23 C 306/2025-32 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 18 101,99 Kč spolu s úrokem ve výši 747,93 Kč a dále ve výši 8,00 % ročně z částky 6 993,50 Kč za dobu od 21. 2. 2025 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 445,43 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 7 204,93 Kč za dobu od 21. 2. 2025 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. , právnická osoba, ., se , adresa, , IČO , IČO, (dále jen původní věřitel) a žalovanou byla dne 9. 12. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále též jako smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 8,00 % ročně a poplatkem v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná do měsíce od data uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti předcházející splátky. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o úvěru. Žalovaná však v rozporu se smlouvou nehradila splátky řádně a včas, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Žalovaná na dluh uhradila částku 10 200 Kč, poté již neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2. 4. 2025. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 6 993,50 Kč, na úroku částku 211,43 Kč a částku 747,93 Kč, na úroku z prodlení částku 1 445,43 Kč, na dlužném poplatku částku 4 897,06 Kč a na smluvní pokutě částku 6 000 Kč.2. Žalovaná namítala zamítnutí žaloby, resp. ponechala rozhodnutí na úvaze soudu. Žalovaná uvedla, že uzavřela smlouvu o úvěru, obdržela peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti, uhradila několik splátek, evidenci si vedla. Dluh přestala splácet, protože se dostala do finančních problémů. Pokud žalobce tvrdí, že uhradila částku v souhrnné výši 10 200 Kč, připustila, že to odpovídá splátkám, které uhradila. Vyčíslila své příjmové a majetkové poměry, doplnila, že se samoživitelka, je nezaměstnaná, vedená u Úřadu práce v , adresa, , pobírá dávku v hmotné nouzi ve výši 6 000 Kč měsíčně, příspěvek na bydlení ve výši 8 000 Kč měsíčně, jiné dávky ani jiné příjmy nemá. Požádala o možnost úhrady dluhu ve splátkách 500 Kč měsíčně s tím, že vyšší splátku není schopna hradit.3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 12. 2022, smluvních podmínek smlouvy o úvěru, zákaznické karty – žádosti o úvěr ze dne 9. 12. 2022, tabulky umoření, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 4. 2025, výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 17. 7. 2025 včetně podacího lístku ze dne 17. 7. 2025 soud zjistil následující skutkový stav věci:Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou dne 9. 12. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr hotovostně dne 9. 12. 2022 v plné výši. Žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně sjednaného fixního úroku ve výši 609 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 653 Kč, poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 160 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Žalovaná uhradila na splátkách úvěru částku v souhrnné výši 10 200 Kč, další splátky neuhradila, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2. 4. 2025. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 17. 7. 2025 k úhradě dluhu.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).9. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.10. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalované, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.12. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalované uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 24. 10. 2025, že původní věřitel prověřoval schopnost žalované splácet úvěr vyhledáváním žalované v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalované, které byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, kdy žalovaná v žádosti o úvěr deklarovala čistý měsíční příjem ve výši 12 053 Kč ze závislé činnosti; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, žalobce svá skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu, nedoložil potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalované. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spot