23 C 111/2024-27 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 9 800 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 9 800 Kč za dobu od 30. 3. 2023 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 1 393 Kč s odůvodněním, že mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 24. 11. 2022 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. 32876 (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně sjednaného úroku ve výši 40,00 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti, jistina úvěru byla splatná ke dni ukončení smlouvy nejpozději do jednoho měsíce, kdy byl věřitelem vyzván k úhradě. Ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce žalobce www.rerum.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů, bankovního účtu, e-mailové adresy a stvrdil, že se seznámil se zněním úvěrové smlouvy. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně v plné výši dne 24. 11. 2022 převodem peněžních prostředků z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách nehradil, dostal se do prodlení s úhradou dluhu, a proto mu žalobce oznámil dopisem (zesplatněním spotřebitelského úvěru) ze dne 26. 8. 2023 zesplatnění úvěru ke dni 26. 8. 2023 a vyzval jej k úhradě dluhu. Po zesplatnění úvěru žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 7 000 Kč, na úroku částku 2 800 Kč a na smluvní pokutě částku 1 393 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání omluvili, avšak nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to z žádosti o spotřebitelský úvěr č. 32876 bez data, smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 32876 ze dne 24. 11. 2022, potvrzení o provedení transakce ve výši 7 000 Kč ze dne 24. 11. 2022, oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru č. 32876 ze dne 26. 8. 2023, kopie občanského průkazu žalovaného, výplatního lístku žalovaného za období 8/2022, 10/2022, výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 15. 10. 2023 včetně podacího lístku ze dne 15. 10. 2023 a ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 12. 4. 2024 včetně výpisu z bankovního účtu č. ú. 2895537093/0800 za období od 1. 11. 2022 do 30. 11. 2022 (č. l. 19-20 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci:Na bankovní účet žalovaného č. ú. 2895537093/0800 vedený u , právnická osoba, . byla poukázána dne 24. 11. 2022 platba ve výši 7 000 Kč pod variabilním symbolem VS , var. symbol, z bankovního účtu obch. spol. , právnická osoba, č. ú. , Anonymizováno, vedeného u , právnická osoba, . Oznámením o zesplatnění spotřebitelského úvěru č. 32876 ze dne 26. 8. 2023 oznámil žalobce žalovanému zesplatnění úvěru včetně příslušenství ke dni 26. 8. 2023. O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán v předžalobní výzvě ze dne 15. 10. 2023. Předžalobní výzva byla dle podacího lístku předána k poštovní přepravě dne 15. 10. 2023 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Z dalších listin neučinil soud žádná skutková zjištění, jelikož tyto neobsahují jakýkoliv podpis žalovaného, a nebylo tedy prokázáno, že by se jednalo o zachycení vůle jednajícího žalovaného směřující k určitému právnímu jednání.4. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.10. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2395 o. z., ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, a shledal, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, když žalobce v řízení neprokázal vznik závazkového vztahu ze smlouvy o úvěru uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, neprokázal, že smlouva o úvěru obsahovala povinné informace smlouvy o úvěru stanovené zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a že smlouva o úvěru byla alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta žalovanému jako spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Žádná z listin předložených žalobcem neobsahuje podpis žalovaného (žádost o spotřebitelský úvěr, smlouva o úvěru). Nebylo tedy žádným způsobem prokázáno, že by žalovaný skutečně s žalobcem úvěrovou smlouvu uzavřel. Žalobce neprokázal žádné ze svých tvrzení uváděných v žalobě, na základě kterých by bylo možno dospět k závěru, že byla ověřena totožnost žalovaného při uzavírání úvěrové smlouvy. Žalobce však v řízení prokázal, že na základě této, byť neplatné smlouvy o úvěru, žalobce vyplatil žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 7 000 Kč, žalovaný tyto finanční prostředky převzal a prostřednictvím svého bankovního účtu s nimi disponoval. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 7 000 Kč, která představovala vyčerpanou jistinu úvěru, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 7 000 Kč představující poukázané peněžní prostředky spolu s úrokem z prodlení. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 7 000 Kč za dobu od 31. 10. 2023 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 30. 10. 2023), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. V části nároku a v části příslušenství, tj. úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 9 800 Kč za dobu od 30. 3. 2023 do 30. 10. 2023 a z částky 2 800 Kč za dobu od 31. 10. 2023 do zaplacení, jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 58,89 % a jeho neúspěch 41,11 %. Ve výši rozdílu (17,78 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 400,40 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši re