19 C 347/2023-35 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 11. 9. 2023 se domáhala žalobkyně po žalovaném úhrady částky 17 531 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 3. 6. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že mezi původním věřitelem – společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 13. 5. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, a to prostředky komunikace na dálku, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Tento úvěr (jistina ve výši 10 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 531 Kč) měl být splacen nejpozději dne 2. 6. 2022. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2023. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně posouzení nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Výzva k plnění byla zaslána dne 28. 8. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání soudu dne 8. 2. 2024 se účastníci nedostavili, předvoláni byli řádně a včas; právní zástupce žalobkyně předem svou neúčast omluvil. Jelikož nikdo z účastníků včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Na základě provedených listinných důkazů předložených žalobkyní, bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník uzavřela dne 19. 6. 2023 se společností , právnická osoba, . jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávek, včetně pohledávky za žalovaným, která je předmětem tohoto sporu. Žalovaný byl o postoupení pohledávek věřitele – společnosti , právnická osoba, . vyrozuměn přípisem ze dne 28. 8. 2023; současně byl přípisem ze shodného data vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů. Společnost , právnická osoba, . poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které poukázala dne 13. 5. 2022 na bankovní účet vedený pro žalovaného jako majitele. Ze zprávy , právnická osoba, ., ze dne 19. 12. 2023 bylo zjištěno, že účet byl veden pro žalovaného a výlučně žalovaný měl k účtu dispoziční oprávnění. V řízení však nebylo prokázáno, že by společnost , právnická osoba, . se žalovaným uzavřela dne 13. 5. 2022 smlouvu o úvěru. Smlouva není žalovaným podepsána a ze žalobkyní předložených listin nebylo možno dovodit konkrétní tvrzené právní jednání žalovaného. Žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 28. 8. 2023 vyzvala k úhradě částky ve výši celkem 25 847,90 Kč ze smlouvy o úvěru; současně jej uvědomila o postoupení pohledávky. Dne 28. 8. 2023 byla výzva podána k poštovní přepravě.4. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu shora uvedených závěrů žalobě vyhověl, nikoli však v plném rozsahu a nikoli z titulu smlouvy o úvěru. V řízení bylo sice primárně tvrzeno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru, tato skutečnost však v řízení žádným důkazem prokazována nebyla (smlouva měla být uzavřena formou distanční prostředky komunikace na dálku). Jelikož v řízení nebylo nezpochybnitelně prokázáno uzavření úvěrové smlouvy ze dne 13. 5. 2022 podle § 2395 o. z. mezi žalovaným jako úvěrovaným a společností , právnická osoba, . jako úvěrující, soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni poskytnutou částku 10 000 Kč ve smyslu ust. § 2991 o. z., neboť poskytnutím plnění bez právního důvodu vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení v této výši. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžité částky ve smyslu ust. 1968 o. z., byla mu též uložena povinnost podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši, avšak až od data 4. 9. 2023, když soud dospěl k závěru, že vyzván k vydání bezdůvodného obohacení byl výzvou ze dne 28. 8. 2023 podanou téhož dne k poštovní přepravě, k doručení došlo ve smyslu ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, 3. 9. 2023 nastala splatnost a žalovaný mohl poprvé plnit, od 4. 9. 2023 je pak v prodlení s úhradou. Oznámení o postoupení pohledávky s výzvou lze totiž bezpochyby považovat za výzvu k plnění, resp. jednostranné určení času plnění věřitelem (§ 1958 o. z.). Ve zbytku byla proto žaloba zamítnuta.5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. v závislosti na toliko částečném procesním úspěchu žalobkyně.