19 C 269/2024-42 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 4. 4. 2024 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 54 198,52 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 028,01 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 207,42 Kč, s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 26 931,76 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem 22,02 % ročně z částky 26 931,76 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že mezi původním věřitelem – společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovaným byla dne 16. 11. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 238482438. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky o spotřebitelském úvěru otištěné v této smlouvě. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázala zaplatit částku ve výši 33 963 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 24 177 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,02 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 286 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 821 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 5. 2023. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla uhrazena 25. 2. 2022. Ke dni 2. 7. 2022 dlužná jistina činila částku 26 931,76 Kč a dlužný poplatek 27 266,76 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 7 700 Kč. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr řádně. K posouzení došlo především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, kde byly uvedeny rodinné, majetkové, pracovní, a jiné poměry a informace byly ověřeny z dokladů vyžádaných od žalované; mezi dokumenty patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Žalovaný potvrdil, že věřiteli poskytl před uzavřením smlouvy úplné a pravdivé údaje. Na základě takto získaných informací dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky do dne podání žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 54 198,52 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 26 931,76 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 27 266,76 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 207,42 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 5 028,01 Kč, úroků 22,02 % ročně z dlužné jistiny ve výši 26 931,76 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 26 931,76 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.2. Před jednáním ve věci samé vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a soud usnesením, ze dne 23. 4. 2024, č.j. EPR 87844/2024-8, které nabylo právní moci dne 18. 5. 2024, řízení zastavil co do kapitalizovaného úroku za dobu od 17. 5. 2023 do 27. 9. 2023 ve výši 225,66 Kč a úroku ve výši 7,02% ročně z částky 26 931,76 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání dne 24. 10. 2024 se bez omluvy nedostavil. Jelikož včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř).4. Na základě provedených důkazů, a to z výpisu z obchodního rejstříku, zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 16. 11. 2021, smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 11. 2021, tabulky umoření, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, seznamu postoupených pohledávek – přílohy č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, poštovního podacího lístku ze dne 27. 10. 2023, výzvy k plnění ze dne 15. 2. 2024 a poštovního podacího lístku ze dne 15. 2. 2024 bylo zjištěno, že dne 16. 11. 2021 byla mezi společností , právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatky ve výši 33 963 Kč, celkem 63 963 Kč, a to v 77 týdenních splátkách po 821 Kč s poslední 78. splátkou ve výši 746 Kč. Součástí smluvních podmínek obsažených přímo ve smlouvě je prohlášení žalovaného, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutý úvěr a že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu se smlouvou. Dne 16. 11. 2021 je datována karta zákazníka, v níž žalovaný deklaroval, že dosahuje čisté mzdy ve výši 23 649 Kč, ostatní příjmy domácnosti činí 19 500 Kč a toliko odhadované měsíční výdaje žalovaného jsou ve výši 6 000 Kč. Žalovaný uhradil na úvěr celkem 7 700 Kč. Výzvou ze dne 29. 9. 2021 (současně s oznámením o postoupení pohledávky a oznámením výše převzaté pohledávky) byl žalovaný vyzýván k úhradě částky celkem 76 524,21 Kč a předžalobní výzvou ze dne 15. 2. 2024 pak dopisem právního zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky ve výši 64 996,11 Kč; dne 15. 2. 2024 byla výzva podána k poštovní přepravě.5. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko částečně, neboť žalobkyně neprokázala plnou důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky (právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným) byla dne 16. 11. 2021 sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný částku převzal oproti podpisu v hotovosti, plnil v rozsahu částky 7 700 Kč, dosud tak neuhradil 22 300 Kč (tato tvrzení v řízení žalovaný nerozporoval). Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, pouhý deklaratorní projev žalovaného vtělený do tzv. zákaznické karty (sdělení o výši svého měsíčního příjmu) rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče věřitele tak, jak zákon vyžaduje, stejně tak nelze vyhodnotit toliko odhadované výdaje žalovaného (bez zkoumání jeho skutečných, nutných a nezbytných výdajů) jako objektivní a reálné posouzení úvěruschopnosti klienta. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru nastupuje povinnost stran neplatné smlouvy svůj vzájemný vztah si vypořádat v režimu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (toto ustanovení je ustanovením speciálním k § 2991 a násl. občanského zákoníku, upravujícím bezdůvodné obohacení, jehož úprava se zde použije jen subsidiárně). Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož zde prokazatelně nedošlo k dohodě účastníků, určuje splatnost nesplacené jistiny soud. V této souvislosti je nutno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021-262 a též rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160. Soud lhůtu splatnosti určil analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (tedy jako obecnou pariční lhůtu), svým výrokem, žalovaný se tak nemohl dosud dostat do prodlení s plněním dluhu. Soud proto žalobu nad rámec částky 22 300 Kč s ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti zamítl.6. Žalobkyně je v řízení aktivně legitimována, neboť pohledávky za žalovaným na ni řádně přešly smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1879 o.z.).7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř