26 C 107/2024-39 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 2. 2024 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 70 226,32 Kč s 15% úrokem z prodlení z této částky od 1. 7. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 925,40 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč a dále zaplacení částky 16 445,66 Kč spolu s 14,75% úrokem z prodlení z této částky od 23. 2. 2024 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele , Anonymizováno, , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 7. 2023. Tato společnost (jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, ) uzavřela se žalovaným dne 4. 2. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši 45 000 Kč, když mohl čerpat až do maximálního úvěrového rámce ve výši 500 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 22,68 % ročně. Úvěr měl být splácen měsíčními splátkami s doporučenou výší 4 000 Kč, minimálně ve výši 5 % z čerpané výše úvěru. Žalovaný vyčerpal celkem prostředky ve výši 583 661,33 Kč. Žalovaný uhradil úvěrující společnosti celkem 538 821 Kč, žalobkyni po postoupení pohledávky pak částku 3 500 Kč Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, a proto úvěrující prohlásil úvěr za splatný ke dni 30. 6. 2023. Nesplacená jistina úvěru činí 70 226,32 Kč. , adresa, 445,66 Kč představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 70 226,32 Kč za dobu od 2. 7. 2023 do 22. 2. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 4. 2. 2017, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek platných od 1. 12. 2016, akceptace žádosti ze dne 17. 2. 2017, listiny označené jako podpis smluv klientem, přehledu čerpání a splácení, sazebníku poplatků platného od 1. 12. 2016, odstoupení od úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 25. 5. 2023, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 7. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o provedení transakce ze dne 11. 7. 2023, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 7. 2023 včetně podacího archu ze dne 17. 7. 2023, výzvy před podáním žaloby ze dne 2. 11. 2023 včetně podacího archu ze dne 3. 11. 2023, dopisů ze dne 14. 7. 2023 a 18. 8. 2023, výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 4. 2. 2017 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalovaným. Úvěrující společnost se zavázala poskytnout žalovanému aktuální úvěrový rámec ve výši 45 000 Kč a maximální úvěrový rámec ve výši 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpaný úvěr včetně sjednaného 22,68% úroku a polatku za správu úvěru ve výši 69 Kč měsíčně, a to v měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z dlužné částky, minimálně po 500 Kč. Ve smlouvě žalovaný o sobě prohlásil, že jeho čistý měsíční příjem z podnikání činí 25 000 Kč, náklady na bydlení 6 000 Kč a ostatní výdaje 2 500 Kč měsíčně, a dále, že je svobodný a bydlí v nájemním bytě. Z přehledu čerpání a splácení bylo zjištěno, že žalovaný vyčerpal finanční prostředky v celkové výši 583 661,33 Kč a uhradil částku v celkové výši 590 575,15 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 10. 7. 2023 mezi , Anonymizováno, , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, předmětem smlouvy byly pohledávky uvedené v seznamu, který obsahuje i pohledávku za žalovaným ze shora uvedené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru. Postupitel oznámením ze dne 14. 7. 2023 sdělil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, toto oznámení bylo žalovanému dle podacího archu odesláno dne 17. 7. 2023. Následně žalobkyně dopisem ze dne 2. 11. 2023 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, tento dopis byl dle podacího archu odeslán jako doporučená zásilka dne 3. 11. 2023.6. Žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta jako nedůvodná. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně doložila pouze úvěrovou smlouvu obsahující strohé prohlášení žalovaného o osobním stavu, typu bydlení a o výši příjmů a výdajů. Údaje uvedené v této listině nebyly ověřeny žádným prokazatelným způsobem. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok nemohl být ani částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Žalovaný na základě neplatné smlouvy čerpal od předchůdkyně žalobkyně částku nižší, než kolik činil součet splátek úvěru.7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně zcela úspěšnému žalovanému nevznikly dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady.