115 C 304/2025-21 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 24 746,30 Kč s úrokem ve výši 6 465,18 Kč, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 12 152,93 Kč za dobu od 21. 2. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 4 504,73 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 210,14 Kč za dobu od 21. 2. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . uzavřela dne 27. 2. 2020 s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 16 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit tuto částku navýšenou o úrok ve výši 1 860 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 720 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 676 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, celkem tedy částku 33 456 Kč v pravidelných 17 měsíčních splátkách po 1 968 Kč. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, dosud uhradila částku 8 709,70 Kč. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy. Žalobkyně připojila smlouvu o postoupení pohledávek včetně její přílohy – seznamu postoupených pohledávek.2. Žalovaná se nevyjádřila k žalobě.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala mlčky souhlas s tímto procesním postupem, neboť se nevyjádřila k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 1. 10. 2025, č. j. , spisová značka, . Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 3. 11. 2025 postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . postoupila pod pořadovým číslem , hodnota, v rámci seznamu postoupených pohledávek žalovanou pohledávku na žalobkyni. Z dopisu ze dne 2. 4. 2025 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . oznámila žalované, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni.6. Z Žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná požádala dne 27. 2. 2020 právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 16 000 Kč, ke své majetkové situaci uvedla, že je na rodičovské dovolené, její měsíční příjem představuje toliko rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč a sociální dávka ve výši 800 Kč. Dále uvedla, že má pravidelné měsíční výdaje ve výši 6 790 Kč. Žalovaná uvedla, že je svobodná, má jedno dítě, náklady spojené s bydlením hradí její partner.7. Z Oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory bylo zjištěno, že žalovaná pobírala ode dne 1. 1. 2020 rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč.8. Z poštovní poukázky B bylo zjištěno, že žalovaná obdržela od úřadu práce dne 12. 2. 2020 sociální dávku ve výši 800 Kč.9. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že ji uzavřely dne 27. 2. 2020 společnost , právnická osoba, . a žalovaná, přičemž společnost , právnická osoba, . se zavázala poskytnout žalované hotovostní úvěr ve výši 16 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit navýšený o 17 465 Kč, tj. úrok ve výši 1 860 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 720 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 676 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, to vše v 17 měsíčních splátkách po 1 968 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí hotovosti ve výši 16 000 Kč. Strany smlouvy si sjednaly úrok ve výši 15 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.10. Z bilance Smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná dosud uhradila na úvěr ze Smlouvy částku 8 709,70 Kč.11. Z dopisu ze dne 17. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky ve lhůtě do 1. 8. 2025 s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně zaslal téhož dne, 17. 7. 2025, na adresu žalované poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění.12. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . poskytla žalované dne 27. 2. 2020 hotovostní úvěr ve výši 16 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky v celkové výši 17 465 Kč v 17měsíčních splátkách po 1 968 Kč. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, dosud uhradila částku 8 709,70 Kč. Při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z informací od žalované poskytnutých v den uzavření Smlouvy a uvedených v žádosti o poskytnutí úvěru, příjem žalované, který tvoří rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč a sociální dávka ve výši 800 Kč, si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z dalších zdrojů – z oznámení o změně výše sociální dávky a z poštovní poukázky. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky před podáním žaloby.13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.16. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Postoupení žalované pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila povinnost danou jí § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. že by s obornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy. Bylo prokázáno, že žalovaná pobírala v rozhodné době rodičovský příspěvek a další sociální dávku, celkem se jednalo o částku 10 800 Kč, tento příjem žalované je však dávkou státní sociální podpory sloužící k zajištění výživy nezletilého dítěte, nikoli ke splácení dluhů žalované. Žalobkyně neprokázala, jaké byly pravidelné měsíční výdaje žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované porušila tzv. princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledku chrání jak žalovanou –schopnost zaplatit poskytnutý úvěr, tak právní předchůdkyni žalobkyně – dobytnost její pohledávky. Soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní před