130 C 289/2024-49 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 458,68 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla postoupena pohledávka , právnická osoba, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, , na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal vrátit zápůjčku navýšenou o částku 10 477 Kč, představující úroky za sjednanou dobu trvání smlouvy s úrokovou sazbou 27,48 % ročně ve výši 5 101 Kč, odměnu za zpracování ve výši 1 500 Kč a z poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 316 Kč, v 52 týdenních splátkách po 394 Kč splatných do , datum, . Původní věřitelka zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Vycházela přitom z informací získaných od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty spolu s doklady, podle nichž byly sdělené údaje ověřeny. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Dohromady uhradil pouze 4 900 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, . Žalovaná částka se skládala z jistiny ve výši 8 222,23 Kč a poplatků za služby ve výši 6 236,45 Kč.2. V průběhu řízení vzala žalobkyně v části příslušenství žalobu částečně zpět. O částečném zastavení řízení soud rozhodl usnesením č. j. EPR 89123/2024-8 ze dne , datum, .3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání dne , datum, se žalovaný bez včasné omluvy nedostavil.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, soud zjistil, že byla uzavřena mezi původní věřitelkou , právnická osoba, a žalovaným dne , datum, . Ve smlouvě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč, která byla vyplacena žalovanému při podpisu smlouvy. Poskytnutou jistinu ve výši 10 000 Kč, úrok ve výši 5 101 Kč, poplatek za zpracování ve výši 1 500 Kč a za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 316 Kč a pojištění ve výši 1 560 Kč se žalovaný zavázal vrátit původní věřitelce v 52 týdenních splátkách po 394 Kč. První splátka byla splatná 5. kalendářního dne od uzavření smlouvy.5. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný uvedl, že žije s rodiči, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný úvazek jako řidič vysokozdvižného vozíku u , právnická osoba, . s čistým měsíčním příjmem ve výši 18 379 Kč. Jako další příjem domácnosti je uvedena částka 23 650 Kč. Odhadované měsíční výdaje uvedl žalovaný ve výši 6 600 Kč. Dle záznamu v kartě byly k ověření finanční situace žalovaného předloženy výplatní pásky za srpen a září 2021.6. Z tabulky umoření dluhu soud zjistil, že žalovaný uhradil původní věřitelce v listopadu 2021 a lednu 2022 celkem 4 900 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem soud zjistil, že na základě smlouvy, která byla uzavřena dne , datum, mezi , právnická osoba, a žalobkyní, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění v oznámení o postoupení pohledávky, které bylo odesláno dne , datum, a v němž byl žalovaný vyzván, aby dluh ze smlouvy č. , tel. číslo, ve výši 22 177,65 Kč zaplatil do 10 dnů od doručení výzvy.8. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k plnění před podáním žaloby. Výzva byla odeslána , datum, .9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka ze smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, uzavřené mezi , právnická osoba, a žalovaným dne , datum, . Na základě smlouvy původní věřitelka vyplatila žalovanému v hotovosti dne , datum, částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit původní věřitelce se sjednanými úroky a poplatky. Po právní stránce soud smlouvu posoudil jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku. Současně soud aplikoval § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně předložila k prokázání tvrzení, že původní věřitelka řádně zkoumala a vyhodnotila schopnost žalovaného zápůjčku splácet zákaznickou kartu, v níž je uveden čistý příjem ve výši 18 379 Kč, jenž měl být ověřen z výplatních pásek za měsíce srpen a září 2021. Z předložených výplatních pásek nemohlo být zjištěno, zda jde o příjem pravidelný či mimořádný a zda ho má žalovaný zajištěn po celou dobu splácení, neboť pracovní smlouva, z níž by bylo možno zjistit, na jak dlouhou dobu byl pracovní poměr sjednán, nebyla předložena ani původní věřitelce. Navíc výdaje v zákaznické kartě byly uvedeny pouze v odhadované výši a nebyly nijak specifikovány ani ověřeny. Soud proto smlouvu vyhodnotil jako neplatnou. Současně však bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy původní věřitelka poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, z nichž žalovaný vrátil pouze 4 900 Kč. Žalovaný je tak v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí téhož zákona povinen vrátit rozdíl ve výši 5 100 Kč. Tento nárok považuje soud za splatný dne , datum, , a to na základě oznámení o postoupení pohledávky odeslaného dne , datum, . Za předpokladu doručení do tří pracovních dnů má soud oznámení za doručené dne , datum, , desetidenní lhůta splatnosti tak uplynula , datum, a od dne následujícího náleží žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení. V souladu se žalobou, kterou je soud vázán, byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení z dlužné částky 23 300 Kč ve výši 11,75 % ročně. Ve zbytku byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta.10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v řízení úspěšnější než žalobkyně, podle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.