115 C 333/2025-19 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky za dobu od 24. 6. 2024 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 7 100 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 19. 2. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které zaslala žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni tuto částku navýšenou o úrok ve výši 40 % ročně z jistiny úvěru, tj. 8 000 Kč, dohodnutými měsíčními splátkami. Žalovaný projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru zadáním SMS kódu 29528. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobkyně přistoupila k jeho zesplatnění ke dni 23. 6. 2024. Žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, avšak pro případ, že by soud neměl za prokázaný nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak požaduje po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně nárokuje rovněž smluvní pokutu ve výši 7 100 Kč za prodlení žalovaného se splácením úvěru. Žalovaný dosud neuhradil ničeho na žalobou uplatněné pohledávky.2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto procesním postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 4. 11. 2025. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.5. Z fotokopie občanského průkazu žalovaného a jeho řidičského průkazu bylo zjištěno, že žalobkyně si tímto způsobem ověřila totožnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč, žalovaný byl oprávněn tento úvěr bezhotovostně čerpat a zároveň byl povinen jej splácet splátkami ve výši úroku přirostlého za minulé období. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, resp. do doby úplného splácení úvěru. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru v době delší 2 měsíců bylo sjednáno právo žalobkyně úvěr zesplatnit a požadovat po žalovaném zaplacení celé dlužné částky. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný uvedl číslo svého bankovního účtu , č. účtu, a smlouvu podepsal na dálku zadáním SMS kódu 29528.7. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 27. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, .8. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 19. 2. 2024 na bankovní účet žalovaného částku 20 000 Kč.9. Z dopisu ze dne 20. 6. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo ke dni 20. 6. 2024 k zesplatnění úvěru ze Smlouvy z důvodu prodlení žalovaného s jeho splácením.10. Z dopisu ze dne 14. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalovaných částek ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení výzvy s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne 14. 6. 2025 zástupce žalobkyně zaslal předžalobní výzvu k plnění žalovanému.11. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného dne 19. 2. 2024 částku 20 000 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi účastníky řízení. Žalobkyně neprokázala zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky před podáním žaloby.12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.15. Účastníci řízení uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně neprokázala, že by splnila povinnost stanovenou jí v § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. že by posoudila s odbornou péčí před uzavřením Smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Z toho důvodu soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného z právního titulu Smlouvy částku 20 000 Kč, na kterou žalovaný dle tvrzení žalobkyně dosud ničeho neuhradil. Z toho důvodu soud zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni dosud neuhrazené jistiny spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný je v řízení pasivní, nevznikl tak spor o to, kdy nastala splatnost žalované pohledávky, soudu nejsou známy finanční možnosti žalovaného, případně zda žalovaný je vůbec ochoten své dluhy splácet, a proto není možné určit „dobu přiměřenou jeho možnostem“ ke splácení zbývající části dosud neuhrazené jistiny úvěru ze Smlouvy. Z toho důvodu se splatnost žalované částky odvíjí od dopisu ze dne 14. 6. 2024, který byl dne 17. 6. 2025 doručen žalovanému podle § 573 o. z. a ve kterém žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky ve lhůtě do 20. 6. 2025. Ode dne 21. 6. 2025 se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením žalované částky a žalobkyni přísluší nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku žalobního nároku byla žaloba zamítnuta, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvního úroku, smluvní pokuty, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žalobkyni, jež měla úspěch v 51 % předmětu řízení včetně příslušenství soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 83 Kč představující 2 % z jejích celkových nákladů ve výši 4 155 Kč. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 755 Kč, odměny za právní zastoupení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) ve výši 3 x 700 Kč za tři úkony právní pomoci: příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění a náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně určené paušální částkou 100 Kč za každý úkon právní služby, tj. 3 x 100 Kč podle § 14b AT. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b AT, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Dle ob