18 C 280/2023-30 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 26. 5. 2023, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 21 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] s žalovaným uzavřela dne 30. 3. 2007 smlouvu o půjčce [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému při uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč v hotovosti, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 35 616 Kč v pravidelných 53týdenních splátkách ve výši 672 Kč. Žalovaný však půjčku nesplácel řádně a včas a ke dni 4. 4. 2018 (splatnost poslední splátky, jakož i splatnosti celého závazku) závazek nesplnil. Žalovaný od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradil na tuto smlouvu celkem 1 100 Kč. Žalovaný od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradil ani přes upomínky a předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně na dlužnou částku ničeho dalšího. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl v souladu s § 115a o. s. ř., aniž nařizoval jednání, na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 3. Ze Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 30. 3. 2007, včetně smluvních podmínek Smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ společnost“) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, obě strany smlouvu vlastnoručně podepsaly, věřitel se zavázal poskytnout půjčku v částce 21 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal věřiteli vrátit částku 35 616 Kč tvořenou jistinou a souhrnným poplatkem ve výši 14 616 Kč, v 53týdenních splátkách po 672 Kč. První splátka byla splatná sedmým dnem od uzavření smlouvy (tj. 6. 4. 2007). Smluvní strany si dohodly, že v případě splatnosti v rozsahu 53týdenních splátek činí RPSN 206,8 % Smlouva byla sepsána na předtištěném formuláři, do něhož byly vepsány generálie žalovaného, údaje o výši dluhu a způsobu úhrady, podpisy stran a datum uzavření. Jiné změny ve formuláři provedeny nebyly. 4. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2015 vč. seznamu postoupených pohledávek, a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 (vč. podacího archu z 30. 7. 2015) má soud za prokázáno, že původní věřitelka oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 34 516 Kč do 10 dnů od obdržení tohoto dopisu (ze smlouvy [číslo]), oznámení bylo žalovanému odesláno dne 30. 7. 2015. 5. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2018 (vč. podacího archu z 4. 10. 2018) má soud za prokázáno, že [právnická osoba] S.á.r.l. oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky (ze smlouvy [číslo]) na žalobkyni, oznámení bylo žalovanému odesláno dne 4. 10. 2018. 6. Z Výzvy ze dne 26. 4. 2023 (vč. podacího archu z 27. 4. 2023) má soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě celkové částky po splatnosti ve výši 34 516 Kč spolu s příslušenstvím. 7. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 30. 3. 2007 částku 21 000 Kč v hotovosti, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 616 Kč, tedy v celkové výši 35 616 Kč v 53týdenních splátkách po 672 Kč. První splátka byla splatná 6. 4. 2007. Žalovaný neuhradil dluh řádně a včas. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2015 postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na [právnická osoba] S.á.r.l., toto bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem z 25. 6. 2015, a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2018 byla pohledávka postoupena ze [právnická osoba] S.á.r.l., na žalobkyni, a toto bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem z 1. 10. 2018. Žalovaný byl vyzván k zaplacení také předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně, která mu byla zaslána dne 27. 4. 2023. 8. Podle § 3 028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 9. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze dohodnout úroky. 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ustanovením § 3 028 odst. 3 o. z. podle §§ 39, 451, 458, 657 a násl. obč. zák. ve spojení se zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu byla dána, neboť jí pohledávka za žalovaným byla postoupena ve smyslu ustanovení § 1 879 a násl. o. z. a žalovanému byla obě postoupení řádně oznámena. Žalovaný uzavřel smlouvu o půjčce podle § 657 obč. zák. a násl. v postavení spotřebitele. Právní povahu nároku sjednaného v předmětné smlouvě jako„ poplatek“ považuje soud za sjednanou odměnu za poskytnutí plnící funkci úroků z předmětné půjčky a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a jsou tudíž v rozporu s dobrými mravy. Soud má za to, že úrok ve výši 14 616 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 21 000 Kč na dobu 53 týdnů, tedy RPSN 206,8 %, je odměnou nepřiměřeně vysokou přesahující téměř více než čtyřikrát průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům v dané době. Za této konkrétní situace je nutno posoudit ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní (§ 39 obč. zák.). Původní věřitelka, jako podnikatelka, byla založena za účelem dosahování zisku, jejím předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž poskytovatel půjčky generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku smlouvu o půjčce ani neuzavřely. Soud proto došel k závěru, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo. Nicméně dle smlouvy žalovaný převzal v hotovosti 21 000 Kč a za situace, kdy je celá smlouva absolutně neplatná, lze tuto částku hodnotit jako bezdůvodné obohacení podle § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. a nárok žalobkyně na zaplacení je z části důvodný podle § 458 odst. 1 obč. zák. Žalobkyně má nárok na vrácení jistiny půjčky, ponížené o plnění, které žalovaný plnil právním předchůdkyním žalobkyně (a žalobkyni) na základě neplatné smlouvy. Žalovaný uhradil na předmětnou smlouvu o půjčce 1 100 Kč, soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 19 900 Kč z titulu bezdůvodného obohacení spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 517 obč. zák. stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. z této částky od 15. 8. 2015, když žalovaný se ocitl v prodlení (až po výzvě ze dne 25. 6. 2015, která mu byla odeslána 30. 7. 2015 a ve které byl vyzván k zaplacení do 10 dnů od obdržení dopisu). Ve zbývající části nároku žalobkyně a souvisejícího příslušenství byla žaloba zamítnuta, neboť tyto nároky vycházely z absolutně neplatné smlouvy o půjčce. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná v 80 % a bylo jí proto přiznáno 60 % účelně vynaložených nákladů. Za účelně vynaložené náklady soud považuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 381 Kč, odměnu za 3 úkony právní služby podle § 14b advokátního tarifu, úkon po 300 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba), tj. 900 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, tj. 300 Kč a dále DPH počítanou ze všech položek kromě soudního poplatku, tj. z částky 1 200 Kč, což představuje 252 Kč Celkem tedy 2 833 Kč, z toho 60 % představuje 1 700 Kč.