115 C 214/2025-41 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 10 884,02 Kč s úrokem ve výši 895,50 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 9 984,02 Kč za dobu od 2. 2. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 355,27 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 884,02 Kč za dobu od 2. 2. 2025 do zaplacení z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, . a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěrový limit, žalovaná celkem vyčerpala částku 9 984,02 Kč. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k jeho zesplatnění ke dni 26. 10. 2024. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy. Žalobkyně uvedla, že žalovaná nezaplatila dosud ničeho na žalovanou pohledávku. Žalobkyně připojila k žalobě smlouvu o postoupení žalované pohledávky a rovněž předžalobní výzvu k plnění.2. Žalovaná se nevyjádřila k žalobě.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala mlčky souhlas s tímto procesním postupem, neboť se nevyjádřila k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 4. 7. 2025, č. j. , spisová značka, . Žalovaná si dne 5. 8. 2025 osobně převzala poštovní zásilku obsahující žalobu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 1. 2025 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . postoupila pod pořadovým číslem , hodnota, v rámci seznamu postoupených pohledávek žalovanou pohledávku na žalobkyni. Z dopisu ze dne 13. 2. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 14. 2. 2025 byla žalované zaslána poštovní zásilka obsahující oznámení o postoupení žalované pohledávky.6. Z listiny označené Posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalované z těchto informací: žalovaná uvedla příjem ve výši 18 170 Kč měsíčně, žalovaná neuvedla, jaké má pravidelné měsíční výdaje, právní předchůdkyně žalobkyně zde vycházela se statistických údajů a určila, že měsíční výdaje žalované činí 6 090 Kč, dále právní předchůdkyně žalobkyně měla lustrovat žalovanou v insolvenčním rejstříku, v evidenci exekucí a ve svém interním systému.7. Z výpisů z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, za období březen až květen 2021 bylo zjištěno, že žalovaná měla průměrný příjem za březen a květen ve výši 9 101 Kč, v dubnu a březnu měla žalovaná záporný měsíční zůstatek na svém bankovním účtu nad 5 000 Kč. Pravidelné měsíční výdaje žalované nelze z těchto výpisů určit.8. Z Žádosti o poskytnutí úvěrového produktu bylo zjištěno, že žalovaný dne 27. 5. 2021 uvedla, že je svobodná, zaměstnána s průměrným příjmem ve výši 18 169,86 Kč, žalovaná neuvedla, jaké jsou její pravidelné měsíční výdaje.9. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru (dále jen „Smlouva “) bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 27. 5. 2021, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet č. , č. účtu, úvěrový limit ve výši 10 000 Kč, žalovaná se zavázala splácet vyčerpanou částku v měsíčních splátkách. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,9 % ročně.10. Z přehledů čerpání úvěru a jeho splácení bylo zjištěno, že žalovaná vyčerpala jistinu úvěru ve výši 9 984,02 Kč.11. Z dopisu ze dne 24. 9. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné splátky úvěru a upozornila ji, že nezaplatí-li, dojde k zesplatnění úvěru.12. Z dopisu ze dne 27. 10. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že došlo ke dni 27. 10. 2024 k zesplatnění úvěru a vyzvala ji k zaplacení celé dlužné částky.13. Z dopisu ze dne 6. 5. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky ze Smlouvy ve lhůtě do 21. 5. 2025 a upozornila ji na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 7. 5. 2025 zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalované.14. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.15. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . poskytla žalované na základě Smlouvy úvěrový limit ve výši 10 000 Kč, žalovaná vyčerpala částku 9 984,02 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalované z výpisů z jejího bankovního účtu, pasivní majetkovou stránku žalované určila na základě statistických dat. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění.16. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.19. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které společnost , právnická osoba, . postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení žalované pohledávky bylo žalované oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Právním titulem žalované pohledávky je smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená podle § 2 ZoSÚ, žalovaná byl při jejím uzavření v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. že by posoudila před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Žalobkyně neprokázala, jaká byla pasivní majetková stránka žalované v rozhodné době, tj. jaké měla žalovaná skutečné měsíční výdaje. Rovněž neprokázala, že by její právní předchůdkyně lustrovala žalovanou ve veřejně dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda není nadměrně zadlužena (exekuce, insolvence aj.). Právní předchůdkyně žalobkyně porušila tzv. princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledku chrání jak žalovanou – její schopnost splatit úvěr, tak poskytovatele úvěru – dobytnost jeho pohledávky. Soud hodnotí smlouvu jako neplatnou podle výše citovaného § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě Smlouvy částku 9 984,02 Kč, kterou žalovaná dle tv