CS · EN DE FR brzy

130 C 361/2025-54 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

ECLI: ECLI:CZ:OSKI:2025:130.C.361.2025.54
Datum: 2025-12-03
Předmět: 144 262 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb."]
["pracovní poměr""náhrada nákladů""smlouva o úvěru""lhůty""náklady řízení""insolvence"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 144 262 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 2395 (89/2012 Sb.), § 87 (257/2016 Sb.).
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši , částka, , který byl splatný ve 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, od , datum, za úrok ve výši nominální úrokové sazby 78,08 % ročně. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla ověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného a prostřednictvím databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti. Bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Byla také ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný úvěr od počátku nesplácel. Žalobkyně proto ke dni , datum, úvěr zesplatnila. Žalovaná částka se skládala z jistiny po zesplatnění ve výši , částka, , smluvních pokut za prodlení se dvěma splátkami ve výši , částka, , náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením se splátkami ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, za prodlení s úhradou zesplatněné jistiny vypočtené jako 0,1 % z částky , částka, od , datum, do , datum, . Dále žalobkyně požadovala příslušenství v podobě sjednaného úroku ve výši 78,08 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení z částky , částka, (119 452 + 998 + 400).2. Žalovaný uvedl, že v době, kdy požádal žalobkyni o úvěr, měl finanční potíže a rozváděl se. Byl tehdy zaměstnán ve třineckých železárnách, kde pracuje dosud. Měsíčně si vydělá kolem , částka, čistého. Potvrdil, že žalobkyni neuhradil žádnou splátku, protože na to neměl peníze. Tehdy měl i jiné úvěry a nebyl schopen všechno splácet. Byl po insolvenci, myslel si, že vše vyřeší další insolvencí, ale už to nešlo. Tehdy ještě bydlel s bývalou manželkou a hradil polovinu nájemného částkou , částka, měsíčně. Na konci prosince se odstěhoval do podnájmu, kde bydlí dodnes. Na bydlení vynaloží , částka, měsíčně. Žalovaný požádal o možnost dluh splácet a navrhl splátky ve výši , částka, měsíčně.3. Žalobkyně souhlasila se splátkami za podmínky, že její výše bude minimálně ve výši poloviny splátky sjednané ve smlouvě.4. Z listiny označené hodnocení klienta, výpisů z registru SOLUS a NRKI a potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že žalobkyně vycházela při hodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr z celkového příjmu ve výši , částka, , který žalovanému plynul z pracovního poměru u , Anonymizováno, železáren, a. s. Na tento příjem žalobkyně započetla výdaje žalovaného v celkové výši , částka, , které se skládaly z životního minima ve výši , částka, a nákladů na bydlení ve výši , částka, . Dle uvedených údajů byl žalovaný ženatý a měl vlastní bydlení. Žalovaný si vydělal v září 2024 částku , částka, a v říjnu 2024 částku , částka, . Ke dni , datum, nebyl žalovaný evidován v databázi SOLUS, v Nebankovním registru klientských informací měl žalovaný evidováno 5 žádostí o úvěr, součet zbývajících částek z úvěrů ve výši , částka, , z toho dluh po splatnosti ve výši , částka, .5. Z prohlášení o splnění informační povinnosti, předsmluvního formuláře, smlouvy o úvěru ze dne , datum, s dodatkem č. , hodnota, , dokladů o přijaté sms a klientovi, kopie občanského průkazu, oznámení o schválení úvěru se splátkovým kalendářem a dodejkou, a dále z karty klienta, dokladu o vyplacení a potvrzení o vedení účtu soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Zápůjční úroková sazba činila 78,07 % ročně. První splátka byla splatná , datum, , poslední splátka pak , datum, . , adresa, 000 Kč byla žalovanému vyplacena dne , datum, . Žalovaný neuhradil ničeho.6. Z výzev ze dne , datum, , , datum, a z oznámení o zesplatnění ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou nejprve 1. a 2. splátky a následně 3. splátky, v důsledku čehož žalobkyně úvěr zesplatnila.7. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že žalovanému byla dne , datum, odeslána předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu vyplývajícího z úvěrové smlouvy č. , hodnota, v souhrnné výši , částka, .8. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 78,07 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši po , částka, počínaje , datum, a konče , datum, . V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto současně aplikoval § 86 odst. 1, 2 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 téhož zákona neplatná. V řízení bylo prokázáno, že v době uzavření smlouvy byl žalovaný zaměstnán u Třineckých železáren, a. s., kde si měsíčně vydělal kolem , částka, čistého. Šlo o jediný příjem žalovaného. Jak žalovaný uvedl, v té době měl závazky z dalších úvěrů, které nebyl schopen splácet, což vyplývá i z výpisu z NRKI, v němž byly evidovány závazky ve výši přesahující , částka, , z toho více než , částka, po splatnosti. Tato skutečnost nechala žalobkyni chladnou, navíc při posuzování pravidelných měsíčních výdajů žalovaného vycházela z částky životního minima a částky normativních nákladů na bydlení, skutečné životní náklady žalovaného nezkoumala. Soud proto předmětnou smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 citovaného zákona. Na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému , částka, , na které žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný je tak povinen vyplacenou částku v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona vrátit žalobkyni, a to ve lhůtě k plnění stanovené tímto rozsudkem. Na ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně nárok nemá. Nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny, v daném případě jednotlivých splátek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).9. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s § 87 odst. 2 citovaného zákona podle možností žalovaného a v zájmu spravedlivého upořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu žalovaného a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalovaný v minulosti byl v úpadku řešeném v insolvenčním řízení, jeho manželství bylo zdejším soudem v říjnu tohoto roku rozvedeno. V tomto řízení bylo prokázáno, že žalovaný dosahuje příjmu ve výši cca , částka, měsíčně a má další dluhy po splatnosti, které, jak uvedl, nesplácí. Tvrzení žalovaného o výši nákladů na bydlení v podnájmu nikterak nevybočuje z běžných nákladů na bydlení a soud nemá důvod žalovanému nevěřit. Navrhovaná splátka , částka, měsíčně není ve výrazném nesouladu se splátkou požadovanou žalobkyní (, částka, ). Soud proto dospěl k závěru, že je na místě poskytnout žalovanému možnost svůj dluh uhradit ve splátkách po , částka, měsíčně.10. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, ve splátkách po , částka, měsíčně a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesní úspěch účastníků byl v zásadě stejný, když žalobkyně byla v řízení úspěšná ze 48 % a žalovaný, kterému v tomto řízení žádné náklady nevznikly, z 52 %. Při stanovení procesního úspěchu soud vycházel z jistiny a příslušenství zkapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku.

Citovaná ustanovení

§ 87 (257/2016 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.