26 C 340/2025-30 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27. 8. 2025 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 30 745 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 918,05 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 372,19 Kč a s 14,75% úrokem z částky 14 402,39 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení a s 14,75% úrokem z prodlení z částky 14 402,39 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení a dále zaplacení částky 26 699,20 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 614,68 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 252,37 Kč a s 15% úrokem z částky 14 166,42 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení z částky 14 166,42 Kč od 29. 4. 2024 do zaplacení.2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněné pohledávky nabyla od původního věřitele , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025. Tato společnost uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dne 23. 9. 2022 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 19 594 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 444 Kč. Žalovaný však uhradil toliko 2 320 Kč. Dle žalobkyně byla úročena neuhrazená jistina úvěru úrokem ve výši 14,75 % ročně. Dne 27. 4. 2022 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 18 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 23 318 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 530 Kč. Žalovaný však uhradil toliko 14 310 Kč. Dle žalobkyně byla úročena neuhrazená jistina úvěru úrokem ve výši 15 % ročně.3. Žalobkyně tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdil žalovaný ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti žalovaného.4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.5. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smluv o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 9. 2022 a č. , hodnota, ze dne 27. 4. 2022, listin označených jako Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 23. 9. 2022 a ze dne 27. 4. 2022, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 4. 2025 včetně podacího lístku ze dne 22. 5. 2025, výzvy k plnění ze dne 29. 7. 2025 včetně podacího lístku ze dne 30. 7. 2025, přehledu plateb ze dne 6. 5. 2025 a zákaznických karet ze dne 27. 4. 2022 a ze dne 23. 9. 2022. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 23. 9. 2022 mezi , právnická osoba, jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný současně potvrdil převzetí této částky v hotovosti. Žalovaný se zavázal splatit tuto částku a dále poplatky a úrok v celkové výši 19 594 Kč, tj. uhradit celkem 34 594 Kč v 78 týdenních splátkách po 444 Kč (poslední splátka 406 Kč). Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný společnosti , právnická osoba, prohlásil, že žije s partnerkou, má základní vzdělání, bydlí v nájemním bytě, vyživuje jednu osobu, je zaměstnán na plný pracovní úvazek u , jméno FO, s čistou mzdou 18 105 Kč, další příjem domácnosti činí 21 500 Kč, měsíční výdaje žalovaného činí 6 000 Kč a splátky úvěrů činí 2 332 Kč měsíčně. Z přehledu plateb (tabulky umoření) bylo zjištěno, že úvěrující u smlouvy č. , hodnota, eviduje platby žalovaného ve výši 2 320 Kč.7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 27. 4. 2022 mezi , právnická osoba, jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 18 000 Kč, přičemž žalovaný současně potvrdil převzetí této částky v hotovosti. Žalovaný se zavázal splatit tuto částku a dále poplatky a úrok v celkové výši 23 318 Kč, tj. uhradit celkem 41 318 Kč v 78 týdenních splátkách po 530 Kč (poslední splátka 528 Kč). Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný společnosti , právnická osoba, prohlásil, že žije s partnerkou, má základní vzdělání, bydlí v nájemním bytě, vyživuje jednu osobu, je zaměstnán na plný pracovní úvazek u , jméno FO, s čistou mzdou 16 840 Kč, další příjem domácnosti činí 22 000 Kč, měsíční výdaje žalovaného činí 5 000 Kč a splátky úvěrů činí 1 038 Kč měsíčně. Z přehledu plateb (tabulky umoření) bylo zjištěno, že úvěrující u smlouvy č. , hodnota, eviduje platby žalovaného ve výši 14 310 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 28. 4. 2025 mezi , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byly i pohledávky za žalovaným ze smluv č. , hodnota, a č. , hodnota, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 28. 4. 2025, který byl odeslán jako doporučená zásilka dle podacího lístku ze dne 22. 5. 2025. O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný upomínán žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 29. 7. 2025, která byla odeslána jako doporučená zásilka dne 30. 7. 2025.9. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou neplatné, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost , právnická osoba, dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022. Žalobkyně doložila zákaznické karty obsahující prohlášení žalovaného o výši příjmů a výdajů. Údaje uvedené v této listině nebyly ověřeny žádnými listinami, žalobkyně nepředložila žádnou z listin, kterou měl předkládat žalovaný při uzavření smlouvy.10. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou absolutně neplatné, avšak uplatněný v tomto řízení nárok mohl být částečně posouzen jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Soud teprve stanoví povinnost žalovaného vrátit jistinu poskytnutého mu úvěru, žalovaný tak doposud v prodlení není a nemůže být zavázán k úhradě úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení zcela pasivní a netvrdil nic o svých aktuálních majetkových poměrech a možnostech splácení dlužné částky, neshledal soud důvody k rozložení povinnosti žalovaného do splátek, ale zavázal jej k úhradě celé dlužné částky ve standartní lhůtě stanovené zákonem, tj. do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovanému byly vyplaceny ze strany předchůdkyně žalobkyně částky 15 000 Kč a 18 000 Kč. Žalovaný uhradil dle tvrzení žalobkyně 12 680 Kč a 3 690 Kč. Žalovaný tak byl zavázán uhradit žalobkyni podle § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. částku 16 370 Kč, tj. součet rozdílů mezi částkami 15 000 Kč a 2 320 Kč a mezi částkami 18 000 Kč a 14 310 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru.11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.