26 C 126/2025-29 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 19. 3. 2025 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 64 955,01 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 377,75 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 500 Kč, s 15% úrokem z částky 30 000 Kč od 20. 11. 2024 do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení z částky 30 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a dále zaplacení částky 59 508,44 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 380,47 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 190,63 Kč, s 15% úrokem z částky 25 719,09 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení z částky 25 719,09 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024. Tato společnost uzavřela s žalovanou dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dne 5. 10. 2022 uzavřela smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 40 008 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách po 3 334 Kč. Žalovaná však uhradila toliko 7 000 Kč. Dne 21. 11. 2022 uzavřela smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 36 669 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách po 3 169 Kč. Žalovaná však neuhradila ničeho. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet oba spotřebitelské úvěry, a to především na základě vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdila žalovaná ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti žalované.2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smluv o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 10. 2022 a č. , hodnota, ze dne 21. 11. 2022, zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 5. 10. 2022, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 včetně seznamu postupovaných pohledávek, potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne 22. 10. 2024, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2024 včetně podacího lístku ze dne 11. 11. 2024, výzvy k plnění ze dne 31. 12. 2024 včetně podacího lístku ze dne 31. 12. 2024, přehledu plateb (tabulek umoření) a zákaznických karet ze dne 5. 10. 2022 a ze dne 20. 11. 2022. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 5. 10. 2022 mezi , právnická osoba, jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaná současně potvrdila převzetí této částky v hotovosti. Žalovaná se zavázala splatit úvěr a dále úrok a poplatky v celkové výši 40 008 Kč, tj. celkem 70 008 Kč v 21 měsíčních splátkách po 3 334 Kč (poslední splátka 3 328 Kč). Ze zákaznické karty ze dne 5. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná úvěrujícímu prohlásila, že nevyživuje žádnou osobu, je svobodná, má učňovské vzdělání, bydlí jako spolubydlící, je zaměstnána na plný pracovní úvazek jako dělník u Artemis , právnická osoba, ., její příjem činí 16 100 Kč měsíčně, příjmy dalších členů domácnosti činí 28 000 Kč, výdaje žalované činí 2 000 Kč měsíčně. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 21. 11. 2022 mezi , právnická osoba, jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaná současně potvrdila převzetí této částky v hotovosti. Žalovaná se zavázala splatit úvěr a dále úrok a poplatky v celkové výši 36 669 Kč, tj. celkem 66 669 Kč v 21 měsíčních splátkách po 3 169 Kč (poslední splátka 3 175 Kč). Ze zákaznické karty ze dne 21. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná úvěrujícímu prohlásila, že nevyživuje žádnou osobu, je svobodná, má učňovské vzdělání, bydlí jako spolubydlící, je zaměstnána na plný pracovní úvazek jako dělník u , Anonymizováno, , právnická osoba, ., její příjem činí 18 500 Kč měsíčně, příjmy dalších členů domácnosti činí 28 000 Kč, výdaje žalované činí 2 000 Kč měsíčně.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 21. 10. 2024 mezi , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byly i pohledávky za žalovanou ze smluv č. , hodnota, a č. , hodnota, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 21. 10. 2024, který byl odeslán jako doporučená zásilka dle podacího lístku ze dne 11. 11. 2024. O úhradu dlužné částky byla následně žalovaná upomínána žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 31. 12. 2024, která byla odeslána jako doporučená zásilka žalované dne 31. 12. 2024. Z přehledu plateb (tabulky umoření) bylo zjištěno, že úvěrující eviduje u smlouvy č. , hodnota, platby žalované v celkové výši 7 000 Kč a u smlouvy č. , hodnota, neeviduje žádné platby.6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouvy o spotřebitelském úvěru, jsou neplatné a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost , právnická osoba, dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022. Žalovaná nedoložila úvěrující společnosti své příjmy ani pravidelné výdaje, u obou smluv byla předložena pouze zákaznická karta, avšak bez listin, které měla žalovaná předložit současně s jejím vyplněním. Nereálně nízkou se jeví soudu žalovanou deklarovaná výše výdajů (2 000 Kč měsíčně).7. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou absolutně neplatné, avšak uplatněné v tomto řízení nároky mohly být částečně posouzeny jako nároky na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Soud teprve stanoví povinnost žalované vrátit jistinu poskytnutého jí úvěru, žalovaná tak doposud v prodlení není a nemůže být zavázána k úhradě úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení zcela pasivní a netvrdila nic o svých aktuálních majetkových poměrech a možnostech splácení dlužné částky, neshledal soud důvody k rozložení povinnosti žalované do splátek, ale zavázal ji k úhradě celé dlužné částky ve standartní lhůtě stanovené zákonem, tj. do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalované byla vyplacena ze strany předchůdkyně žalobkyně částka 2 x 30 000 Kč a žalovaná uhradila 7 000 Kč. Žalovaná tak byla zavázána uhradit žalobkyni podle § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. částku 53 000 Kč, tj. rozdíl částek 60 000 Kč a 7 000 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnější žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly.