109 C 252/2025-42 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 53 773,89 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 730,59 Kč, úrok 12,75 % ročně z částky 51 894,89 Kč od 10. 5. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 871,41 Kč od 24. 1. 2025 do 9. 5. 2025, zákonný úrok z prodlení z částky 53 773,89 Kč od 10. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 8. 2. 2023 úvěrovou smlouvu číslo , hodnota, . Žalované byla poskytnuta částka 65 000 Kč. Žalovaná nahradila řádně a včas, když celkově uhradila pouze částku 42 670 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně zkoumala solventnost žalované. Žalobkyně se domáhá úhrady jistiny 51 894,89 Kč, poplatku za pojištění 649 Kč, nákladů na vymáhání 730 Kč a smluvních pokut ve výši 500 Kč. Částka 649 Kč sestává z částky 130 Kč, která je zahrnuta ve dvacáté splátce, a pak 3krát 173 Kč, jež byly zahrnuty ve splátce 21–23. Částka 500 Kč je účtována jako pokuta za prodlení s úhradou splátky.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o hotovostním úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru číslo , hodnota, ze dne 8. 2. 2023 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, předmětem úvěru byla částka 65 000 Kč. Účastníci se dohodli, že dluh bude uhrazen v 60 měsíčních splátkách po 2 115 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná je zaměstnaná, její čistý hlavní měsíční příjem činí 22 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti 30 000 Kč. Je zaměstnána u , Anonymizováno, , a to od 2. měsíce roku 2022.4. Z ověření bonity soud zjistil, že žalobkyně zaznamenala, že žalovaná má mít příjem 22 000 Kč, z tohoto odečetla životní minima dospělých členů domácnosti 4 470 Kč, splátky jiným společnostem 2 390 Kč, zbývající částka na žalovanou tak činí 13 025 Kč. U domácnosti bylo vycházeno z celkových příjmů žalované a ostatních členů domácnosti ve výši 52 000 Kč, byly odečteny splátky jiným společnostem 2 390 Kč, normativní náklady na bydlení 13 737 Kč, životní minimum členů domácnosti 8 510 Kč a výše splátky schváleného úvěru 2 115 Kč.5. Z platební bilance k výše uvedené smlouvě soud zjistil, že žalovaná z titulu smlouvy o úvěru celkově uhradila 42 670 Kč.6. Z úvěrové zprávy vedené na jméno žalované soud zjistil, že žalovaná má veden jeden úvěr od 18. 12. 2022, celková částka úvěru 18 000 Kč, počet splátek 14 měsíců, výše měsíční splátky 2 390 Kč, počet zbývajících splátek 13, zůstatek jistiny 16 770 Kč.1. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z. Žalobkyně v řízení prokázala, že účastníci uzavřeli dne 8. 2. 2023 úvěrovou smlouvu, žalované bylo poskytnuto 65 000 Kč. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalované. Žalobkyně toto prokazovala úvěrovou zprávou, smlouvou o úvěru a ověřením bonity. Je nutno zdůraznit, že prověřování solventnosti má proběhnout ještě před uzavřením smlouvy o úvěru. Pokud žalobkyně prokazovala prověřování solventnosti žalované uzavřenou smlouvou o úvěru, jedná se o prověřování, které nemůže být zohledněno k řádnému prověřování solventnosti, jelikož uzavřená smlouva neprokazuje časovou následnost, která má být v ose - ověření solventnosti a teprve následné uzavření smlouvy. Pokud jde o příjmy žalované, bylo vycházeno z pouhého prohlášení žalované, která má mít příjem 22 000 Kč. Nelze přihlížet k ostatním příjmům členů domácnosti, jelikož úvěrová smlouva zavazuje pouze žalovanou, nikoho dalšího. Je tedy nepodstatné pro vyhodnocení ve shora uvedeném, kolik členů domácnosti s žalovanou žije a jaké mají celkové příjmy. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2025, sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26 vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posuzování úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Žalobkyně neprokázala, že by pátrala v různých registrech, jako je insolvenční rejstřík či rejstřík vedených exekucí. Navíc z úvěrové zprávy, kterou předložila žalobkyně, vyplývá, že žalovaná k datu prověřování solventnosti má mít relativně čerstvě uzavřenou další úvěrovou smlouvu. Úvěr měl činit 18 000 Kč, přičemž žalovaná měla mít uhrazenu pouze jednu měsíční splátku v době zkoumání solventnosti. Žalobkyně neprokázala, jaké skutečné pravidelné měsíční výdaje žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru měla. S ohledem na výše uvedené tak soud činí závěr, že žalobkyně neprokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy a smlouva o úvěru je dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud tak zavázal žalovanou k úhradě toho, co jí bylo poskytnuto po odečtení částky, kterou skutečně uhradila (65 000 Kč - 42 670 Kč). Žalovaná byla tak zavázána k vydání částky 22 330 Kč. Jelikož se žalovaná jako spotřebitel dosud nedostala do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nevzniká žalobkyni nárok na zákonné úroky z prodlení. Nárok na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalované s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Jelikož splatnost jistiny určil soud, může být žalovaná v prodlení v případě, že svou povinnost uhradit jistinu nesplní v pariční lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené byla žaloba ve zbytku zamítnuta.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšnější žalované nevznikly prokazatelné náklady řízení.