18 C 255/2023-39 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 7. 2023 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 68 258 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 15. 10. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v částce 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem v pevné výši 4 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje dne 22. 10. 2020, s tím, že poslední splátka byla stanovena na datum 9. 12. 2021. Ze strany žalované byla uhrazena pouze částka ve výši 12 600 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 30. 1. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v částce 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem v pevné výši 4 250 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 14 250 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v 80 týdenních splátkách po 607 Kč počínaje dne 6. 2. 2021, s tím, že poslední splátka byla stanovena na 13. 8. 2022. Ze strany žalované byla uhrazena pouze částka ve výši 3 642 Kč. Pohledávky za žalovanou byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupeny žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2023, a to s účinností ke dni 23. 3. 2023. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno doporučeně na adresu [adresa]. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána také předžalobní výzvou odeslanou doporučeně na adresu [adresa]. V doplnění žaloby ze dne 17. 9. 2023 žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované prověřovala v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když zaznamenala poskytnuté informace v kartě zákazníka ze dne 14. 10. 2020 a 30. 1. 2021 v nichž žalovaná uvedla, že má pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání na pozici manipulační dělník u [právnická osoba] a.s. ve výši 13 202 Kč, později 19 305 Kč, s tím, že příjem žalované byl ověřen z výplatních pásek, pracovní smlouvy a nájemní smlouvy. Výdaje žalované pak byly ve výši 10 700 Kč a byly ověřeny na základě sdělení žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl v souladu s § 115a o. s. ř., aniž nařizoval jednání, na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 3. Z úvěrové smlouvy sjednané mezi účastníky [číslo] ze dne 14. 10. 2020 bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo poskytnutí hotovostního bezúčelového úvěru žalované ve výši 20 000 Kč za úrok ve výši 4 000 Kč, administrativní poplatek 4 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč. Celá dlužná částka 36 000 Kč měla být uhrazena formou 60 týdenních splátek po 600 Kč. Ze žádosti o úvěr ze dne 14. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla zaměstnaná na hlavní pracovní poměr na dobu určitou jako manipulační dělník u [právnická osoba] a.s. ve výši 13 202 Kč. Dále byly zjištěny měsíční výdaje žalované v celkové výši 7 000 Kč, z toho 2 000 Kč činí výdaj na bydlení a energie a 5 000 Kč činí výdaj na jídlo, dopravu a osobní náklady. Dále bylo ze žádosti o úvěr zjištěno, že žalovaná je svobodná, má učňovské vzdělání, bydlí v nájmu spolu s partnerem a má 1 nezaopatřené dítě. 4. Z úvěrové smlouvy sjednané mezi účastníky [číslo] ze dne 30. 1. 2021 bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo poskytnutí hotovostního bezúčelového úvěru žalované ve výši 25 000 Kč za úrok ve výši 4 250 Kč, administrativní poplatek 5 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 14 250 Kč. Celá dlužná částka 48 500 Kč měla být uhrazena formou 80 týdenních splátek po 607 Kč. Ze žádosti o úvěr ze dne 30. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla zaměstnaná na hlavní pracovní poměr na dobu určitou jako manipulační dělník u [právnická osoba] a.s. ve výši 19 305 Kč. Dále byly zjištěny měsíční výdaje žalované v celkové výši 10 700 Kč, z toho 2 000 Kč činí výdaj na bydlení a energie, 6 000 Kč činí výdaj na jídlo, dopravu a osobní náklady a částku 2 700 Kč výdaje na splátky úvěrů a zápůjček. Dále bylo ze žádosti o úvěr zjištěno, že žalovaná je svobodná, má učňovské vzdělání, bydlí v nájmu spolu s partnerem a má 1 nezaopatřené dítě. 5. Z kopie pracovní smlouvy ze dne 1. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr na dobu určitou (1. 9. 2020 – 31. 12. 2021) jako manipulační dělník u [právnická osoba] a.s. 6. Z kopie výplatních pásek za období říjen až prosinec 2020 bylo zjištěno, že žalovaná dosahovala průměrné čisté měsíční mzdy 19 305 Kč. Současně bylo zjištěno, že žalované byla ze mzdy strhávána nepřednostní exekuce, v říjnu 2020 se jednalo o částku 3 789 Kč, v listopadu 2020 o částku 3 875 kč a v prosinci 2020 o částku 3 868 Kč. 7. Z čestného prohlášení ze dne 30. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaná tímto prohlásila, že bydlí u přítele a měsíčně přispívá na bydlení částkou 2 000 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni mj. pohledávky za žalovanou, která byla identifikována v seznamu postupovaných pohledávek číslem smlouvy. 9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 4. 2023 bylo zjištěno, že současně obsahuje výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 79 458 Kč. Z podacího lístku bylo zjištěno, že byla odeslaná doporučeně na adresu [adresa]. 10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 10. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky 85 733,38 Kč nejpozději do 25. 7. 2023. Z podacího lístku bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalované zaslána doporučeně adresu [adresa]. 11. Žaloba je důvodná toliko částečně. Mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle dřívější smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 14. 10. 2020 hotově peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit se sjednaným poplatkem za jeho poskytnutí v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná na úvěr uhradila pouze 12 600 Kč. Poté žalobkyně poskytla žalované dne 30. 1. 2021 hotově peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit se sjednaným poplatkem za jeho poskytnutí v 80 týdenních splátkách po 607 Kč. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná na úvěr uhradila pouze 3 642 Kč. 12. Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně sice tvrdila, jakým způsobem byla prověřena úvěruschopnost žalované, nicméně k tomu soudu předložila pouze pracovní smlouvu žalované na dobu určitou, 3 výplatní pásky za období října až prosince 2020 ze kterých jsou zřejmé exekuce na mzdu žalované a čestné prohlášení žalované. 13. Žalobkyně tedy neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatných smluv o úvěru žalované částku 25 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, poníženou o plnění, které již poskytla. Žalovaná již žalobkyni uhradil celkem 16 242 Kč, a proto soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 28 758 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 358 Kč za dobu od 5. 5. 2023 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 400 Kč za dobu od 5. 5. 2023 do zaplacení, když žalovaná byla v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 4. 2023, předanou k poštovní přepravě dne 19. 4. 2023 vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě do 10 dnů od obdržení dopisu. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 14. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z úč