26 C 51/2026-16 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 3. 11. 2025 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 17 085,80 Kč spolu s 11,5% úrokem z prodlení z této částky od 16. 8. 2025 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele , Anonymizováno, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Tato společnost uzavřela s žalovanou dne 4. 9. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které čerpala žalovaná finanční prostředky v konečné výši 17 085,80 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, .cz. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalované č. , č. účtu, .2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.3. K nařízenému jednání se předvolaná zástupkyně žalobkyně ani žalovaná nedostavily, ačkoliv byly řádně a včas předvolány. Zástupkyně žalobkyně svoji neúčast omluvila, žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek a včetně dodatku č. , hodnota, ze dne 18. 11. 2021, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 9. 2025, výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 11. 9. 2025 včetně potvrzení o podání ze dne 15. 9. 2025, úvěrové smlouvy ze dne 4. 9. 2024, standartních informací o spotřebitelském úvěru, sedmi potvrzení o platbě (proof of payment), standartních podmínek úvěrové smlouvy, snímku občanského průkazu žalované a její selfie fotografie, přehledu čerpání a splácení, faktury , IBAN, , listin označených jako „Creditworthiness“ a „Proof of payment“ a sdělení , právnická osoba, . ze dne 19. 2. 2026. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: z úvěrové smlouvy ze dne 4. 9. 2024 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi , Anonymizováno, jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Žalovaná svoji totožnost prokázala občanským průkazem, jehož fotokopii měla k dispozici úvěrující banka. Žalované byl smlouvou poskytnut revolvingový úvěr s výší limitu 18 000 Kč, úrok byl sjednán ve výši 146,949 % ročně, měsíční splátka měla činit 13 % z celkové splatné částky, minimálně však 1 000 Kč. Z přehledu čerpání a splátek a z listiny označených jako proof of payment bylo zjištěno, že žalovaná čerpal úvěr jednorázově dne 9. 4. 2024 v částce 18 000 Kč (položka označená jako Withdrawal) a dále, že žalovaná na splátkách úvěru uhradila celkem částku 20 824,17 Kč (položky označené jako Payment). Z listiny označené jako Creditworthiness bylo zjištěno, že obsahuje údaje o poměrech žalované, která měla úvěrující společnosti prohlásit, že žije v tříčlenné domácnosti (dva dospělí a jedno dítě), je zaměstnán na plný úvazek v oboru opravy vozidel, její mzda činí 74 260 Kč a měsíční výdaje 35 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 20. 12. 2019 mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a předmětem postoupení byly pohledávky postupitele uvedené v seznamu postoupených pohledávek, který obsahuje i pohledávku za žalovaným uplatněnou v tomto řízení. Dle potvrzení o podání ze dne 15. 9. 2025 byla na adresu žalované odeslána doporučená zásilka obsahující předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 11. 9. 2025 a oznámení postupitele o postoupení pohledávky ze dne 11. 9. 2025.6. Žaloba byla jako nedůvodná v plném rozsahu zamítnuta. Soud má za to, že smlouva o úvěru jako smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by úvěrující společnost dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a , Anonymizováno, by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022. Úvěrující banka řádně nezjišťovala před uzavřením smlouvy výši příjmu žalované a jejích výdajů, ale vycházela pouze z velmi kusých informací, které jí zřejmě sdělila žalovaná, a takto získané informace nijak neprověřovala.7. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok nemohl být ani částečně posouzen jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Žalované byla poskytnuta ze strany předchůdkyně žalobkyně částka 18 000 Kč a žalovaná uhradila částku 20 824,17 Kč, a tedy více, než kolik obdržela na základě neplatné smlouvy.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně plně úspěšné žalované dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.