115 C 313/2025-18 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 603 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky za dobu od 19. 3. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost Emma´s , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným dne 8. 3. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které převedla na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, částku 13 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit ve lhůtě do 18. 3. 2024. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 2 969,85 Kč a úrok ve výši 133,15 Kč. Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku, žalovaný odsouhlasil znění úvěrové smlouvy verifikačním kódem 61773. Žalobkyně uvedla, že k tvrzení o posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy nenavrhuje žádné důkazy a pro případ, že soud neuzná nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru, pak žádá o posouzení žalobního nároku jakožto bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Žalovaný dosud neuhradil ničeho na poskytnutý úvěr.2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto procesním postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 29. 9. 2025 podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 11. 4. 2025 bylo zjištěno, že společnost Emma´s credit s. r. o. dne postoupila žalobkyni žalovanou pohledávku pod pořadovým číslem , hodnota, v rámci seznamu postoupených pohledávek. Z Oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že společnost Emma´s credit s. r. o. tímto dopisem ze dne 25. 4. 2025 oznámila žalovanému, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni.6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 6C49E / 738927 (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 8. 3. 2024, společnost Emma´s credit s. r. o. se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 13 500 Kč převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal uhradit tento úvěr navýšený o úrok ve výši 133,15 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 193,40 Kč do 30 dnů od odeslání finančních prostředků na účet žalovaného. Úrok byl sjednán ve výši 36 % ročně. Žalovaný podepsal Smlouvu na dálku prostřednictvím zadání kódu 61773.7. Ze sdělení AirBank, a. s. ze dne 17. 9. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, .8. Z Potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že společnost Emma´s credit s. r. o. zaslala dne 8. 3. 2024 na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, částku 13 500 Kč.9. Z dopisu ze dne 24. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k zaplacení žalované částky ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení výzvy a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně zaslal dne 24. 5. 2025 na adresu žalovaného poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění.10. Soud učinil následující skutkový závěr. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného dne 8. 3. 2024 částku 13 500 Kč, jednalo se úvěr ze Smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným téhož dne. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky před podáním žaloby.11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.14. Aktivní legitimace žalobkyně je dána smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky uzavřenou v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Postoupení žalované pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně před uzavřením Smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, jak vyžaduje výše citovaný § 86 odst. 1 ZoSÚ, a proto soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Prokázáno bylo, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému z titulu Smlouvy přívodem na jeho bankovní účet částku 13 500 Kč a žalovaný, která je v řízení pasivní, dle tvrzení žalobkyně dosud neuhradil ničeho na tuto částku. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni jakožto dosud neuhrazené jistiny úvěru z neplatné Smlouvy podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný je v řízení pasivní, nevznikl tak spor o to, kdy nastala splatnost pohledávky, soudu nejsou známy finanční možnosti žalovaného, případně zda žalovaný je vůbec ochoten dluh splácet, a proto není možné určit „dobu přiměřenou jeho možnostem“ ke splácení zbývající části dosud neuhrazené jistiny úvěru. Z toho důvodu se splatnost odvíjí od předžalobní výzvy k plnění, která byla doručena žalovanému dne 28. 4. 2025 podle § 573 o. z. a ve které žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky ve lhůtě 3 dnů, tj. do 2. 5. 2025 (1. 5. 2025 byl státní svátek). Ode dne 3. 5. 2025 se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou žalované částky a žalobkyni náleží nárok na zaplacení úroku z prodlení. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatku, smluvního úroku, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla převážný úspěch v řízení v rozsahu 70 % předmětu řízení včetně příslušenství, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 046 Kč, přičemž tato částka představuje 40 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně činí 2 615 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna zástupce žalobkyně za tři úkony právní pomoci: příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby ve výši 3 x 400 Kč, náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně ke 3 úkonům právní pomoci ve výši 3 x 100 Kč, to vše přiznáno dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“). Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b AT, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném