130 C 56/2026-37 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla smlouvou ze dne , datum, postoupena pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru uzavřené s původní věřitelkou , právnická osoba, . Smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, Pay č. , hodnota, byla mezi původní věřitelkou a žalovanou uzavřena dne , datum, . Na jejím základě původní věřitelka poskytla žalované úvěr s počátečním disponibilním limitem ve výši , částka, . Předtím ověřila schopnost žalované úvěr splácet tak, že ji vyhledala v registru SOLUS a vycházela z informací sdělených žalovanou. Žalovaná ze sjednaného úvěru vyčerpala , částka, na úhradu kupní ceny zboží u prodejce , právnická osoba, ., která byla uhrazena přímo na účet prodejce. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 19,48 % v 11měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná neuhradila žádnou splátku. Původní věřitelka proto od smlouvy ke dni , datum, odstoupila. Žalovaná částka se skládala z jistiny ve výši , částka, , poplatků za upomínky ve výši , částka, , smluvní pokuty z prodlení ve výši , částka, a úroků k datu odstoupení ve výši , částka, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání dne , datum, se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast omluvila.3. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti a fotografie občanského průkazu soud zjistil, že totožnost žalované byla ověřena podle občanského průkazu. Žalovaná byla lustrována v registru SOLUS, výsledek lustrace uveden není. U příjmů je uvedena čistá mzda ve výši , částka, měsíčně. U výdajů jsou nulové náklady na bydlení a , částka, měsíčně na splátky úvěrů. Údaje nebyly nijak ověřeny.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, oznámení o odchozí platbě a údajů o účtu obchodníka (subjektech DPH) soud zjistil, že mezi , právnická osoba, . a žalovanou byla uzavřena dne , datum, smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, Pay č. , hodnota, , a to prostřednictvím obchodníka , právnická osoba, . Na jejím základě byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s výší úvěrového limitu , částka, . Poprvé byl úvěr čerpán za účelem financování kupní ceny nábytku ve výši , částka, . Úrok byl sjednán ve výši 19,48 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 11 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Celkově měla žalovaná uhradit při řádném splácení , částka, . Úvěr byl čerpán dne , datum, tak, že , právnická osoba, . zaplatila za žalovanou obchodníkovi kupní cenu nábytku.5. Z platební bilance soud zjistil, že žalovaná vyčerpala z úvěrového rámce pouze částku , částka, a na úvěr neuhradila ničeho.6. Z odstoupení od smlouvy ze dne , datum, a dokladu o odeslání ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, . odstoupila z důvodu prodlení žalované se splátkami od smlouvy o úvěru č., hodnota, a úvěr zesplatnila. Dluh byl vyčíslen na částku , částka, .7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, . a žalobkyní dne , datum, se seznamem pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, byla postoupena na žalobkyni.8. Z upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že ke dni jejího vyhotovení byl vyčíslen dluh žalované na částku , částka, .9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, s dokladem o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyčíslila dluh žalované na částku , částka, a vyzvala žalovanou k jeho úhradě.10. Z důvodu nadbytečnosti soud zamítl důkazní návrhy informačním dokumentem o pojištění schopnosti splácet a všeobecnými pojistnými podmínkami, neboť žalobkyně se pojistného nedomáhala a dle úvěrové smlouvy ani pojištění sjednáno nebylo.11. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka původní věřitelky , právnická osoba, . ze smlouvy o úvěru uzavřené s žalovanou dne , datum, podle § 2395 občanského zákoníku. Na základě smlouvy původní věřitelka poskytla žalované možnost čerpat peníze z úvěrového rámce ve výši , částka, . Žalovaná vyčerpala částku , částka, za účelem uhrazení kupní ceny nábytku u obchodníka , Anonymizováno, a. s. Tuto částku původní věřitelka zaplatila přímo na účet obchodníka dne , datum, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 11 měsíčních splátkách po , částka, , neuhradila ničeho. Původní věřitelka proto od smlouvy odstoupila. Vzhledem k tomu, že šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, aplikoval soud současně § 86 odst. 1, 2 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Z listinného důkazu předloženého žalobkyní soud nemá za prokázáno, že původní věřitelka řádně zkoumala a vyhodnotila schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně předložila k důkazu pouze zprávu o posouzení úvěruschopnosti, z níž je zřejmé, že původní věřitelka řádně nezkoumala schopnost žalované úvěr splácet a spokojila se s tvrzeními žalované o jejích příjmech a výdajích, která si neověřila, a přestože žalovaná uvedla, že nemá žádné výdaje na bydlení a na splátkách dalších úvěrů splácí , částka, měsíčně, úvěr jí poskytla. Chovala se tak lehkomyslně a schopnost žalované úvěr splácet vyhodnotila v rozporu se zásadou zodpovědného úvěrování. Soud proto smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou. Současně však bylo prokázáno, že na základě smlouvy původní věřitelka zaplatila za žalovanou kupní cenu zboží ve výši , částka, , na kterou nebylo ze strany žalované nic uhrazeno. Žalovaná je tak v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí téhož zákona povinna vrátit žalobkyni jistinu ve výši , částka, . Na ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně nárok nemá. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalované s vrácením jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , , spisová značka, ). Žalované proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou část nákladů řízení v rozsahu 44 %, protože žalobkyně byla v řízení úspěšná ze 72 % a neúspěšná z 28 %. Soud přitom vycházel jak z jistiny, tak z příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyni vznikly náklady na advokátní odměnu za čtyři úkony právní služby ve výši , částka, , na náhradu hotových výdajů ve výši , částka, , náhradu DPH ve výši , částka, a náhradu soudního poplatku ve výši , částka, , celkem ve výši , částka, , z toho 44 % činí , částka, .