130 C 235/2024-41 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou, která byla doručena zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalovaném výživného neprovdané matky za dobu od , datum, do dvou let věku syna , jméno FO, ve výši , částka, měsíčně. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným žila do prosince 2023. Z tohoto vztahu se dne , datum, narodila dcera , Jméno žalobkyně, a dne , datum, syn , jméno FO, . Žalovaný odmítl prohlásit otcovství k dětem, žalobkyně se proto určení otcovství domáhá soudně. Žalobkyně dále uvedla, že s dětmi bydlí od března 2024 u své matky, pobírá rodičovský příspěvek ve výši , částka, a bude žádat o dávky v hmotné nouzi. Nevěděla, zda je žalovaný zaměstnán, často býval bez práce, zřejmě žije u své matky , jméno FO, . Věděla, že žalovaný má ještě dva nezletilé syny. Žalovaný žalobkyni na výživu nepřipíval.2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena dne , datum, , nevyjádřil.3. Řízení bylo na základě usnesení ze dne , datum, přerušeno do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o určení otcovství žalovaného k nezletilému , jméno FO, ., právnická osoba, jednání nařízenému na den , datum, se účastníci, ač řádně a včas předvoláni, nedostavili, soud tedy jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti.5. Podle § 920 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.6. Po provedeném dokazování, a to rodnými listy , Jméno žalobkyně, , , jméno FO, a žalovaného a rozsudkem zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , má soud za prokázáno, že nezletilá , Jméno žalobkyně, , nar. , datum, , a nezletilý , jméno FO, , nar. dne , datum, , jsou dětmi žalobkyně a žalovaného, kteří nejsou manžely.7. Jiné skutečnosti nezbytné pro posouzení důvodnosti žaloby v řízení nebyly zjištěny s ohledem na nečinnost žalobkyně po podání žaloby. Soud proto žalobu pro nesplnění povinnosti tvrzení a neunesení důkazního břemene žalobkyní zamítl.8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jenž byl v tomto řízení procesně úspěšný, žádné náklady nevznikly.