115 C 386/2025-38 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném úhrady částky 157 418,70 Kč s úrokem ve výši 12 154,10 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 154 465,70 Kč za dobu od 13. 5. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 144,77 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 157 418,70 Kč za dobu od 13. 5. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 1. 9. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které mu poskytla úvěr ve výši 165 000 Kč. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, dosud uhradil toliko částku 65 319,50 Kč. Žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, žalovaný uvedl příjem ve výši 22 336 Kč měsíčně, žalobkyně tuto informaci ověřila na základě příchozích transakci na bankovní účet žalovaného, který pro něho vede žalobkyně. Žalovaný dále uvedl, že hradí nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně a nemá žádné další pravidelné měsíční výdaje. Žalobkyně proto stanovila pravidelné měsíční výdaje žalovaného za pomocí statistických dat na částku 9 553 Kč. Žalobkyně dále lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků a zjistila, že jeho splátkové zatížení je ve výši 14 430 Kč, přičemž část jeho závazků měla žalobkyně zkonsolidovat poskytnutým úvěrem a nové měsíční splátkové zatížení žalovaného mělo činit 11 374 Kč.2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto procesním postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 8. 12. 2025 postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.a) Z Posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z těchto informací: příjem ve výši 22 336 Kč měsíčně, výdaje stanovené dle statistického modelu ve výši 9 553 Kč měsíčně, žalovaný splácel jiný úvěr měsíční splátkou ve výši 8 367 Kč, a dále splácel tři úvěry celkovou měsíční splátkou ve výši 6 063 Kč, tyto tři úvěry měly být novým úvěrem zkonsolidovány.b) Z výpisů z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, za období červen až srpen 2022 bylo zjištěno, že žalovaný pobíral starobní důchod ve výši 22 336 Kč, jeho pravidelné měsíční výdaje (nájemné, pojištění, strava apod.) z tohoto listinného důkazu nelze zjistit, žalovaný hradil SIPO v měsíční výši 1 475 Kč, přičemž v červenci 2025 tuto platbu neprovedl z důvodu nedostatečného finančního zůstatku na jeho bankovními účtu. Žalovaný splácel jiné úvěry měsíčními splátkami ve výši 8 367 Kč, 1 763 Kč, 300 Kč. Konečný zůstatek na bankovního účtu žalovaného v srpnu 2022 (tj. v měsíci bezprostředně předcházejícím měsíci uzavření úvěrové smlouvy) činil 25,63 Kč.c) Z Žádosti o poskytnutí úvěrového produktu bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne 1. 9. 2022 žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 150 000 Kč za účelem konsolidace svých dluhů, žalovaný uvedl příjem ve výši 22 336 Kč, dále uvedl, že hradí 5 000 Kč měsíčně na nájemném, výši dalších pravidelným měsíčních výdajů neuvedl.d) Ze smlouvy o úvěru (dále jen „Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 1. 9. 2022 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 165 000 Kč, přičemž částka 111 261 Kč z poskytnutého úvěru byla určena na splacení tří jiných úvěrů žalovaného, zbývající část úvěru byla ponechána žalovanému v jeho dispozici. Žalovaný se zavázal splácet úvěr splátkami ve výši 3 007 Kč měsíčně vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce, úroková sazba byla sjednána ve výši 14,99 % ročně.e) Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, bylo zjištěno, že žalovaný v září 2022 čerpal úvěr ze Smlouvy třemi transakcemi dne 1. 9. 2022 ve výši 99 704,80 Kč, 10 055 Kč a 55 240,20 Kč. Dne 20. 10. 2022, dne 21. 11. 2022 a dne 20. 12. 2022 žalovaný uhradil tři splátky úvěru po 3 007 Kč.f) Z dopisu ze dne 31. 8. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek úvěru ze Smlouvy ve lhůtě do 2. 10. 2024 a upozornila ho na zesplatnění úvěru v případě nezaplacení.g) Z dopisu ze dne 2. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru ze Smlouvy a vyzvala ho k zaplacení celé dlužné částky.h) Z dopisu ze dne 12. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení, lhůta k plnění byla stanovena 5 dnů ode dne doručení výzvy. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že dne 13. 5. 2025 zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalovaného.i) Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištěno významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.5. Z výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet úvěr ve výši 165 000 Kč, žalovaný tento úvěr nesplácel řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila k jeho zesplatnění. Žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z transakcí na jeho bankovním účtu. Žalovaný měl v rozhodné době (tj. tři měsíce před uzavřením úvěrové smlouvy) příjem ve výši 22 336 Kč, jeho pravidelné měsíční výdaje (krom SIPA ve výši 1 475 Kč měsíčně) nelze z těchto výpisů zjistit. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění žalované částky před podáním žaloby.6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.9. Smlouva uzavřená mezi účastníky řízení je smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy, jak vyžaduje § 86 odst. 1 ZoSÚ. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, jaká byla pasivní majetková stránka žalovaného, tj. jaké byly jeho pravidelné měsíční výdaje v rozhodné době. Výpisy z bankovního účtu žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný hradil za energie (SIPO) částku 1 475 Kč měsíčně, přičemž v červenci 2025 neměl na svém bankovním účtu dostatek financí k zaplacení této částky. Žalovaný v rámci žádosti o úvěr uvedl, že hradí nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně, nebylo prokázáno, že by žalobkyně tuto informaci od žalovaného ověřovala z dalších zdrojů (nájemní smlouva, doklad o úhra