21 C 72/2024-78 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 10. 11. 2023 domáhala zaplacení částky 88 910,38 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 7. 1. 2015 smlouvu o úvěru č. , hodnota, „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , (dále také jen „původní věřitel“ nebo „poskytovatel úvěru“), která podle této smlouvy vyplatila žalovanému úvěr ve výši 140 836 Kč. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu pod číslem , hodnota, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal splatit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 4 161,80 Kč. Splátky však žalovaný nesplácel řádně a včas, proto původní věřitel prohlásil úvěr za splatný ke dni 8. 6. 2017. Dosud žalovaný zaplatil na tento úvěr částku ve výši 78 052,70 Kč. Původní věřitel pohledávku z této smlouvy o úvěru postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2022.2. V doplnění žaloby pak žalobkyně uvedla, že žalovanému byl poskytnut původním věřitelem úvěr ve výši 140 836 Kč (z toho částka 127 000 Kč byla použita na úhradu stávajících závazků žalovaného, částka 12 336 Kč byla určena na úhradu pojištění schopnosti splácet a částka 1 500 Kč byla určena na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru). Žalovaný se zavázal podle čl. V. smlouvy úvěr splatit v 48měsíčních splátkách po 3 600 Kč. Na předmětný úvěr žalovaný zaplatil v nepravidelných splátkách celkem částku 78 052,70 Kč. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla původním věřitelem posouzena na základě provedené lustrace žalovaného v registru SOLUS, kde žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti, a dále dotazem do NRKI/BRKI bez negativního výsledku. Dále byly ověřeny příjmy žalovaného ze zaměstnání ve výši 27 737 Kč měsíčně potvrzením o výši příjmů.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Z úřední činnosti soud zjistil, že žalovaný je státním občanem Polska. Na území České republiky je žalovaný (cizinec) držitelem povolení k trvalému pobytu občana EU s platností od , datum, do , datum, . Žalovaný má evidovanou rodinnou vazbu na manželku , jméno FO, , státní příslušnost POL, která je hlášena na adrese: , adresa, , od , datum, dosud (zpráva Krajského ředitelství Policie Moravskoslezského kraje, odbor cizinecké policie ze dne , datum, ). Žalovaný uvedl stejnou adresu (, adresa, ) v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, „Presto Půjčka“ ze dne , datum, ). Žalovaný měl tedy ke dni uzavření smlouvy i ke dni zahájení tohoto řízení (, datum, ) bydliště v , adresa, , tedy na území České republiky a v obvodu působnosti zdejšího soudu. Soud tak dospěl k závěru, že je ve věci příslušný, neboť zde není mezinárodní prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech [„nařízení Brusel I bis“].5. Po provedeném dokazování z listin předložených žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti. (V závorce je vždy uveden důkaz, o který soud svá skutková zjištění opřel):6. Žalovaný požádal dne 6. 1. 2015 původního věřitele společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , jako banku, o uzavření smlouvy o úvěru „PRESTO Půjčka“. Celková výše úvěru činila 140 836 Kč. Z toho měla být částka 127 000 Kč použita na úhradu stávajících závazků žalovaného (resp. bez prokazování účelu), částka 1 500 Kč byla určena na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a částka 12 336 Kč byla určena na úhradu pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr. Úvěr měl být čerpán jednorázově na účet č. , hodnota, . Úroková sazba měla být fixní ve výši 10,40 % ročně. A žalovaný měl úvěr splatit ve 48měsíčních splátkách po 3 600 Kč. (Návrh na uzavření smlouvy o úvěru „PRESTO Půjčka“ č. , hodnota, ze dne 6. 1. 2015). Další podmínky smlouvy a poskytování úvěrů byly upraveny v obchodních podmínkách a sazebníku odměn. (Obecné obchodní podmínky platné od 1. 1. 2014, Produktové obchodní podmínky pro úvěry, sazebník odměn za poskytování bankovních služeb). Původní věřitel poskytl žalovanému na příslušném formuláři detailní informace o úvěru. (Informace o spotřebitelském úvěru ze dne 6. 1. 