20 C 331/2025-41 — Okresní soud v Karviné

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 25. 6. 2025, ve znění doplnění ze dne 19. 12. 2025, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 997 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně dne 22. 5. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 13 330 Kč, a to na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit do 22. 5. 2025. Na svůj dluh uhradil 1 333 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla prověřena prostřednictvím výpisů z databází a dále prostřednictvím Kontomatiku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2025 byla postoupena pohledávka , právnická osoba, , za žalovaným na společnost , právnická osoba, , která ji dne 27. 3. 2025 postoupila žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne 2. 6. 2025. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 13. 1. 2026, přičemž žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 22. 5. 2023 bylo zjištěno, že byla sepsána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu v částce 13 330 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Smlouva byla uzavřena na 24 měsíců a RPSN činilo 457,5 % ročně. Součástí smlouvy bylo čestné prohlášení žalovaného, ve kterém uvedl, že je svobodný, jedna osoba je na jeho příjmech závislá, má příjem ve výši 34 000 Kč a měsíční výdaje na domácnost ve výši 4 000 Kč a splátky jiných úvěrů ve výši 3 000 Kč.5. Dle potvrzení o provedené platbě ze dne 22. 5. 2023 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 22. 5. 2023 částku 5 000 Kč na účet č. , č. účtu, .6. Dle potvrzení o provedené platbě ze dne 23. 5. 2023 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 23. 5. 2023 částku 5 000 Kč na účet č. , č. účtu, .7. Dle potvrzení o provedené platbě ze dne 24. 5. 2023 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 24. 5. 2023 částku 3 330 Kč na účet č. , č. účtu, .8. Z výpisu z Kontomatiku se podávají debetní i kreditní položky. Z výpisu není patrný pravidelný příjem a jediným pravidelným výdajem je nájem ve výši 10 000 Kč, který je hrazen spolu s nespecifikovanými splátkami v různých výškách.9. Ze sdělení , právnická osoba, ze dne 23. 10. 2025, vyplývá, že majitelem a jedinou disponující osobou účtu č. , č. účtu, je žalovaný a že dne 22. 5. 2023 byla na účet poukázána částka 5 000 Kč, dne 23. 5. 2023 částka 5 000 Kč a dne 24. 5. 2023 částka 3 330 Kč.10. Z e-mailové upomínky ze dne 12. 9. 2023 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 23 166,21 Kč.11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2025 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, jako postupník koupila od , právnická osoba, jako postupitele pohledávku za žalovaným, pohledávka byla identifikována v příloze smlouvy.12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele (, právnická osoba, pohledávku za žalovaným, pohledávka byla identifikována v příloze smlouvy.13. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 6. 2025, odeslané žalovanému téhož dne, postupitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni.14. Výzvou k plnění ze dne 2. 6. 2025, odeslané žalovanému téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě částky 33 883,21 Kč, a to do 3 dnů.15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 1842 a násl. o. z. smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky v celkové výši 13 330 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Úvěr byl žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet. Tuto smlouvu soud s ohledem na postavení účastníků, kdy právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen „zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy, vyjma výpisu z Kontomatiku, ze kterého však žádné relevantní údaje patrné nejsou, ze kterých by vyplývalo, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Není tak zřejmé, z čeho přesně právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěru žalovanému vycházela. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného.16. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Podle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona je proto smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyni, která dle § 1879 a násl. o. z. byla ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele, proto vzniklo právo na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění, která žalovaný na základě neplatné smlouvy žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni, již poskytl. Žalovaný na částku 13 330 Kč již uhradil 1 333 Kč, tudíž je povinen vrátit žalobkyni částku 11 997 Kč. Tato částka byla tedy žalobkyni v I. výroku tohoto rozsudku přiznána spolu se zákonnými úroky z prodlení podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky až předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 2. 6. 2025 s termínem splnění do 3 dnů. Podle ustanovení § 573 o. z. se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Předžalobní výzvu odeslanou dne 2. 6. 2025 má tedy soud za doručenou žalovanému dne 5. 6. 2025. Za situace, kdy měla být dlužná částka uhrazena ve lhůtě 3 dnů, tedy do 9. 6. 2025, přísluší žalobkyni úroky z prodlení od 10. 6. 2025 do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť nárok na tyto částky vyplývá z absolutně neplatné smlouvy. Rovněž byl zamítnut požadavek na úrok z prodlení z přiznané částky předcházející datu 10. 6. 2025, kdy žalovaný nebyl v prodlení s úhradou dlužné částky.17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalovaný je k jejich náhradě povinen žalobkyni, která byla ve věci neúspěšná pouze v nepatrné části – co do části zákonného úroku z prodlení, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Náklady řízení žalobkyní účelně vynaložené činí částku 2 615 Kč a představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) v celkové výši 1 200 Kč, když dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025, je sazba za jeden úkon právní služby 400 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025, a náhradu za daň z přidané hodnoty v celkové částce 315 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH.18. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně zastoupen stejným advokátem podává u zdejšího soudu více