26 C 206/2025-87 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9. 9. 2025 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 64 486 Kč spolu s 12,75% úrokem z prodlení z částky 50 198 Kč od 19. 11. 2024 do zaplacení, dále zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 218,32 Kč (ve výši 87,51 % ročně z částky 39 897,04 Kč od 19. 11. 2024 do 12. 12. 2024) a 12,75% úroku z částky 39 897,04 Kč od 13. 12. 2024 do zaplacení, avšak maximálně do doby, kdy úrok za dobu od 19. 11. 2024 dosáhne částky 173 952 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 19. 7. 2024 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se jej zavázal splatit spolu s 87,51% úrokem z úvěru v 48 měsíčních splátkách po 3 020 Kč vždy k 13. dni v měsíci počínaje srpnem 2024. Žalovaný však uhradil toliko jednu splátku. V důsledku prodlení žalovaného po dobu 65 dnů došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 17. 11. 2024 s tím, že k tomuto datu přirostly k nesplacené jistině i splatné úroky a nová jistina tak činila 48 600,89 Kč. Dále žalovaný měl povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 998 Kč z důvodu prodlení s úhradou splátek (2 x 499 Kč) a náhradu paušalizovaných nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč. Částka 14 288,40 Kč představuje smluvní pokutu dle smlouvy za prodlení po zesplatnění, jejíž výše činí 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení a žalobkyně ji vyúčtovala za dobu od 19. 11. 2024 do dne vyhotovení žaloby. Celková výše požadovaných smluvních úroků z úvěru je limitovaná v souladu se smlouvou na 120 % částky, kterou měla žalovaná zaplatit dle smlouvy, tj. na částku 173 952 Kč, sazba úroků je požadována v souladu s ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: výpisu z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, předžalobní výzvy ze dne 20. 8. 2025 včetně podacího archu ze dne 20. 8. 2025, výpisu záznamů z registru SOLUS, výpisu z nebankovního registru klientských informací, dokladu o vyplacení úvěru, prohlášení klienta, hodnocení klienta, předsmluvního formuláře, potvrzení o platbě částky 1 Kč, výzev k zaplacení ze dne 14. 10. 2024 a ze dne 13. 11. 2024, oznámení o schválení úvěru ze dne 22. 7. 2024 včetně dodejky, splátkového kalendáře, ke smlouvě ze dne 22. 7. 2024, karty klienta, oznámení o zesplatnění ze dne 17. 11. 2024, návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 19. 7. 2024 včetně dodatku č. , hodnota, , fotokopie občanského průkazu žalovaného, základních informací o klientovi, výpisu SMS zpráv, čtyř potvrzení o platbě ze dne 19. 7. 2024 a informací o zaměstnavateli žalovaného. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že nabídku na uzavření smlouvy podal žalovaný žalobkyni dne 19. 7. 2024 pod číslem , hodnota, . Dle smlouvy o úvěru měla žalobkyně žalovanému poskytnout úvěr ve výši 40 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Nabídka byla podána žalobkyni elektronicky bez řádného podpisu žalovaného, ale vzhledem k tomu, že žalovaný zaslal žalobkyni fotokopii občanského průkazu a detaily pohybu na svém bankovním účtu a rovněž připojil kód, který byl zprávou pro příjemce u platby částky 1 Kč zaslané žalobkyní na účet žalovaného, má soud zato, že k podání nabídky žalovaným skutečně došlo. Úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 87,51 % ročně měl žalovaný žalobkyni splatit formou 48 měsíčních splátek po 3 020 Kč a celkem tak měl uhradit částku 144 960 Kč. Žalobkyně tuto nabídku smlouvy přijala, jak vyplývá z oznámení o schválení úvěru č. smlouvy 9103332631 dne 22. 7. 2024 a toto oznámení bylo žalovanému dle doručenky zasláno jako doporučená zásilka, k jejímuž uložení na poště došlo dne 26. 7. 2024. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne 19. 7. 2024 poukázala žalobkyně na bankovní účet č. 02000984643/2010 částku 40 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, . Z listiny, označené jako prohlášení klienta bylo zjištěno, že tato obsahuje prohlášení žalovaného ze dne 19. 7. 2024, že nemá žádné dluhy, není v úpadku ani mu úpadek nehrozí, a že veškeré poskytnuté údaje jsou pravdivé a úplné. Dopisem ze dne 17. 11. 2024, jehož doručení ani odeslání žalovanému nebylo v řízení prokázáno, oznámila žalobkyně, že úvěr č. 9103332631byl zesplatněn ke dni 17. 11. 2024 a vyzvala jej k úhradě částky 50 198 Kč. O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán předžalobní výzvou ze dne 20. 8. 2025, která byla dle podacího archu téhož dne odeslána žalovanému.5. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalobkyně nahlížela před uzavřením úvěrové smlouvy do tohoto registru, a že žádné negativní záznamy ohledně žalovaného zjištěny nebyly. Z výpisu z NRKI bylo zjištěno, že žalobkyně nahlížela před uzavřením úvěrové smlouvy do tohoto registru a zjistila, že žalovaný měl podané žádosti u 12 institucí, nesplacená částka úvěrů činila 79 835 Kč a dluh po splatnosti činil 12 600 Kč. Z listiny označené jako hodnocení klienta bylo zjištěno, že tato obsahuje i prohlášení žalované, ve kterém uvedla, že je svobodný, má středoškolské vzdělání s maturitou, bydlí u rodičů a dále, že je zaměstnán, jeho příjem činí 16 900 Kč, jeho výdaje jsou v rozsahu životního minima ve výši 4 860 Kč a na bydlení vynakládá 4 700 Kč měsíčně, na splácení úvěrů 1 150 Kč měsíčně a na ostatní 500 Kč měsíčně. Celkové výdaje tak činí 11 210 Kč měsíčně. Z historie pohybů na běžném účtu bylo zjištěno, že žalovaný v době uzavření úvěrové smlouvy byl zaměstnán u , právnická osoba, a táto společnost mu vyplatila jako mzdu dne 8. 4. 2024 částku 18 718 Kč, dne 7. 5. 2024 částku 16 941 Kč, dne 10. 6. 2024 částku 17 084 Kč a dne 10. 7. 2024 částku 16 682 Kč, což v průměru činilo 17 356 Kč měsíčně. Z listiny „informace o zaměstnavateli“ je patrné, že žalobkyně lustrovala dne 19. 7. 2024 zaměstnavatele žalovaného na www.detail.cz a zjistila, že se jedná o společnost založenou před 25 lety, jejíž obrat je malý a stagnuje, má jednotky zaměstnanců, není v likvidaci, nebyla a není v insolvenci, likvidaci ani v nucené správě a je spolehlivým plátcem DPH. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění.6. Žaloba se jeví soudu jako důvodnou, avšak toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Obsah smlouvy je zachycen v listinné podobě. Listina obsahující nabídku žalovaného na uzavření smlouvy sice nebyla řádně podepsána žalovaným, ale soud má za to, že účastníci jednali o uzavření smlouvy, jelikož žalovaný zaslal žalobkyni snímek svého občanského průkazu a na účet, na který měl být úvěr následně vyplacen, poukázala žalobkyně částku 1 Kč se zprávou pro příjemce, kterou následně použil žalovaný jako kód při uzavírání smlouvy. Žalovaný nenamítal, že by obsah smlouvy zachycený v žalobkyní předložené listině neodpovídal obsahu smlouvu, kterou si účastníci sjednali. Soud má však za to, že smlouva o úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála svým povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022.7. V daném případě soud shledal, že příjmy žalovaného v deklarované výši 16 900 Kč odpovídají zjištěním z výpisu pohybů na účtu žalovaného (průměrná čistá mzda za čtyři měsíce před uzavřením smlouvy činila 17 356 Kč). Kladně je třeba hodnotit i zjišťování informací o zaměstnavateli z veřejně dostupných zdrojů, byť se jedná o činnost již nad rámec povinností stanovených zákonem. Zásadní nedostatky však soud shledal při zjišťování pravidelných výdajů žalovaného. Žalobkyně vycházela toliko s ničím nedoloženého tvrzení žalovaného, že jeho běžné výdaje odpovídají výši životního minima. Žalovaný taktéž žádným způsobem nedoložil výši svých nákladů na bydlení. Finanční rezerva vypočtená žalobkyní, tj. rozdíl mezi příjmy a součtem výdajů a splátky nového úvěru, byla přitom zcela nepatrná. Rovněž zjištění o existenci dluhu po splatnosti (17 600 Kč, což odpovídá čisté měsíční mzdě žalovaného) mělo žalobkyni vést k důkladnějšímu zkoumání skutečných pravidelných výdajů žalovan