresa trvalého pobytu. Mezi věřitelem a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, která obsahovala identifikaci žalované pohledávky. Postoupení pohledávky oznámil původní věřitel žalovanému v dopise ze dne , datum, . V řízení nevyšlo najevo, že žalovaný žalobkyni cokoliv na žalovaný dluh zaplatil.5. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V dané věci byla žalobkyně nadaná aktivní věcnou legitimací k vymáhání žalovaného nároku, kdy na základě postoupení pohledávky dle § 1879 o. z. byla nositelkou tvrzeného hmotného práva, které bylo předmětem řízení. Provedenými důkazy však nebyla zjištěna existence tvrzené úvěrové smlouvy. K platnosti písemné formy právního jednání je podle § 561 odst. 1 o. z. vyžadován podpis jednajícího. V případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky odkazuje § 561 odst. 1 věta třetí o. z. na jiný právní předpis, který stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářející důvěru pro elektronické transakce, účinný od 19. 9. 2016, který v návaznosti na přímo použitelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, platné od 17. 9. 2014, účinné od 1. 7. 2016 (dále také „eIDAS“), upravuje v závislosti na druhu právního jednání a podepisujícího subjektu požadavky na podepisování elektronických dokumentů. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Elektronická forma předpokládá elektronický dokument, tedy elektronická data, která jsou obsažena a uchovávána v určité databázi a bez technických prostředků nejsou čitelná. Předpokládá se, že data jsou čitelná v písemných znacích a lze je tak přechovávat. Samotný text dokumentu v elektronické podobě je však třeba odlišovat od podpisu, který má zvláštní režim a to podle § 561 odst. 1 o. z., jenž k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Vztah obou zákonných ustanovení nelze vnímat tak, že § 562 o. z. by měl být lex specialis k § 561 o. z. (viz Velký komentář Občanský zákoník I, Obecná část, str. 2025, nakladatelství C. H. Beck, 1. vydání 2014). Tedy závěr, že písemná forma právního jednání je zachována již tehdy, pokud dojde k určení jednající osoby, není správný. I nadále se k platnosti písemného jednání vyžaduje podpis jednajícího. V případě komunikace elektronickými prostředky se tak jedná o elektronický podpis ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, účinného od 19. 9. 2016, který v §§ 5 až 7 upravuje tři druhy elektronického podpisu, zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Právní teorie se shoduje na závěru, že teprve zaručený elektronický podpis (kterým se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis) splňuje z hlediska bezpečnosti nároky na splnění písemné formy právníh