112 C 166/2025-25 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 8. 2025 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 25 755 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 21 000 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že prostřednictvím své webové stránky poskytuje úvěry a žalovaná se na tuto stránku zaregistrovala, následně si vybrala dle své vlastní volby požadované parametry úvěru, včetně splatnosti. Registraci dokončila zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr, rovněž předložila žalobkyni kopii dokladu totožnosti a zavázala se zaplatit částku 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu k ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K ověření příjmu žalovaná poskytla žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či výplatní listy a žalobkyně ji rovněž lustrovala ve veřejně dostupných databázích a nebyly pochybnosti ohledně platební schopnosti žalované. Dne 28. 3. 2024 byla s žalovanou výše uvedeným způsobem sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, a na jejím základě poskytla žalobkyně na bankovní účet žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázala vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná v prodlení, žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 31. 7. 2024. Žalobkyně proto požaduje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 15 000 Kč, smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc čerpání v kapitalizované výši 6 000 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 4 755 Kč, která byla sjednána pro případ prodlení žalované ve výši 0,1 % denně z částky, v níž je žalovaná v prodlení. Tuto smluvní pokutu požaduje žalobkyně od data prodlení, to je od 1. 8. 2024 do data o odeslání předžalobní výzvy dne 14. 6. 2025. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes upomínku. Pokud by soud nárok na zaplacení dlužné částky neuznal z titulu smlouvy o úvěru, požaduje, aby nárok v části jistiny soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalované, na jejíž bankovní účet byla dlužná částka převedena.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř).3. Z potvrzení o provedené platbě vydané , právnická osoba, bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně byla na bankovní účet č. , č. účtu, dne 28. 3. 2024 poukázána částka 15 000 Kč pod VS , var. symbol, . Ze sdělení Raiffeisen Bank, a.s. bylo zjištěno, že majitelem tohoto účtu je žalovaná a že uvedená částka byla na tento účet připsána dne 28. 3. 2025., právnická osoba, úhradě dlužné částky v celkové výši 50 500,72 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru byla žalovaná vyzvána Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 6. 2025 zaslanou žalované doporučeně téhož dne s termínem splnění do tří dnů, jak bylo zjištěno z této výzvy a podacího lístku.5. Žalobkyně dále předložila listinu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , z níž soud zjistil, že měla být uzavřena dne 28. 3. 2024 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovaným s tím, že předmětem smlouvy měl být revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč a měl být poskytnut žalované dne 28. 3. 2024 a žalovaná jej měla splácet spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách. Pro případ prodlení je ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Smlouva je podepsána zástupcem žalobkyně, u podpisu za úvěrovaného není uvedeno ničeho.6. Z dalších listinných důkazů předložených žalobkyní soud pro nadbytečnost nečiní žádná skutková zjištění (jedná se o všeobecné obchodní podmínky, občanský průkaz žalované, výpisy z jejího účtu či oznámení o zesplatnění úvěru).7. Žaloba je převážně důvodná. Soud má předně za to, že nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyně a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru prostřednictvím webové stránky žalobkyně, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, jak je tvrzeno ve smyslu ust. § 1820 a § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Žalobkyně v žalobě podrobně popsala způsob kontraktace, tedy že žalovaná vyplnila registrační formulář, registraci odsouhlasila 5místnou verifikační SMS a tímto způsobem podepsala i smlouvu o úvěru. K těmto tvrzením však neoznačila a nepředložila jediný důkaz. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě předložit důkazy k prokázání výše tvrzených skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku z hlediska existence smluvního vztahu, na základě něhož měl být žalovanému poskytnut úvěr. Nebylo tedy prokázáno uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.8. Protože však v řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalované byla žalobkyní poukázána částka 15 000 Kč, má soud za to, že žalobkyni je možno tuto částku přiznat jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jak ostatně požadovala i žalobkyně. Žalované byla tato částka poskytnuta bez právního důvodu, neboť nebyl prokázán závazek, dle něhož by měla žalobkyně žalované plnit. Za této situace má žalobkyně právo na vrácení toho, co bylo plněno, ve smyslu ust. § 2991 a § 2993 o. z., tedy částky 15 000 Kč, neboť v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na uvedenou částku již něčeho uhradila. Soud proto žalobkyni přiznal částku 15 000 Kč, a to spolu s úroky z prodlení z této částky dle § 1970 o. z. Úroky z prodlení však byly žalobkyni přiznány až ode dne 22. 6. 2025 do zaplacení, neboť žalovaná byla prokazatelně k úhradě dlužné částky vyzvána až předžalobní výzvou žalobkyně s termínem splnění do tří dnů. Splatnost pohledávky tak za předpokladu doručení do tří pracovních dnů nastala dne 21. 6. 2025. Požadavek žalobkyně na úroky z prodlení za dobu předcházející datu 22. 6. 2025, jakož i v části přesahující zákonnou výši úroků (tj. 2,75 % ročně) byl jako nedůvodný zamítnut. Žaloba byla zamítnuta i v požadavku na úhradu smluvní pokuty a smluvených úroků s příslušenstvím, neboť se jedná o nároky, které mají původ v neplatné smlouvě.9. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovanou, zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 8 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 46 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 54 %. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 788 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 288 Kč a odměny za právní zastoupení za tři úkony právní služby ve výši 1 200 Kč do podání tzv. formulářové žaloby (řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč) dle § 14b odst. 1, 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu v platném znění, a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby po 400 Kč, včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč. Žalovaná byla proto zavázána k úhradě částky 223 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) do tří dnů o právní moci rozsudku.