19 C 162/2024-42 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 29. 4. 2024 se domáhala žalobkyně po žalované zaplacení částky 16 977 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 531,90 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 824,30 Kč, s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 8 872,39 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úroekm 28,95 % ročně z částky 8 872,39 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že mezi původním věřitelem – společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovanou byla dne 10. 4. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 100914003. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky o spotřebitelském úvěru otištěné v této smlouvě. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázala zaplatit částku ve výši 10 477 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 101 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28,95 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 316 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 394 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 4. 2022. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla uhrazena 4. 4. 2022. Ke dni 9. 4. 2022 dlužná jistina činila částku 8 872,39 Kč a dlužný poplatek 8 104,61 Kč. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 3 500 Kč. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr řádně. K posouzení došlo především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, kde byly uvedeny rodinné, majetkové, pracovní, a jiné poměry a informace byly ověřeny z dokladů vyžádaných od žalované; mezi dokumenty patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Žalovaná potvrdila, že věřiteli poskytla před uzavřením smlouvy úplné a pravdivé údaje. Na základě takto získaných informací dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky do dne podání žaloby nebylo žalovanou ničeho uhrazeno. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 16 977 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 872,39 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 8 104,61 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 824,30 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 531,90 Kč, úroků 28,95 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 872,39 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 872,39 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání dne 20. 9. 2024 se bez omluvy nedostavila. Jelikož včas a z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř).3. Na základě provedených důkazů, a to z výpisu z obchodního rejstříku, zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 10. 4. 2021, smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 10. 4. 2021, tabulky umoření, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, seznamu postoupených pohledávek – přílohy č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, poštovního podacího lístku ze dne 27. 10. 2023, výzvy k plnění ze dne 28. 3. 2024 a poštovního podacího lístku ze dne 2. 4. 2024 bylo zjištěno, že dne 10. 4. 2021 byla mezi společností , právnická osoba, , a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatky ve výši 8 917 Kč a částkou 1 560 Kč za doplňkové pojištění, celkem 20 477 Kč, a to v 51 týdenních splátkách po 394 Kč s poslední 52. splátkou ve výši 383 Kč. Součástí smluvních podmínek obsažených přímo ve smlouvě je prohlášení žalované, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutý úvěr a že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu se smlouvou. Dne 10. 4. 2021 je datována karta zákazníka, v níž žalovaná deklarovala, že dosahuje čisté mzdy ve výši 10 500 Kč, ostatní příjmy žadatelky činí 1 000 Kč a toliko odhadované měsíční výdaje žalované jsou ve výši 2 800 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná od 16. 4. 2021 do 4. 4. 2022 uhradila na úvěr celkem 3 500 Kč. Výzvou ze dne 29. 9. 2021 (současně s oznámením o postoupení pohledávky a oznámením výše převzaté pohledávky) byla žalovaná vyzývána k úhradě částky 27 290,29 Kč do 10 dnů ode dne doručení oznámení, dne 27. 10. 2023 byla zásilka podána k poštovní přepravě. Předžalobní výzvou ze dne 28. 3. 2024 byla žalovaná dopisem právního zástupce žalobkyně vyzývána k úhradě dlužné částky ve výši 24 168,82 Kč; dne 2. 4. 2024 byla výzva podána k poštovní přepravě.4. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko částečně, neboť žalobkyně neprokázala plnou důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 10. 4. 2021 sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalované jako úvěrované poskytne peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná částku převzala oproti podpisu v hotovosti, plnila v rozsahu částky 3 500 Kč, dosud tak neuhradila 6 500 Kč. (tato tvrzení v řízení žalovaná nerozporovala). Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, pouhý deklaratorní projev žalované vtělený do tzv. zákaznické karty (sdělení o výši svého měsíčního příjmu) rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče věřitele tak, jak zákon vyžaduje, stejně tak nelze vyhodnotit toliko odhadované výdaje žalované (bez zkoumání jejích skutečných, nutných a nezbytných výdajů) jako objektivní a reálné posouzení úvěruschopnosti klienta. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru nastupuje povinnost stran neplatné smlouvy svůj vzájemný vztah si vypořádat v režimu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (toto ustanovení je ustanovením speciálním k § 2991 a násl. občanského zákoníku, upravujícím bezdůvodné obohacení, jehož úprava se zde použije jen subsidiárně). Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož zde prokazatelně nedošlo k dohodě účastníků, určuje splatnost nesplacené jistiny soud. V této souvislosti je nutno odkázat na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021-262 a též rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160. Soud lhůtu splatnosti určil analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (tedy jako obecnou pariční lhůtu), svým výrokem, žalovaná se tak nemohla dosud dostat do prodlení s plněním dluhu. Soud proto žalobu nad rámec částky 6 500 Kč s ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti zamítl.5. Žalobkyně je v řízení aktivně legitimována, neboť pohledávka za žalovanou na ni řádně přešla smlouvou o postoupení pohledávek (§1879 o.z.).6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť převážně procesně úspěšné žalované v řízení prokazatelně žádné náklady nevznikly.