112 C 138/2025-23 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 7. 2025 ve znění jejího upřesnění ze dne 28. 8. 2025 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 17 600 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 14 000 Kč od 19. 6. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne 5. 3. 2024 uzavřela se žalovaným prostřednictvím své webové stránky smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému na jeho bankovní účet poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu se smluvní úrokem ve výši 40 % z čerpané jistiny, tj. 4 000 Kč nejpozději do 18. 6. 2024. Úvěr byl žalovanému poskytnut poté, co si na jejich webových stránkách vybral parametry úvěru, vyplnil registrační formulář s kontakty na něj, poté se seznámil s obsahem úvěrové smlouvy, potvrdil návrh na uzavření smlouvy prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, čímž byla smlouva uzavřena. Za účelem ověření jeho bankovního účtu se zavázal zaplatit 1 kč jako ověřovací platbu. Před uzavřením smlouvy žalovaný k ověření výše příjmu poskytl výpisy ze svého bankovního účtu či výplatní listy, dále byl žalobkyní lustrován ve veřejně dostupných databázích, čímž nebyly zjištěny důvodné pochyby ohledně platební schopnosti žalovaného. Žalovaný však úvěr nesplatil. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje zaplacení částky 14 000 Kč s úroky z prodlení včetně smluvní pokuty ve výši 3 600 Kč, která byla sjednána pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru ve výši 0,1% denně, a to za dobu od 19. 6. 2024 do 14. 6. 2025. Pokud by soud její nárok neuznal z titulu smlouvy o úvěru, požaduje, aby nárok v části jistiny soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka původním věřitelem poskytnuta.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř).3. Z potvrzení o provedené platbě vydané , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalobkyně poukázala na bankovní účet č. , č. účtu, dne 5. 3. 2024 částku 10 000 Kč pod VS , var. symbol, . Ze sdělení , právnická osoba, . bylo zjištěno, že majitelem tohoto účtu je žalovaný a že uvedená částka byla na tento účet připsána dne 5. 3. 2024., právnická osoba, úhradě dlužné částky v celkové výši 32 534,73 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 5. 3. 2024 s žalobkyní, byl žalovaný vyzván Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 6. 2025 zaslanou žalovanému doporučeně téhož dne s termínem splnění do tří dnů, jak bylo zjištěno z této výzvy a podacího lístku.5. Žalobkyně dále předložila listinu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , z níž soud zjistil, že měla být uzavřena dne 5. 3. 2024 mezi účastníky, jejím předmětem měl být závazek žalobkyně poskytnout žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr do výše úvěrového limitu 30 000 Kč a měl být poskytnut žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Úvěr měl být splácen spolu s úroky ve výši 40 % měsíčně vždy k 15. dni v měsíci. Pro případ prodlení měl být ve smlouvě sjednán mj. zákonný úrok z prodlení a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení. Listina je podepsána zástupcem žalobkyně, nikoli však žalovaným.6. Z dalších listinných důkazů předložených žalobkyní soud pro nadbytečnost nečiní žádná skutková zjištění (jedná se kopii občanského a řidičského průkazu žalovaného, výpisy z účtu žalovaného u , právnická osoba, . za měsíce listopad 2022 až leden 2023, dopis o zesplatnění, který však nebyl žalovanému zaslán).7. Žaloba je převážně důvodná. Soud má předně za to, že nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru prostřednictvím webové stránky žalobkyně, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, jak je tvrzeno ve smyslu ust. § 1820 a § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Žalobkyně v žalobě podrobně popsala způsob kontraktace, tedy že žalovaný vyplnil registrační formulář, odsouhlasil návrh na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a činil další kroky k uzavření smlouvy. K těmto tvrzením však neoznačila a nepředložila jediný důkaz. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě předložit důkazy k prokázání výše tvrzených skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku z hlediska existence smluvního vztahu, na základě něhož měl být žalovanému poskytnut úvěr. Nebylo tedy prokázáno uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.8. Protože však v řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného byla žalobkyní poukázána částka 10 000 Kč, má soud za to, že žalobkyni je možno tuto částku přiznat jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jak požadovala sama žalobkyně. Žalovanému byla tato částka poskytnuta bez právního důvodu, neboť nebyl prokázán závazek, dle něhož by měla žalobkyně plnit. Za této situace má žalobkyně právo na vrácení toho, co bylo plněno, ve smyslu ust. § 2991 a § 2993 o. z., tedy částky 10 000 Kč, neboť v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný něčeho uhradil. Soud tedy žalobkyni přiznal částku 10 000 Kč, a to spolu s úroky z prodlení z této částky dle § 1970 o. z. ve výši stanovené Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení však byly žalobkyni přiznány až ode dne 22. 6. 2025 do zaplacení, neboť žalovaný byl prokazatelně k úhradě dlužné částky vyzván až předžalobní výzvou žalobkyně s termínem splnění do tří dnů. Splatnost pohledávky tak za předpokladu doručení do tří pracovních dnů nastala dne 21. 6. 2025. Požadavek žalobkyně na úroky z prodlení za dobu předcházející datu 22. 6. 2025, jakož i v části přesahující zákonnou výši úroků (tj. 2,75 % ročně) byl jako nedůvodný zamítnut. Žaloba byla zamítnuta i v požadavku na úhradu smluvní pokuty a smluvených úroků s příslušenstvím, neboť se jedná o nároky, které mají původ v neplatné smlouvě. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i kdyby byla existence smluvního vztahu mezi účastníky prokázána, byla by uvedená smlouva o úvěru posouzena jako neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ust. § 1810 o. z., avšak dle názoru soudu by žalobkyně neprokázala, že splnila své povinnosti vyplývající z ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy že by dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Soudu byly předloženy výpisy z účtu žalovaného u , právnická osoba, . za měsíce listopad 2022 až leden 2023, tedy za období, které bezprostředně nepředchází poskytnutí úvěru, tudíž informace zde uvedené nemohly být při posuzování úvěruschopnosti aktuální. Nebyly předloženy ani důkazy ohledně lustrací žalovaného v registrech, jak tvrdila žalobkyně.9. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesní úspěch a neúspěch obou účastníků (vypočteno z jistiny včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání rozhodnutí) byl téměř shodný.