109 C 38/2026-40 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 66 082,45 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 425,59 Kč, úrok 12 % ročně z částky 63 010,45 Kč od 11. 11. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 713,61 Kč od 20. 8. 2025 do 10. 11. 2025, zákonný úrok z prodlení z částky 66 082,45 Kč od 11. 11. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci dne 30. 10. 2023 uzavřeli úvěrovou smlouvu. Před uzavřením smlouvy byla prověřována solventnost žalovaného. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr zaplatit v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 4 499 Kč. Žalovaný nehradil řádně a včas a žalobkyně se domáhá jistiny ve výši 63 010,45 Kč, poplatku za pojištění 1 472 Kč, nákladů na vymáhání 600 Kč a smluvních pokut 1 000 Kč. Pokud se týká pojištění, jedná se vždy o částku 368 Kč a tato částka byla zahrnuta v 18., 19., 20. a 21. splátce. Smluvní pokuta je účtována dle článku 6.3 úvěrových podmínek.2. Žalovaný se k jednání dostavil a uvedl, že si přesně nepamatuje na znění smlouvy a co se kolem smlouvy dělo. Následně žalovaný nemohl splácet, jelikož jeho zaměstnavatel pozdě poslal potvrzení o výši platu, úřad práce ho vyřadil z evidence, a proto nepobíral ani rentu z šachty.3. Ze smlouvy o hotovostním úvěru a revolvingovém úvěru ze dne 30. 10. 2023 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, tento měl být uhrazen v 36 měsíčních splátkách po 4 499 Kč. Žalovaný žalobkyni uvedl, že je rentiér, jeho příjem činí 50 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 18 000 Kč, výdaje na bydlení činí 16 500 Kč, splátky všech úvěrů 5 536 Kč a ostatní výdaje 12 000 Kč.4. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaný měl sjednán úvěr s počátečním datem splatnosti 30. 6. 2022, datum poslední splátky 28. 6. 2027. Úvěr činil 537 360 Kč. K 30. 9. 2023 činil dluh 403 020 Kč. Dluh měl být uhrazen v 60 měsíčních splátkách po 8 956 Kč. Dále měl uzavřenou úvěrovou smlouvu na částku 485 798 Kč, počet splátek 84, výše měsíčně splátky 11 197 Kč. K záři 2023 celková suma zbývajících splátek činila 906 957 Kč. Žalovanému byla vydána kreditní karta, kdy k 9. měsíci v roce 2023 úvěrový rámec činil 120 000 Kč a suma zbývajících splátek činila 122 817 Kč.5. Z výpisu věcí pro osobu vedeného u zdejšího soudu soud zjistil, že u zdejšího soudu jsou vedena exekuční řízení, kdy žalovaný je v postavení povinného (a to řízení například pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ).Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z., kdy žalobkyně tvrdila, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu. Toto prokazovala smlouvou uzavřenou mezi účastníky dne 30. 10. 2023. Z této bylo prokázáno, že žalovanému byl poskytnut úvěr 100 000 Kč. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně zkoumala solventnost žalovaného dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně tvrdila, že solventnost řádně prověřována byla. Soud však dospěl k jinému závěru z provedených důkazů. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že celkové splátky všech jeho úvěrů činí 5 356 Kč. Sama žalobkyně v úvěrové zprávě však měla dojít k jinému závěru, když výše splátek z existujících úvěrů je vyšší, než jak žalovaný uváděl. Pokud by žalobkyně činila pátrání v různých rejstřících, zjistila by, že proti žalovanému byla v minulosti již vedena exekuční řízení. Navíc z ničeho nevyplývá, jaké skutečné příjmy a výdaje žalovaný měl kromě toho, že to žalobkyni uvedl. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26, však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že by řádně zkoumala solventnost žalovaného, je smlouva o úvěru dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud tak zavázal žalovaného k vydání toho, co se mu dostalo. Ze smlouvy o úvěru bylo prokázáno, že do dispozice žalovaného se dostala částka 100 000 Kč. Z platební bilance, kterou předložila žalobkyně, bylo prokázáno, že žalovaný celkem z titulu smlouvy o úvěru uhradil částku 79 183 Kč. Soud tak zavázal žalovaného k vydání rozdílu mezi těmito částkami, a to částky 20 817 Kč. Jelikož se žalovaný jako spotřebitel dosud nedostal do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nevzniká žalobkyni nárok na zákonné úroky z prodlení. Nárok na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož splatnost jistiny určil soud, může být žalovaný v prodlení v případě, že svou povinnost uhradit jistinu nesplní v pariční lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené byla žaloba ve zbytku zamítnuta.6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovanému, který byl procesně úspěšnější, žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.