115 C 164/2024-36 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 057 Kč s úrokem ve výši 1 310,10 Kč, s úrokem ve výši 21,39 % ročně z částky 10 703,54 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 207,90 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 703,54 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne 5. 9. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 14 000, žalovaný se zavázal zaplatit tento úvěr navýšený o úrok ve výši 11 283, administrativní poplatek ve výši 1 500 Kč a poplatek za možnost flexibilního splácení úvěru ve výši 3 867 Kč. Žalovaný dosud uhradil částku 5 650 Kč. Žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek včetně části její přílohy – seznamu postoupených pohledávek.2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla dne 19. 7. 2024 postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. doručena žaloba s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, postoupila pohledávky uvedené v příloze č. , hodnota, žalobkyni se všemi právy s nimi spojenými ke dni podpisu smlouvy. Z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek - seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že v něm figuruje žalovaná pohledávka.6. Z dopisu ze dne 29. 9. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy č. , tel. číslo, na žalobkyni. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 27. 10. 2023 byla žalovanému zaslána poštovní zásilka obsahující oznámení o postoupení žalované pohledávky.7. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný dne 5. 9. 2021 sdělil právní předchůdkyni žalobkyně tyto informace o své majetkové situaci: je ženatý, bydlí se spolubydlícím, nemá žádnou vyživovací povinnost, jeho měsíční příjem je ve výši 19 250 Kč, další příjmy domácnosti žalovaného, které žalovaný blíže nespecifikoval, činí 40 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje žalovaného jsou ve výši 2 000 Kč a dále žalovaný splácí úvěry měsíční splátkou ve výši 1 452 Kč.8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, (dále jen „Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, a žalovaným. Tato společnost na základě smlouvy poskytla žalovanému hotovostní úvěr ve výši 14 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit tento úvěr navýšený o náklady spotřebitelského úvěru ve výši 16 650 Kč, tj. úrok ve výši 11 283 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 500 Kč a poplatek za možnost flexibilního splácení úvěru ve výši 3 867 Kč, to vše v 78 týdenních splátkách po 393 Kč (poslední splátka byla stanovena na 389 Kč). Žalovaný podpisem Smlouvy potvrdil převzetí částky 15 000 Kč v hotovosti.9. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný dosud zaplatil na úvěr ze Smlouvy částku 5 650 Kč.10. Z dopisu ze dne 28. 3. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu ze Smlouvy ve lhůtě do 12. 4. 2024 a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 28. 3. 2024 zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku na adresu žalovaného.11. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.12. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému na základě Smlouvy úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu Smlouvy. Žalovaný dosud zaplatil na tento úvěr částku 5 650 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z informací od žalovaného sdělených v den uzavření Smlouvy. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení žalované částky.13. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.15. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.17. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.18. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které společnost , právnická osoba, postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Postoupení žalované pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ a jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila povinnost stanovenou § 86 ZoSÚ, tj. posoudila před uzavřením Smlouvy úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Jediným důkazem ohledně majetkové situace žalovaného v rozhodné době je karta zákazníka, v rámci které žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně informace o své majetkové situaci. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala informace získané od žalovaného z dalších zdrojů, nebylo rovněž prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda žalovaný není nadměrně zadlužen (exekuce, insolvence apod.). Žalobkyně ani k výzvě soudu neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí, tak jak vyžaduje § 86 ZoSÚ, a proto soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou po