28 C 54/2026-19 – Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit jí celkem částku 10 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 300 Kč za dobu od 26. 8. 2018 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 1 300 Kč za dobu od 26. 12. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 1 300 Kč za dobu od 29. 5. 2020 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 1 300 Kč za dobu od 27. 2. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 1 300 Kč za dobu od 1. 9. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 1 300 Kč za dobu od 26. 9. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 1 300 Kč za dobu od 28. 10. 2023 do zaplacení a ve výši 12 % ročně z částky 1 300 Kč za dobu od 28. 3. 2025 do zaplacení. To vše jako nákladů na ošetření a pobyt na protialkoholní záchytné stanice provozované žalobkyní žalovaného ve dnech: 17. 8. 2018, 17. 12. 2019, 20. 5. 2020, 18. 2. 2023, 23. 8. 2023, 18. 9. 2023, 19. 10. 2023 a 19. 3. 2025, v jednotlivé výši 1 300 Kč za každý pobyt a ošetření, přičemž žalovaný každý z uvedených závazků uznal písemně co do důvodu a výše.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť jejich souhlas se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Na základě zjištění učiněných z jednotlivých listinných důkazů: uznání dluhu ze dne 18. 8. 2018, 18. 12. 2019, 21. 5. 2020, 19. 2. 2023, 24. 8. 2023, 19. 9. 2023, 20. 10. 2023 a 20. 3. 2025, výzvy k zaplacení a dokladu o doručení (sledování zásilky , Anonymizováno, ), soud učinil následují závěr o skutkovém stavu.5. Žalovaný byl ve dnech 17. 8. 2018, 17. 12. 2019, 20. 5. 2020, 18. 2. 2023, 23. 8. 2023, 18. 9. 2023, 19. 10. 2023 a 19. 3. 2025 převezen na protialkoholní záchytnou stanici provozovanou žalobkyní. Na nákladech za poskytnutou protialkoholní záchytnou službu žalobkyně vyúčtovala vždy částku 1 300 Kč. Žalovaný písemně uznal dne 18. 8. 2018, dne 18. 12. 2019, dne 21. 5. 2020, dne 19. 2. 2023, dne 24. 8. 2023, dne 18. 9. 2023, dne 20. 10. 2023 a dne 20. 3. 2025 co do důvodu a výše dluh za pobyt v protialkoholní záchytné stanici, a to vždy ve výši 1 300 Kč, a zavázal se pohledávku pokaždé zaplatit do 8 dnů od podpisu uznání. Předžalobní výzvou ze dne 15. 8. 2025, doručenou žalovanému dne 22. 8. 2025, byl žalovaný zástupkyní žalobkyně vyzván k zaplacení celkové dlužné částky do sedmi dnů od převzetí dopisu.6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Žalobkyně jako provozovatelem protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice ve smyslu § 17 odst. 1 zákona č. 379/2005 Sb., poskytla žalovanému ošetření a vyšetření, za které jí náleží úhrada ve výši 1 300 Kč, ke které je dle ust. § 89e zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, resp. § 17 odst. 1 zákona č. 379/2005 Sb. povinen žalovaný. Žalovaný dlužnou pohledávku písemně uznal ve smyslu ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), čímž byla založena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného závazku. Protože žalovaný netvrdil, a tedy ani neprokázal, že by ke dni rozhodnutí soudu dluh uhradil, zavázal jej soud k povinnosti zaplatit žalobkyni celkovou částku 10 400 Kč za celkem 8 jednotlivých ošetření a vyšetření tímto rozhodnutím. Žalobkyně má rovněž nárok dle ust. § 1970 o. z. na úrok z prodlení, ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z dlužných částek s počátkem běhu úroku z prodlení po splatnosti stanovené v jednotlivých písemných uznáních dluhu.7. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I. rozsudku).8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., plně procesně úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů v celkové výši 1 400 Kč, sestávající ze soudního poplatku za žalobu 800 Kč a z paušální náhrady nezastoupeného účastníka ve výši 600 Kč za 2 úkony podle vyhlášky č. 254/2015 Sb.