15 C 10/2023-133 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2023 v celkové částce 1 661 715 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil zejména tím, že pracoval u žalované jako horník v podzemí a dne 27. 8. 2009 rozvázal pracovní poměr dohodou z důvodu zjištěné nemoci z povolání. Žalovaná platila žalobci náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti až do 1. 2. 2020. Od tohoto data žalovaná již žalobci náhradu neplatí, protože u něj byla zjištěna obecná choroba– diabetes melitus a hypertenze. Tato obecná onemocnění žalobce vylučují z práce horníka v podzemí hlubinného dolu, došlo tedy ke změně poměrů. Žalobce s názorem žalované nesouhlasil, protože jeho obecné choroby jsou kompenzovány a podle vyjádření , Anonymizováno, nemocnice v , jméno FO, mu nebrání ve výkonu profese horníka rubače.2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, protože u žalobce došlo podle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ke vzniku obecných onemocnění, která by žalobce vyřazovala z původní práce v dole.3. Z hlediska skutkového stavu soud zjistil, že žalobce pracoval u žalované jako horník v podzemí a dne 27. 8. 2009 rozvázal s žalovanou pracovní poměr, protože onemocněl nemocí z povolání – uhlokopskou pneumokoniózou (srov. dohoda o rozvázání pracovního poměru, lékařský posudek ze dne 11. 8. 2009, dohoda o změně pracovní smlouvy). Žalovaná od rozvázání pracovního poměru platila žalobci náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kterou přestala platit ke dni 1. 2. 2020 (nesporná tvrzení účastníků).4. Podle ust. § 269 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.5. Podle ust. § 271b, odst. 1 zákoníku práce, náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.6. Podle ust. § 271u odst. 1 zákoníku práce změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností.7. Z výše uvedeného vyplývá, že předpoklady povinnosti zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání jsou podle § 269 odst. 2 zákoníku práce existence nemoci z povolání, vznik škody a příčinná souvislost mezi nemocí z povolání a vznikem škody.8. Škoda, která vzniká následkem nemoci z povolání, spočívá též ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity). Ke ztrátě na výdělku dochází proto, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem nemoci z povolání snížena nebo zanikla a účelem náhrady za ztrátu na tomto výdělku je poskytnout přiměřené odškodnění zaměstnanci, který není schopen pro své zdravotní postižení způsobené nemocí z povolání dosahovat takový výdělek, jakým měl před poškozením. Škoda spočívající ve ztrátě na výdělku je majetkovou újmou, která se stanoví ve výši rozdílu mezi výdělkem zaměstnance před vznikem škody a výdělkem po poškození, k němuž je třeba připočítat případný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu; tímto způsobem jsou vyjádřeny snížení nebo ztráta pracovní způsobilosti poškozeného a jeho neschopnost dosahovat pro následky nemoci z povolání stejný výdělek jako před poškozením.9. O vztah příčinné souvislosti mezi ztrátou na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a nemoci z povolání se jedná tehdy, vznikla-li tato škoda (došlo-li k poklesu nebo úplné ztrátě na výdělku) následkem nemoci z povolání (tj. bez nemoci z povolání by ztráta na výdělku nevznikla tak, jak vznikla). Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku vzniká dnem, kdy došlo následkem nemoci z povolání k poklesu (ztrátě) výdělku. Jestliže všechny předpoklady povinnosti zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu vzniklou , podezřelý výraz, z povolání byly splněny, je zaměstnavatel povinen hradit zaměstnanci škodu, dokud nenastane skutečnost, která představuje změnu okolností, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, tj. dokud nedojde ke změně poměrů. Změna v poměrech, které byla rozhodující pro určení výše škody, má podle ust. § 271u odst. 1 zákoníku práce význam jen tehdy, týká-li se poměrů poškozeného, spočívá-li změna poměrů přímo v osobě poškozeného, a jde-li o změnu podstatnou. Pro závěr, zda došlo k podstatné změně poměrů je nezbytné porovnat poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a nové poměry poškozeného.10. Podle ustálené judikatury podstatnou změnu v poměrech poškozeného představuje například onemocnění nebo zhoršení zdravotního stavu poškozeného, jež nejsou v příčinné souvislosti s nemocí z povolání a jež samy o sobě vylučují jakoukoliv výdělečnou činnost nebo sice nemají za následek úplnou ztrátu pro pracovní způsobilosti poškozeného, ale znemožňují mu výkon práce, kterou konal před vznikem škody a která byla určující pro zjištění průměrného výdělku před vznikem škody. Za této situace je totiž zřejmé, že poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, se změnily, neboť poškozený by stejně, i kdyby netrpěl nemocí z povolání – nemohl s ohledem na svůj zdravotní stav konat stejnou práci jako před vznikem škody a dosahovat tedy stejný výdělek jako před poškozením, a že jde o změnu (ve srovnání s dosavadním stavem) podstatnou.11. V projednávané věci jádro sporu mezi účastníky spočívalo v posouzení otázky, zda u žalobce ke dni 1. 2. 2020 došlo ke změně poměrů ve smyslu ust. § 271u odst. 1 zákoníku práce.12. Žalobce od roku 2009 trpí nemocí z povolání – uhlokopskou pneumokoniózou a podle znaleckého posudku, který vypracovala na žádost Kooperativy pojišťovny, a.s. znalkyně z oboru zdravotnictví - posudkového lékařství , tituly před jménem, , jméno FO, , je nadále nezpůsobilý k výkonu práce horníka pro zjištěnou nemoc z povolání i pro soubor obecných onemocnění, kterými rovněž trpí, a to nejméně od roku 2018 či roku 2019. Obecná onemocnění by sama o sobě žalobce vyřazovala z původní práce horníka v hlubinných černouhelných dolech. Mezi tato onemocnění patří především metabolický syndrom, hypertenze, diabetes, hepatopatie a obezita. Jelikož žalobce znalecký posudek, na jehož základě žalovaná zastavila výplatu náhrady za ztrátu na výdělku, zpochybnil, byla znalkyně soudem vyslechnuta. Znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, setrvala na tom, že žalobce od roku 2018 není schopen vykonávat práci horníka v dole, protože onemocněl cukrovkou v roce 2018, hypertenzí v roce 2015, kardio problémy v roce 2016, kromě toho žalobce trpí závažnými metabolickými změnami. Znalkyně nesouhlasila se závěrem Nemocnice v , jméno FO, ze dne 29. 7. 2020, ve kterém bylo uvedeno, že příčinou trvalé neschopnosti žalobce pracovat v dole jako rubač je výhradně uhlokopská pneumokonióza. Toto pracoviště zřejmě řádně nevyhodnotilo všechny laboratorní výsledky, které byly k dispozici, případně mohlo být ovlivněno tím, že mu nebyly známy konkrétní podmínky práce v kamenouhelném dole na Ostravsku (srov. znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 27. 12. 2020, výpověď znalkyně).13. Vzhledem k tomu, že žalobce vytrvale zpochybňoval závěry znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , byl na žádost pojišťovny Kooperativy pojišťovny a.s. vypracován další znalecký posudek z oboru zdravotnictví – posudkové lékařství, který vypracovala , tituly před jménem, , jméno FO, dne 24. 7. 2022. Závěry tohoto znaleckého posudku jsou shodné jako závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . I tato znalkyně byla soudem slyšena a potvrdila, že žalobce stejnou měrou z důlní práce vyřazuje jak nemoc z povolání, tak obecné choroby, podle jejího soudu žalobce nemůže pracovat v dole pro souhrn metabolických chorob. Také znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, zpochybnila závěr Nemocnice v , jméno FO, ze dne 29. 7. 2020 jako přinejmenším nekonzistentní, protože nevzal na vědomí závěry jiných odborných vyšetření, která byla provedena před vyšetřením žalobce v Nemocnice v , jméno FO, , a to dne 19. 2. 2020 v , právnická osoba, v , adresa, , kde se mimo jiné konstatovalo zvětšení srdce či nekompenzovaná cukrovka.14. Znaleckými posudky , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, tedy bylo prokázáno, že u žalobce došlo ke změně poměrů, neboť