26 C 129/2024-26 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 4. 2024 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 13 974,23 Kč (jistina úvěru) a dále kapitalizovaného úroku ve výši 12 097,54 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 344,57 Kč a smluvní pokuty ve výši 838,45 Kč a 15% úroku z prodlení z částky 13 974,23 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele , právnická osoba, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023. Tato společnost uzavřela se žalovaným dne 1. 7. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč za poplatek a úrok v celkové výši 12 888 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně poplatku a úroku v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč se splatností poslední splátky dne 1. 9. 2023. Žalovaný však uhradil toliko částku 2 000 Kč. Smluvní pokuta byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 1. 7. 2022, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, žádosti o půjčku ze dne 1. 7. 2022, pracovní smlouvy ze dne 3. 1. 2022, výplatních lístků žalovaného za březen, duben a květen 2022, potvrzení o provedení platby ze dne 16. 2. 2021, příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 25. 5. 2020, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o provedení transakce ze dne 11. 12. 2023, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 1. 2024 včetně podacího archu ze dne 3. 1. 2024, výzvy před podáním žaloby ze dne 9. 4. 2024 včetně podacího archu ze dne 10. 4. 2024 a výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 7. 2022 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným. Úvěrující se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 15 000 Kč, žalovaný potvrdil převzetí této částky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně poplatků a úroku v celkové výši 12 888 Kč, tj. zaplatit celkem 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 6. 12. 2023 mezi , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, předmětem smlouvy byly pohledávky uvedené v seznamu, který obsahuje i pohledávku za žalovaným uplatněnou v tomto řízení. Postupitel oznámením ze dne 2. 1. 2024 sdělil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni a toto oznámení bylo dle podacího archu odesláno jako doporučená zásilka na adresu žalovaného dne 3. 1. 2024. Následně žalobkyně dopisem ze dne 9. 4. 2024 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, tento dopis byl dle podacího archu odeslán jako doporučená zásilka dne 10. 4. 2024. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný vůči úvěrující společnosti prohlásil, že je zaměstnán, jeho mzda činí 22 654 Kč měsíčně, je svobodný, má středoškolské vzdělání, bydlí u rodičů a nemá děti. Na bydlení vynakládá 1 000 Kč měsíčně, na splácení úvěrů 5 320 Kč měsíčně, celkové výdaje činí 12 990 Kč. Žalovaný úvěrující společnosti předložil pracovní smlouvu, ze které bylo zjištěno, že pracovní poměr se společností , právnická osoba, . byl uzavřen na dobu určitou na dobu dočasného přidělení u uživatele , Anonymizováno, , právnická osoba, . Dále žalovaný předložil výplatní lístky, ze kterých bylo zjištěno, že v březnu 2022 jeho čistá mzda činila 22 991 Kč, v dubnu 2022 činila22 991 Kč a v květnu 2022 činila 21 982 Kč. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění.6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Aktivní legitimace žalobkyně je daná na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele společnosti , právnická osoba, . pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru. Postupitel postoupení pohledávky žalovanému řádně oznámil. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným, avšak dle soudu je smlouva neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost , právnická osoba, . dostála svým povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022.7. Úvěrující společnost shledala schopnost žalovaného splácet následně poskytnutý spotřebitelský úvěr. Nicméně z předložené pracovní smlouvy nevyplývá, že by pracovní poměr žalovaného sjednaný na dobu určitou časově pokrýval období splácení úvěru. Výdaje žalovaného nebyly zjišťovány vůbec a úvěrující zřejmě vycházel z kusých údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr. Soud tedy dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla řádně zjišťována a že závěr učiněný úvěrující společností o schopnosti žalovaného splácet řádně tento konkrétní spotřebitelský úvěr je minimálně předčasný.8. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, avšak uplatněný v tomto řízení nárok mohl být částečně posouzen jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Soud teprve stanoví povinnost žalovaného vrátit jistinu poskytnutého mu úvěru, žalovaný tak doposud v prodlení není a nemůže být zavázán k úhradě úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení zcela pasivní a netvrdil nic o svých aktuálních majetkových poměrech a možnostech splácení dlužné částky, neshledal soud důvody k rozložení povinnosti žalovaného do splátek, ale zavázal jej k úhradě celé dlužné částky ve standartní lhůtě stanovené zákonem, tj. do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovanému byla vyplacena ze strany předchůdkyně žalobkyně částka 15 000 Kč a žalovaný uhradil dle tvrzení žalobkyně 2 000 Kč. Žalovaný tak byl zavázán uhradit žalobkyni podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. částku 13 000 Kč, tj. rozdíl mezi částkou 15 000 Kč a částkou 2 000 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady.