115 C 431/2025-26 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 341,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 386 za dobu od 5. 1. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . uzavřela dne 16. 6. 2023 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 14 386 Kč zas účelem nákupu zboží – nábytku u prodejce , právnická osoba, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 19,48 % ročně. Žalovaný dosud neuhradil ničeho na poskytnutý úvěr. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy.2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně v rámci svého vyjádření ze dne 19. 1. 2026 uvedla, že souhlasí s tímto procesním postupem. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 26. 1. 2026. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.a) Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . postoupila na žalobkyni žalovanou pohledávku. Z dopisu ze dne 23. 6. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni.b) Ze Zprávy o posouzení úvěruschopnosti – poskytovatel úvěru , právnická osoba, . bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při uzavření úvěrové smlouvy z těchto informací týkajících se majetkové situace žalovaného: čistý průměrný příjem ve výši 22 000 Kč měsíčně, splátkové zatížení ve výši 1 000 Kč měsíčně.c) Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru COFIDIS PAY č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr formou úvěrového limitu ve výši 20 000 Kč, přičemž bylo sjednáno, že první čerpání bude ve výši 14 386 Kč za účelem nákupu nábytku u společnosti , právnická osoba, . Žalovaný se zavázal řádně a včas hradit splátky úvěru. Smlouva byla uzavřena dne 16. 6. 2023. Žalovaný podepsal Smlouvu prostřednictvím zadání jedinečného SMS kódu.d) Z fotokopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně si před uzavřením Smlouvy ověřila totožnost žalovaného.e) Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 16. 6. 2023 za bankovní účet č. , č. účtu, částku 14 386 Kč, transakce je označena číslem Smlouvy.f) Z dopisu ze dne 5. 12. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že odstupuje od Smlouvy z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru a vyzvala ho k zaplacení celé dlužné částky ze Smlouvy. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že dne 7. 12. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na adresu žalovaného poštovní zásilku obsahující odstoupení od Smlouvy.g) Z dopisu ze dne 10. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k zaplacení žalované částky a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z portálu , právnická osoba, . Sledování zásilek bylo zjištěno, že žalobkyně dne 15. 10. 2025 zaslala žalovanému poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění.h) Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.5. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě Smlouvy úvěrový rámec, žalovaný vyčerpal celkem částku 14 386 Kč za účelem nákupu zboží. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k jeho zesplatnění. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z informací, jež jí poskytl žalovaný během sjednávání Smlouvy. Žalobkyně zaslala žalovanému tzv. předžalobní výzvu k plnění.6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.9. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Postoupení žalované pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila povinnost danou jí § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. že by s obornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Jediným důkazem je posouzení úvěruschopnosti, v rámci kterého žalovaný uvedl právní předchůdkyni žalobkyně, že jeho mzda činí 22 000 Kč měsíčně a že splácí další úvěr splátkou ve výši 1 000 Kč měsíčně. Ohledně svých pravidelných měsíčních výdajů se žalovaný nikterak nevyjádřil. Takové posuzování úvěruschopnosti spotřebitele soud považuje za zcela nedostačující. Právní předchůdkyně žalobkyně nevěděla v době uzavření Smlouvy, jaká je skutečná majetková situace žalovaného, čímž porušila tzv. princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledku chrání jak žalovaného – jeho schopnost zaplatit poskytnutý úvěr, tak právní předchůdkyni žalobkyně – dobytnost její pohledávky. Soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému z titulu Smlouvy částku 14 386 Kč. Žalovaný je v řízení pasivní, žalobkyně tvrdí, že žalovaný dosud neuhradil ničeho na uvedenou částku. Z toho důvodu soud zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni částky 14 386 Kč jakožto dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nejvyšší soud ČR k tomuto zákonnému ustanovení uvedl, že: „(…) poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprv