20 C 35/2026-49 — Okresní soud v Karviné

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 29. 10. 2025, ve znění doplnění ze dne 9. 4. 2026, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 189 316,69 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovanou uzavřela dne 15. 10. 2023 dodatek č. 11 k rámcové smlouvě. V té se žalobkyně zavázala poskytnout peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , které měla žalovaná splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila 59 481,38 Kč. Žalovaná se dále na běžném účtu dostala do nepovoleného debetu 1 340,76 Kč a žalobkyně tuto částku po žalované také požaduje. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne 23. 9. 2025. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 7. 5. 2026, přičemž žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).4. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 30. 12. 2018 rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které zřídila žalobkyně pro žalovanou běžný účet č. , č. účtu, a debetní kartu.5. Z dodatku č. 11 k rámcové smlouvě č. , hodnota, ze dne 15. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně se dle tohoto dodatku zavázala poskytnou žalované peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč, a to na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit částku 277 990,24 Kč, a to v pravidelných 58 měsíčních splátkách po 5 000 Kč. Smlouva obsahovala dále obecná ustanovení týkající se uzavření smlouvy, splacení úvěru a důsledků prodlení. Smlouva je podepsána žalovanou prostřednictvím mobilního bankovnictví. Tyto informace jsou v souladu s informacemi uvedenými ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.6. Z dodatku č. 13 k rámcové smlouvě č. , hodnota, ze dne 2. 5. 2024 se podává, že na žádost žalované byla prodloužena délka úvěru z 58 na 113 měsíců a splátka byla snížena z 5 000 Kč na 3 169 Kč.7. Z dodatku č. 14 k rámcové smlouvě č. , hodnota, ze dne 8. 5. 2024 se podává, že splatnost byla posunuta z 13. na 24. den v měsíci.8. Z dodatku č. 15 k rámcové smlouvě č. , hodnota, ze dne 19. 11. 2024 se podává, že na žádost žalované byla prodloužena délka úvěru z 113 na 124 měsíců a splátka byla snížena z 3 169 Kč na 3 157 Kč.9. Z dodatku č. 16 k rámcové smlouvě č. , hodnota, ze dne 17. 2. 2025 se podává, že žalovaná požádala o odklad splátek splatných dne 24. 2. 2025 a 24. 3. 2025, což jí žalobkyně umožnila.10. Z dokladu o načerpání ze dne 26. 9. 2025 se podává, že dne 15. 10. 2023 byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka 200 000 Kč. Totéž se podává z výpisu z účtu žalované ke dni 15. 10. 2023.11. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta ze dne 9. 4. 2026 se podává, že žalovaná uvedla příjem ve výši 31 818 Kč a vedlejší příjem ve výši 37 500 Kč a výdaje ve výši 31 500 Kč. Uvedla, že žije v nájmu a má dvě vyživovací povinnosti. Příjem žalované měla žalobkyně ověřit bankovním výpisem a ověřený příjem činil 31 818 Kč. Žalobkyně žalovanou prověřila v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a v bankovním a nebankovním registru.12. Z úvěrové zprávy se podává, že žalovaná měla čtyři odmítnuté žádosti o splátkový kontrakt, 3 odvolané žádosti, 1 existující kontrakt a 6 ukončených. Žalovaná dále měla 2 existující kreditní karty a 2 ukončené kreditní karty. U žalované je evidován příznak 511 – vysoký počet žádostí, odmítnutých či odvolaných smluv a 510 – příliš krátká historie.13. Z výpisu z běžného účtu žalované č. , č. účtu, za období od 1. 7. 2023 do 30. 9. 2023 se podává množství kreditních a debetních položek. Jsou zde patrné nově vyplacené úvěry i splátky předchozích úvěrů a dále množství položek ze sázek. Z výpisu je patrný pravidelný příjem žalované, avšak vyjma plateb telefonnímu operátorovi žádné pravidelné výdaje.14. Ze sdělení Air Bank, a. s., ze dne 1. 4. 2026 vyplývá, že majitelem a jedinou disponující osobou účtu č. , č. účtu, je žalovaná.15. Z přehledu plateb se podává, že žalovaná uhradila celkem 59 481,38 Kč s tím, že pouze první čtyři splátky uhradila řádně a včas.16. Z mimořádného výpisu z běžného účtu žalované č. , č. účtu, se podává, že konečný zůstatek činil mínus 1 340,76 Kč.17. Výzvou k plnění ze dne 23. 9. 2025 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 196 890,27 Kč, a to do 2. 10. 2025.18. Z dalších listinných důkazů předložených žalobkyní soud pro nadbytečnost nečiní žádná skutková zjištění.19. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr v celkové výši 200 000 Kč. Tuto smlouvu soud s ohledem na postavení účastníků, kdy žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen „zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy, vyjma potvrzení o prověření úvěruschopnosti, úvěrové zprávy a výpisu z účtu žalované, ze kterých by vyplývalo, prověřila úvěruschopnost žalované, a to zejména její pasivní stránku. Z předložených výpisů z účtu jsou patrné nově vyplacené úvěry i splátky předchozích úvěrů, množství položek ze sázek, pravidelný příjem žalované, avšak vyjma plateb telefonnímu operátorovi žádné pravidelné výdaje. Není tak zřejmé, z čeho přesně žalobkyně při poskytnutí úvěru žalované vycházela. Žalobkyně byla poučena o nutnosti předložit důkazy ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované, avšak žádné další důkazy nenavrhla.20. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované. Podle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona je proto smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaná jako spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění, která žalovaná na základě neplatné smlouvy žalobkyni již poskytla. Žalovaná na částku 200 000 Kč již uhradila 59 481,38 Kč, tudíž je povinna vrátit žalobkyni částku 140 518,62 Kč. Tato částka byla tedy žalobkyni v I. výroku tohoto rozsudku přiznána spolu se zákonnými úroky z prodlení podle § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky až předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 23. 9. 2025 s termínem splnění do 2. 10. 2025, tudíž jí náleží úroky z prodlení od 3. 10. 2025 do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť nárok na tyto částky vyplývá z absolutně neplatné smlouvy.21. Co se týče částky 1 340,76 Kč, pak tento nárok žalobkyně soud posoudil podle § 2665 o. z. ve spojení s § 2395 o. z., když žalobkyně jako banka má právo na zaplacení jistiny nepovoleného debetu ve výši 1 340,76 Kč. Mezi žalobkyní jako a bankou a žalovanou jako majitelkou účtu byla uzavřena platná smlouva o účtu. Žalovaná se formou přečerpání peněžních prostředků na běžném účtu dostala do nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl kryt kladným zůstatkem, a proto jí vznikl závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Protože žalovaná netvrdila, a tedy ani neprokázala, že by ke dni rozhodnutí soudu dluh uhradila, zavázal ji soud k povinnosti zaplatit žalobkyni na jistině nepovoleného debetu částku 1 340,76 Kč.22. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. na základě úspěchu ve věci tak, že žalovaná je k jejich náhradě povinna žalobkyni, která byla ve věci úspěšná v rozsahu 35,1 % (žalobkyně byla úspěšná co do 67,55 % a neúspěšná co do 32,45 % z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí). Náklady řízení žal