111 C 429/2025-56 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem a úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný mohl čerpat úvěr do limitu , částka, , tento nesplácel dle dohody, banka proto vyzvala žalovaného k úhradě celé částky s úroky. Žalovaný byl k úhradě žalované částky vyzván před podáním žaloby, k úhradě nedošlo.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán z adresy trvalého pobytu, k doručení došlo dne , datum, náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvil ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Na základě provedeného dokazování přečtením listin, a to žádosti o úvěr, předsmluvních informací, úvěrové smlouvy, obchodních podmínek, posouzení úvěruschopnosti, výpisu z úvěrového účtu, výpisu plateb, upomínek, zesplatnění úvěru, předžalobní výzvy a dokladů odeslání, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne , datum, byla mezi žalovaným jako klientem nepodnikající fyzickou osobou a žalobkyní (dále také jen „banka“ nebo „věřitel“) jako bankou uzavřena smlouva o úvěru, obsahem smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši , částka, za účelem konsolidace předchozích závazků, splatného v 96 splátkách po , částka, (poslední , částka, ) měsíčně, první byla splatná dne , datum, , poslední dne , datum, , úrok byl sjednán ve výši 13,10 % ročně, žalovaný všechny listiny, tj. žádost o úvěr, předsmluvní informace i úvěrovou smlouvu, podepsal dne , datum, biometricky pomocí technologie , Anonymizováno, . V žádosti o úvěr byly označeny doklady totožnosti a poměry žalovaného, k nimž sdělil, že je , Anonymizováno, , bydlí , Anonymizováno, , , Anonymizováno, vyživovací povinnost, má , Anonymizováno, vzdělání, od , Anonymizováno, byl zaměstnaný jako , Anonymizováno, u společnosti , právnická osoba, , sídlem , adresa, , IČO , IČO, na dobu neurčitou se mzdou , částka, čistého měsíčně, žalovaného nezbytné měsíční náklady byly uvedeny ve výši , částka, , měsíční splátky úvěrů byly uvedeny ve výši , částka, . Žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši , částka, pro účel konsolidace předchozích úvěrů u stejné banky. Smlouva o úvěru byla uzavřena za účinnosti všeobecných obchodních podmínek banky účinných ke dni , datum, . Z listin předložených k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že banka hodnotila úvěruschopnost žalovaného při uzavírání shora uvedené smlouvy individuálně, vyšla z jeho příjmu ověřeného z běžného účtu a z informací přímo od žalovaného, příjem žalovaného činil , částka, čistého měsíčně, výdaje činily , částka, měsíčně, platební kapacita pro splátku ve výši , částka, tak byla dostatečná, běžný účet žalovaného nevykazoval nestandardní transakce, které by indikovaly zvýšené riziko možnosti nedostát svým závazkům, z transakcí žalovaného i Bankovního registru klientských informací nebyly zjištěny negativní informace, na základě aplikačního skóre byla stanovena rizikovost žalovaného 21 % (DSTI-Debt Service to Income-je procentním vyjádřením podílu ročních průměrných výdajů žadatele o úvěr vyplývajících z jeho celkového zadlužení na jeho ročním čistém příjmu, aktuálně doporučená horní hranice činí 40 %, viz zdroj , Anonymizováno, ). Z výpisu úvěrového účtu bylo zjištěno, že úvěr ve výši , částka, čerpal v celé výši dne , datum, , úvěr splácel vždy k 16. dni měsíců , Anonymizováno, až , Anonymizováno, ve výši , částka, měsíčně, ke dni , datum, splatil částku , částka, a ke dni , datum, částku , částka, , celkem za uvedenou dobu splatil částku , částka, . Mimořádnou splátku žalobkyně povolila a po její úhradě stanovila novou výši měsíčních splátek v částce , částka, až do , datum, . Od , datum, byl žalovaný v prodlení se splácením, byl opakovaně za prodlení upomenut. K zesplatnění celého zůstatku úvěru došlo dopisem ze dne , datum, , v němž banka vyzvala žalovaného k zaplacení částky , částka, do , datum, . Dopis byl žalovanému odeslán poštou na adresu trvalého pobytu a žalovaný si jej proti podpisu převzal dne , datum, . Z předžalobní výzvy soud zjistil, že dopisem ze dne , datum, advokát banky vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši , částka, do 7 dnů od odeslání výzvy. Z poštovního archu bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne , datum, na adresu trvalého pobytu.4. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Provedenými důkazy byla existence tvrzené smlouvy zjištěna. Vzhledem k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Úvěr pak mohl poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V projednávané věci z tvrzení žalobkyně a předložených listin vyplynulo, že věřitel se před podpisem smlouvy o úvěru zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy a tak, jak tyto byly zjištěny, umožňovaly žalovanému úvěr za dohodnutých podmínek splácet. Svou úvěruschopnost žalovaný následně potvrdil i včasnou a řádnou úhradou ujednaných splátek, vč. mimořádné ve výši , částka, . Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky je v souladu s § 2395 o. z. Pokud pak žalovaný nezaplatil žalobkyni zbývající ujednané splátky úvěru řádně a včas, ocitl se dle § 1968 věty první o. z. v prodlení a je podle § 1970 věty první o. z. povinen platit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky. Přiznaná výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, které na uplatnění svého práva účelně vynaložil v celkové výši , částka, . V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující , částka, a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměna advokáta za tři úkony právní služby do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) po , částka, dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), celkem , částka, , náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby vždy po , částka, za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., celkem , částka, , a náhrada 21% DPH z odměny a přiznaných náhrad v částce , částka, .