115 C 466/2024-91 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném úhrady částky 844 903,30 Kč s úrokem ve výši 45 950,30 Kč, dále s úrokem ve výši 7,99 % ročně z částky 834 826,30 Kč za dobu od 1. 9. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 73 047,26 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 844 903,30 Kč za dobu od 1. 9. 2024 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným dne 11. 4. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla úvěr ve výši 800 000 Kč, účelem úvěru byla konsolidace jiných úvěrů žalovaného. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě transakcí na jeho běžném účtu, dále lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků. Žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z průměrného příjmu žalovaného ve výši 32 894 Kč, jeho pravidelné měsíční výdaje ve výši 11 671 Kč žalobkyně stanovila na základě informací získaných od žalovaného, které doplnila statistickými údaji. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve 120 měsíčních splátkách po 9 796 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 7,99 % ročně. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 15. 12. 2023. Dosud žalovaný uhradil částku 76 674 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky před podáním žaloby, žalovaný však dosud neuhradil ničeho na žalobou uplatněnou pohledávku.2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 2. 3. 2025 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.5. Z Posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z informací od žalovaného o jeho průměrném příjmu ve výši 32 894 Kč měsíčně, dále žalovaný uvedl, že jeho pravidelné výdaje na bydlení činí 7 000 Kč měsíčně. Žalobkyně vycházela ze statistických dat a určila výši pravidelných měsíčních výdajů žalovaného na částku 11 671 Kč. Měsíční splátkové zatížení žalovaného činilo 13 040 Kč.6. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, za období duben 2024 bylo zjištěno, že žalovaný měl v tomto měsíci příjem ve výši 17 108 Kč, jeho pravidelné měsíční výdaje nelze z tohoto výpisu určit. Konečný zůstatek na účtu činil 1 164,41 Kč.7. Ze smlouvy o úvěru (dále jen „Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 11. 4. 2023 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému převodem na jeho úvěrový účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 800 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal splácet tento úvěr měsíčními splátkami ve výši 9 796 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 7,99 % ročně. Účelem úvěru byla konsolidace jiných úvěrů, které měl žalovaný u žalobkyně v celkové výši 683 328 Kč, dále úvěru u společnosti , právnická osoba, . ve výši 16 072 Kč a úvěru u společnosti , právnická osoba, ve výši 26 250 Kč. Zbývající část úvěru sloužila k dispozici žalovaného. Dále bylo sjednáno, že v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce anebo se splácením více než 2 splátek úvěru, je žalobkyně oprávněna zesplatnit úvěr. Smlouva byla uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku, žalovaný projevil vůli uzavřít Smlouvu připojením svého elektronického podpisu na návrh Smlouvy v rámci internetového bankovnictví.8. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného č. , č. účtu, bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala na tento účet z právního titulu Smlouvy dne 11. 4. 2023 částky: 121 055,70 Kč, 505 754,60 Kč a 51 462 Kč.9. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne 12. 2. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný dne 14. 4. 2023 doplatil svůj úvěr u této společnosti.10. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, ze dne 21. 2. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný dne 14. 4. 2023 doplatil svůj úvěr u této společnosti.11. Z dopisu ze dne 13. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných splátek úvěru a upozornila ho na zesplatnění celého úvěru v případě nezaplacení.12. Z dopisu ze dne 16. 12. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru došlo k zesplatnění celého úvěru a vyzvala ho k zaplacení částky 844 904 Kč.13. Z dopisu ze dne 21. 8. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení, lhůta k plnění byla stanovena 5 dnů ode dne doručení výzvy. Z poštovního archu bylo zjištěno, že dne 21. 8. 2024 zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalovaného.14. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.15. Soud učinil tento skutkový závěr. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy úvěr ve výši 800 000 Kč, který byl využit na splácení jiných úvěrů žalovaného u žalobkyně a rovněž u společnosti , právnická osoba, . a , právnická osoba, , zbývající částka byla ponechána k dispozici žalovanému. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ze Smlouvy splátkami ve výši 9 796 Kč měsíčně. Žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z informací poskytnutých žalovaným ohledně jeho pravidelných měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně ho vyzvala k úhradě dlužných splátek, žalovaný nereagoval, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky před podáním žaloby.16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.19. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy jak stanoví § 86 odst. 1 ZoSÚ. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatními lístky, potvrzením o výši