26 C 197/2025-30 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 4. 2025 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 37 657,04 Kč spolu s 10,99% úrokem z částky 36 657,04 Kč od 5. 3. 2025 do zaplacení a s 12,75% úrokem z prodlení z částky 36 657,04 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 746,19 Kč od 1. 11. 2024 do 4. 3. 2025. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne 1. 6. 2018 smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na základě které mu poskytla úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 10,99 % ročně formou 84 anuitních měsíčních splátek po 3 425 Kč. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 4 000 Kč, který byl uhrazen zápočtem. Žalovaný úvěr řádně splácel v době od 1. 7. 2018 do 1. 11. 2024, poté již uhradil pouze 1 650 Kč. Úvěr byl proto zesplatněn dne 5. 3. 2025. Dlužná částka ve výši 37 657,04 Kč sestává z jistiny ve výši 36 657,04 Kč a smluvní pokuty 1 000 Kč za pozdní úhradu splátek. Dále žalobkyně v žalobě podrobně popsala průběh kontraktačního procesu a zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. K nařízenému jednání se účastníci nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svoji neúčast omluvila, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o hotovostním úvěru ze dne 1. 6. 2018 č. , hodnota, , úvěrových podmínek, splátkového kalendáře, potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následného podpisu smlouvy ze dne 6. 3. 2025, fotokopie občanského průkazu a průkazu zdravotního pojištění žalovaného, potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 6. 3. 2025, úvěrové zprávy, expresního výpisu z účtu č. , č. účtu, , formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, předžalobní výzvy ze dne 5. 3. 2025 a potvrzení o ověření úvěruschopnosti klienta. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 1. 6. 2018 mezi předchůdkyní žalobkyně Zonky s.r.o. jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Listina s obsahem smlouvy sice nebyla žalovaným podepsána, ale soud má za to, že osobou jednající s úvěrující společností byl žalovaný, jeho totožnost byla dostatečně ověřena zasláním snímků občanského průkazu a průkazu zdravotní pojišťovny. Žalovaný nenamítal, že by smlouvu o úvěru, který po určitou dobu i řádně splácel, uzavřel s jiným obsahem, než jaký vyplývá z předložené listiny. Dle smlouvy měl být žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit včetně 10,99% úroku formou 84 měsíčních splátek po 3 425 Kč vždy k 1. dni v měsíci počínaje červencem 2018 a konče červnem 2025. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za sjednání úvěru ve výši 4 000 Kč, který měl být uhrazen zápočtem z poskytnutého úvěru. Čerpání úvěru (ve výši 196 000 Kč dne 4. 6. 2018) má soud za prokázané z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 6. 3. 2025. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje platby žalovaného ve výši 250 750 Kč. Dopisem ze dne 5. 3. 2025 oznámila žalobkyně žalovanému, že zesplatnila úvěr pro prodlení s jeho splácením a vyzvala jej před podáním žaloby k úhradě celé dlužné částky.6. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti bylo zjištěno, že úvěrující společnost vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, který prohlásil, že jeho příjem ze pracovního poměru u , právnická osoba, . činí 18 000 Kč měsíčně, vedlejší příjem činí 22 000 Kč měsíčně, je ženatý, má jedno dítě, bydlí u rodičů, výdaje domácnosti činí 12 000 Kč měsíčně, splácí čtyři úvěry, kdy součet měsíčních splátek činí 2 987 Kč. Dále úvěrující společnost provedla ověření žalovaného v NRKI, kdy zjistila, že žalovaný splácel čtyři úvěry a dvě jeho žádosti byly odmítnuty. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno , jméno FO, bylo zjištěno, že na tento účet byla poukazována každý měsíc mzda od OKD Zásobování v průměrné výši 15 752 Kč a mzda od DHL Express v průměrné výši 22 225 Kč.7. Žaloba byla jako nedůvodná v plném rozsahu zamítnuta. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně Zonky s.r.o. jako úvěrujícím a žalovaným jakou úvěrovaným, a to za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Obsah smlouvy je zachycen v listinné podobě. Listina sice nebyla řádně podepsaná žalovaným, ale totožnost žalovaného jako osoby jednající o uzavření smlouvy byla řádně ověřena zasláním fotokopie osobních dokladů a výpisů z běžného účtu. Žalovaný nenamítal, že by obsah smlouvy zachycený v žalobkyní předložené listině neodpovídal obsahu smlouvy, kterou si smluvní strany sjednaly. V řízení bylo dále prokázáno vyplacení částky úvěru 196 000 Kč na běžný účet žalovaného. Žalovaný nijak nerozporoval obsah listin předložených žalobkyní, a to evidence plateb a potvrzení o proplacení úvěru. Soud má za to, že tato smlouva o úvěru je neplatná a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků (§ 87 odst. 1, věta první a druhá zákona č. 257/2016 Sb.) Dle soudu nebylo prokázáno, že by úvěrující společnost dostála svým povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Úvěrující nezkoumala řádně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Příjmy žalovaného byly zjišťovány dostatečným způsobem, tj. výpisem z účtu za dobu pěti měsíců, byť se nejednalo o vlastní účet žalovaného, ale jiné osoby, pravděpodobně jeho manželky. Úvěrující společnost však vůbec nezkoumala výši pravidelných výdajů žalovaného, byť měla k dispozici výpis z běžného účtu, na který byla poukazována mzda žalovaného, a to za období posledních pěti měsíců. Z výpisu navíc nejsou patrné platby za bydlení a energie. Z tohoto důvodu soud považuje smlouvu o hotovostním úvěru jako smlouvu o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou.9. Nárok uplatněný v tomto řízení nebylo možno ani z části posoudit z jiného právního titulu, a to jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovanému byla vyplacena ze strany žalobkyně částka 196 000 Kč, a to na jeho bankovní účet. Žalovaný uhradil dle tvrzení žalobkyně 77 splátek po 3 425 Kč a dále částku 1 650 Kč, tj. celkem 265 375 Kč. Žalovaný tak zaplatil žalobkyni více, než kolik od žalobkyně obdržel.10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., jelikož procesně zcela úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.