22 C 8/2024-60 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou na dálku úvěrovou smlouvu dne , datum, , na základě které jí poskytla úvěr ve výši , částka, splatný do 24 měsíců od jeho poskytnutí spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši , částka, a úrokem , částka, měsíčně u druhé až osmé splátky, žalovaná uhradila pouze , částka, a dosud dluží částku , částka, tvořenou jistinou ve výši , částka, , poplatky , částka, , úroky ve , částka, , náklady na vymáhání ve výši , částka, a smluvní pokutou ve výši , částka, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr, kdy je posuzována příjmová a výdajová stránka spotřebitele, přezkoumávají se klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, a žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého úvěru. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila., právnická osoba, žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o úvěru dne , datum, , na základě které jí žalobkyně na její bankovní účet č. , č. účtu, zaslala částku , částka, (zjištěno ze smlouvy o úvěru a výpisu proplacené smlouvy). Výše úvěru byla sjednána v částce , částka, s poplatkem , částka, a úrokem 49,10 % ročně splatným ve 24 měsíčních splátkách, celkem (bez doplňkových služeb) měla žalovaná splatit částku , částka, . Žalovaná uvedla bankovní účet pro poskytnutí úvěru č. , č. účtu, . (Zjištěno ze smlouvy o úvěru.) Ze splátkového kalendáře, který byl součástí úvěrové smlouvy, bylo zjištěno, že první splátka byla , částka, , druhá až osmá , částka, a ostatní splátky , částka, . Před podpisem smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr tak, že získala informace přímo od žalované, která uvedla v žádosti o úvěr, že její příjmy činí , částka, , příjmy ostatních členů , částka, , nemá děti, výdaje žádné neuvedla. Žalobkyně žalovanou prověřila v databázích ISIR, NRKI, SOLUS a CRIBIS bez negativního výsledku. Žalobkyně dále zjistila, že žalovaná má další úvěry s pravidelnými měsíčními splátkami celkem , částka, . Žalobkyně však tvrzení žalované nijak neověřovala, nedoložila je žádnými důkazy. Ve vztahu k výdajům vycházela pouze ze statistických dat. Žalobkyně nevyžadovala od žalované informace o jejích výdajích, ani podklady k jejich ověření. Z těchto všech údajů žalobkyně usoudila, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Žalovaná na svůj závazek uhradila dle úvěrového účtu celkem částku , částka, . Žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého dluhu ve lhůtě do , datum, v předžalobní výzvě ze dne , datum, , která byla odeslána na adresu žalované dne , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího archu).4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).7. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalované, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení úvěru či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Věřitel je rovněž povinen využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne , datum, ve věci C-449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .12. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Pokud se jedná o příjmovou stránku žalované, žalobkyně vycházela pouze z údajů deklarovaných žalovanou, přičemž tyto údaje neověřila žádnými listinami. Výdaje žalovaná ani žádné netvrdila, natož aby je žalobkyně ověřovala. V tomto směru žalobkyně vycházela pouze ze statistických dat a zjištění o dalších úvěrech žalované. Skutečnost, že žalobkyně prověřila žalovanou v evidencích, kde neměla žádný záznam, ještě sama osobě nestačí k závěru, že je schopna úvěr splácet.13. Posouzení úvěruschopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr proto nebylo dle závěru soudu dostatečné a správné, žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované, zejména pokud se týká zjištění příjmové a výdajové stránky žalované. Proto soud dovodil absolutní neplatnost smlouvy o úvěru pro rozpor se zákonem (shora citované §§ 86 a 87 ZoSÚ § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 58