112 C 127/2024-39 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 46 932 Kč s obchodními a zákonnými úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi původním věřitelem společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 49 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s částkou 28 157 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 23 561 Kč, s úrokovou sazbou 24,12 % ročně sjednanou ve smluvních podmínkách a částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 3 215 Kč nejpozději do , datum, . Věřitel před uzavřením smlouvy splnil svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet zápůjčku, a to na základě zhodnocení informací získaných od žalované včetně dokladů vyžádaných od žalované (pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce, nájemní smlouva). Žalovaná však sjednané splátky neuhradila řádně a včas, celkem zaplatila 28 935 Kč. Pohledávku za žalovanou z výše uvedené smlouvy původní věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně proto požaduje úhradu částky 49 963 Kč, z toho dlužná jistina činí 33 547,75 Kč a dlužné poplatky činí 13 384,25 Kč. Kromě toho požaduje žalobkyně také zákonné a smluvené úroky z prodlení z částky 33 547,75 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes předžalobní výzvu.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den , datum, , se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, uzavřené dne , datum, bylo zjištěno, že se v ní společnost , právnická osoba, zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 49 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku věřiteli vrátit spolu s poplatkem za úvěr ve výši 25 061 Kč, z toho úrok činil 23 651 Kč a dále bylo sjednáno doplňkové pojištění ve výši 3 096 Kč. Celkem měla žalovaná uhradit 77 157 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 3 215 Kč. Účastníci smlouvy se dohodli, že část poskytnutých finančních prostředků ve výši 21 702 Kč bude použita na splacení předchozího závazku žalované ze smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, a zbývající částka 27 298 Kč byla žalované poukázána na její bankovní účet dne , datum, (zjištěno z potvrzení o provedení transakce). Ze zákaznické karty a žádosti o spotřebitelský úvěr sepsané dne , datum, pro poskytnutí úvěru v požadované výši 40 000 Kč, bylo zjištěno, že v ní žalovaná prohlásila, že žije v partnerském vztahu, úvěr požaduje na refinancování, bydlí v nájemním bytě, má 1 vyživovací povinnost a je zaměstnána jako operátorka u společnosti Oxytas s čistým příjmem 21 365 Kč. Další čisté příjmy domácnosti měly činit 26 500 Kč, tudíž celkový příjem činil 47 865 Kč. Běžné měsíční výdaje činí 1 000 Kč na externí splátky, 2 300 Kč na interní splátky , právnická osoba, a odhadované měsíční výdaje žadatele činí 2 500 Kč. Žalovaná měla při sepisu žádosti předložit 2 výpisy z bankovního účtu za měsíce listopad a prosinec 2021. Na spotřebitelský úvěr žalovaná uhradila celkovou částku 28 935 Kč (9 splátek po 3 215 Kč), jak soud zjistil z tabulky umoření ke smlouvě č. , tel. číslo, .4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, k této smlouvě bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , tel. číslo, byla původním věřitelem postoupena žalobkyni. Původní věřitel vyhotovil pro žalovanou dne , datum, oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy č. , tel. číslo, žalobkyni, avšak nebylo prokázáno odeslání oznámení žalované původním věřitelem.5. Výzvou ze dne , datum, zaslanou žalované doporučeně téhož dne vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě částky ve výši 60 101,84 Kč spolu s příslušenstvím představující nesplacený závazek ze smlouvy č. , tel. číslo, , a to do , datum, (zjištěno z výzvy k plnění a podacího lístku).6. Žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Dle této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 49 000 Kč, a to jednak na refinancování jejího předchozího závazku u tohoto věřitele a jednak v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná je měla vrátit spolu s úrokem a sjednanými poplatky. Žalovaná však uhradila pouze 28 935 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by uhradila něčeho dalšího. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z.7. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od , datum, , tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Žalobkyně tvrdila, jakým způsobem prověřoval původní věřitel úvěruschopnost žalované, avšak soud má za to, že toto bylo učiněno nedostatečně. Ze zákaznické karty žalované je zřejmé, že ohledně zjišťování jejích příjmů a výdajů bylo vycházeno pouze z údajů, které žalovaná uvedla, aniž by tyto doložila potřebnými listinami, resp. byly doloženy dva výpisy z účtu žalované, avšak není zřejmé, co konkrétně mělo být jimi prokázáno - zda příjmy žalované ze zaměstnání či také její výdaje na externí a interní půjčky. Doklady o dalších žalovanou uváděných příjmech domácnosti (26 500 Kč) však předloženy nebyly, stejně jako nebyly doloženy doklady o jejích výdajích. U nich je zřejmé, že byly věřitelem pouze odhadovány (v částce 1 500 Kč). ve vztahu k dalším závazkům žalované nebylo zjištěno, v jaké celkové výši tyto závazky jsou a po jak dlouhou dobu jimi bude žalovaná zatížena. Soud má za to, že není možno povinnost posuzovat úvěruschopnost při sjednávání smlouvy, vykládat takovým způsobem, že by postačovalo toliko prohlášení dlužníka, je nezbytné, aby všechny dlužníkem uváděné skutečnosti byly dostatečně ověřeny a prověřeny. Předložení dokladů a listin ohledně příjmů a výdajů není pro spotřebitele nijak obtížné.9. Žalobkyně byla u jednání poučena o nutnosti předložit důkazy ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované, avšak toto neučinila. Protože právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované, má soud za to, že podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy žalované částku 49 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny zápůjčky, ponížené o plnění, které žalovaná podle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni již poskytla. Žalovaná před podáním žaloby uhradila 28 935 Kč, tudíž je povinna vrátit 20 065 Kč, která byla žalobkyni přiznána. Jelikož je žalovaná se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z této částky, a to ode dne , datum, do zaplacení, neboť žalovaná byla prokazatelně k zaplacení dluhu vyzvána předžalobní výzvou s termínem splnění do , datum, . Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši 12, 75 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a ve zbývajícím rozsahu byl nárok na ně zamítnut. Žaloba byla také zamítnuta ve zbývající části uplatněných nároků, neboť se jedná o nároky, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě.10. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů ř