17 C 95/2023-23 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 15. 8. 2023, domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 164,37 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 334 Kč od 7. 10. 2022 do zaplacení ve výši 15 %. Svoji žalobu odůvodnila tím, že dne 6. 9. 2022 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. 23104293, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč, tato částka byla téhož dne převedena na bankovní účet žalovaného. Před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného, nahlížela do databází a vycházela z informací získaných od dlužníka. Žalobkyní ověřená výše čistého příjmu žalovaného činila částku 15 566 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což žalobkyně dokládá výpisem o posouzení úvěruschopnosti. Žalovaný na předmětný dluh nezaplatil žádnou částku. Dlužná částka činí ke dni podání žaloby 9 334 Kč a zahrnuje jistinu ve výši 7 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 030 Kč, poplatek za sjednanou službu „klidné spaní“ ve výši 110 Kč měsíčně, poplatek za službu „Presto“ ve výši 165 Kč, poplatek za službu „Informační SMS servis“ ve výši 29 Kč měsíčně. Žalobkyně se dále domáhá částky 830,37 Kč jako smluvní pokuty z důvodu prodlení žalovaného s úhradou, smluvní pokuta byla vypočtena ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od 7. 10. 2022 do 5. 1. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K jednání, nařízenému u Okresního soudu v Karviné na den 21. 2. 2024, se zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, přestože byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil písemně v dopise ze dne 15. 2. 2024. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Žaloba, výzva k vyjádření i všechny další soudní písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu jeho aktuálního bydliště v , Anonymizováno, , adresa, , fikce doručení podle ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř. nastala dne 29. 1. 2024. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti zástupce žalobkyně a žalovaného podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 6. 9. 2022 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 7 000 Kč převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve výši 7 000 Kč včetně poplatku ve výši 2 030 Kč a sjednaných doplňkových služeb v celkové výši 304 Kč (služby „klidné spaní“ ve výši 110 Kč, „Presto“ ve výši 165 Kč a „Informační SMS servis“ ve výši 29 Kč), tj. celkem částku 9 334 Kč ve lhůtě do 6. 10. 2022. Tato listina sice není podepsána žalovaným, podle názoru soudu ale žalobkyně dostatečně ověřila totožnost osoby klienta, neboť žalovaný poskytl žalobkyni fotokopii svého občanského průkazu i údaje o svém bankovním účtu. Žalovaný nenamítal, že by smlouvu neuzavřel, případně, že by ji uzavřel ve znění odlišném, než vyplývá z listiny předložené žalobkyní, proto soud dospěl k závěru, že smlouva mezi účastníky byla uzavřena ve znění, které je obsaženo v listině předložené žalobkyní. Z „Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“, interního dokladu vyhotoveného žalující společností soud zjistil, že dne 6. 9. 2022 byla zaslána částka 7 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 4. 1. 2024 bylo zjištěno, že majitelem běžného bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný, který je zároveň jediným disponentem účtu, dne 6. 9. 2022 byla na tento účet připsána částka 7 000 Kč poukázaná společností , právnická osoba, . pod variabilním symbolem , var. symbol, .5. Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti (bez uvedení data) bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným o tom, že žalovaný žije v domácnosti sám, další údaje znějí: „Výše pravidelných měsíčních výdajů uvedených spotřebitelem: 0 Kč. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: 15566 Výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: 35000 … Rezerva pro výdaje: 500 Vypočítané minimální výdaje: 7620 Disponibilní příjem: 7900 Počet doporučených prodloužení: 1 Posouzení úvěruschopnosti: úspěšné“. Z dokladu nazvaného „Identifikované příjmy“ soud zjistil, že doklad není datován a byl vyhotoven žalující společností FlexiFin, z obsahu dokladu je dále zjištěno, že v rámci posuzování úvěruschopnosti byl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele, příjem byl spotřebitelem doložen prostřednictvím bankovního výpisu, dále doklad obsahuje seznam jednotlivých příjmových transakcí, kdy je uvedeno pouze datum a konkrétní částka, není ale uvedeno, z jakých zdrojů tento příjem pochází, jednotlivé částky se pohybují ve zcela rozdílných výších od 200 Kč do 40 000 Kč. Celkem je za období od 15. 9. 2021 do 31. 8. 2022 vyznačeno 50 transakcí.6. Po provedeném dokazování soud zjištěný skutkový stav vyhodnotil a dospěl k závěru, že žalobní požadavek je důvodný pouze částečně.7. Soud považuje za prokázané, že mezi účastníky řízení, resp. mezi žalobkyní jako úvěrující společností a žalovaným jako úvěrovaným, byla uzavřena dne 6. 9. 2022 v písemné formě smlouva o spotřebitelském úvěru. Uvedená listina nebyla podepsána žalovaným, ale podle názoru soudu účastníci skutečně uzavřeli tuto smlouvu, když žalovaný zaslal žalobkyni fotokopii svého občanského průkazu. Žalovaný zároveň nenamítal, že by obsah smlouvy, jejíž písemné vyhotovení žalobkyně předložila soudu, neodpovídal obsahu skutečné dohody účastníků.8. Podle názoru soudu je označená smlouva, uzavřená mezi účastníky dne 6. 9. 2022, neplatná. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně splnila své povinnosti uvedené v ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy že by před uzavřením smlouvy řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě porovnání jeho příjmů, výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů. Jedná se o absolutní neplatnost, ke které je soud povinen přihlédnout i bez námitky účastníků, jak vyplývá z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, podle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, týkající se smluv o spotřebitelském úvěru, musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. ukládají povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musejí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle které se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.9. Žalobkyně nedoložila příslušnými listinami, že by skutečně ověřila příjmy žalovaného, byť to sama ve své žalobě tvrdí. Doložila pouze vlastní interní doklad obsahující seznam příjmových transakcí na účtu žalovaného za období jednoho roku, příjmy ale již řádně nediferencovala a nevyhodnotila. V dokladu je uvedena několikrát přijatá částka 200 Kč, 300 Kč nebo 700 Kč, v jednom případě je naopak uvedena částka 40 000 Kč, v jiném případě zase 30 000 Kč. Není zřejmé, zda se jedná o jeho skutečný příjem, anebo jen o účelové převedení prostředků z jiného účtu žalovaného. V případě výše uvedených nízkých částek je navíc zcela nepravděpodobné, že se jedná o příjem z pracovního poměru a není možno hodnotit, zda jde o příjmy jednorázové či pravidelné. Žádný objektivní doklad o výši příjmů žalovaného žalobkyně v řízení nepředložila. Žalobkyně také pominula skutečnost, že žalovaný uváděl vlastní příjem z pracovního poměru ve výši 15 566 Kč měsíčně, zatímco příjem celé domácnosti uváděl ve výši 35 000 Kč, ačkoli podle jeho vlastního vyjádření žil v domácnosti sám. Není uvedeno, jakým způsobem žalobkyně dospěla k výši výdajů žalovaného, který sám na výdajové stránce uvedl čistou nulu. Žalobkyně tedy ponechala zcela bez povšimnutí žalovaným uváděné rozpory a nepravděpodobné údaje. Vzhledem k výše popsanému soud dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla řádně zjišťována a z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.10. V řízení uplatněný nárok mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku. Bylo prokázáno, že žalobkyně skutečně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet dne 6. 9. 2022 částku 7 000 Kč. Žalovaný byl proto soudem zavázán k zaplacení právě této částky žalobkyni, když v této výši se na úk