2015).7. Původní věřitel sdělil žalovanému v dopise ze dne 7. 1. 2015, že jeho návrh na uzavření smlouvy o úvěru „PRESTO Půjčka“ č. , hodnota, akceptuje, tedy tím je smlouva uzavřena, a že první splátka půjčky ve výši 4 161,80 Kč je splatná 20. 2. 2015. Další splátky pak byly ve výši 3 600 Kč měsíčně (Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o úvěru „PRESTO Půjčka“ a tabulka umoření).8. Z listiny označené jako příloha ke smlouvě o Presto půjčce č. , hodnota, soud zjistil, že se původní věřitel (banka) zavázal žalovanému poukázat částku 127 000 Kč na bankovní účty tak, že částku 30 086 Kč poukáže ve prospěch účtu č. , č. účtu, a částku 96 914 Kč poukáže ve prospěch účtu číslo , č. účtu, . Z výpisu z účtu žalovaného č. účtu , č. účtu, pak bylo zjištěno, že dne 7.1. 2015 byla na tento účet skutečně připsána částka 30 086 Kč poskytovatelem úvěru (bankou).9. V žádosti o poskytnutí Presto Půjčky ve výši 30 000 Kč žalovaný uvedl své osobní údaje. Adresu pobytu vedl v České republice na adrese: , adresa, (Žádost o poskytnutí presto půjčky ze dne 5. 1. 2015 a doplnění žádosti o poskytnutí Presto Půjčky ze dne 6. 1. 2015). Původní věřitel ověřil příjmy žalovaného za období září 2014 až listopad 2014 (potvrzení o výši příjmu ze závisle činnosti). Provedl lustraci žalovaného v dostupném registru (Přidělené kontrakty, SOLUS).10. Žalovaný zaplatil v nepravidelných splátkách na úvěr částku 78 052,70 Kč. (Souhrnný výpis k úvěru).11. Původní věřitel vyzval žalovaného v dopise ze dne 8. 6. 2017 ke splacení dlužné částky 92 071,03 Kč do 21. 6. 2017, neboť z důvodu porušování platebních povinností vyplývajících ze smlouvy prohlásil úvěr za splatný ke dni 8. 6. 2017 (Oznámení o okamžité splatnosti úvěru a výzva k úhradě dlužné částky).12. Žalobkyně a původní věřitel uzavřeli smlouvu, podle které původní věřitel převedl pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. (Smlouva o postoupení pohledávek č. 4/2022, Prohlášení o okamžiku postoupení ze dne 15. 12. 2022, prohlášení k příloze č. , hodnota, seznamu pohledávek tvořících soubor pohledávek, seznam postoupených pohledávek). Převod pohledávek na žalobkyni sjednali úplatně (Dohoda o úhradě úplaty ze dne 15. 12. 2022).13. Původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni v dopise ze dne 5. 1. 2023. (Oznámení o postoupení pohledávky banky).14. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 14. 6. 2023. Upomínku odeslal žalovanému prostřednictvím pošty téhož dne. (Předžalobní upomínka ze dne 30. 5. 2023, podací lístek ze dne 30. 5. 2023).15. Žalobkyně dále předložila výpisy z běžného účtu žalovaného za měsíc leden 2015 až březen 2015, ze kterých soud zjistil, že počáteční zůstatek na tomto účtu činil 0 Kč a k 31. 3. 2015 činil konečný zůstatek na tomto účtu částku minus 5 163,66 Kč (výpisy z účtu č. 1/2015, 2/2015 a 3/2015).16. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto:17. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni podle smlouvy uzavřené ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením žaloby. Žalobkyně proto byla oprávněna k podání této žaloby.18. Žalovaný v postavení spotřebitele a původní věřitel v postavení podnikatele uzavřeli smlouvu o úvěru upravenou v § 2395 o. z., podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 1 zákona č. 145/2010 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 43/2013 Sb., účinný od 1. 1. 2014 do 30. 11. 2016), podle kterého se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Bylo tedy povinností soudu posoudit, zda věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva (absolutně) neplatná (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).20. V řízení bylo zjištěno, že původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného lustrací v dostupných registrech, zejména za účelem zjištění tzv. platební morálky žalovaného. Dále ověřil, že má žalovaný pravidelný příjem ze zaměstnání na území České republiky za poslední tři měsíce. Pokud jde však o skutečné výdaje žalovaného, nebyly nijak zjištěny ani ověřeny. Soud tak dospěl k závěru, že původní věřitel jako poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně. Tuto spo