108 C 312/2020-69 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že zahraniční [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen [anonymizováno]“), jakožto původní věřitel pohledávek a postupitel uzavřela dne 27. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní jakožto postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze [právnická osoba] na žalobkyni, a to včetně žalované pohledávky. [anonymizováno] dne 20. 6. 2017 jakožto věřitel uzavřela s žalovaným jakožto dlužníkem smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ smlouva“). Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách [právnická osoba] v souladu s čl. 4 obchodních podmínek. Žalovaný doručil [právnická osoba] prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Společnost [anonymizováno] následně prověřila totožnost dlužníka, kladně posoudila jeho úvěruschopnost a na základě tohoto zhodnocení zaslala dlužníkovi nabídku k uzavření smlouvy o úvěru ve formě návrhu textu smlouvy včetně textu obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaný potvrdil, že se s textem smlouvy seznámil a vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku [právnická osoba] tak, že ve svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedl v rámci registrace, kliknul na příslušnou ikonu a potvrdil, že má zájem být vázán smlouvou o revolvingovém úvěru. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného, došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy se věřitel zavázal žalovanému poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingu čerpal celkem částku ve výši 10 000 Kč, kterou měl v souladu s příslušnými výpisy generovanými a doručovanými dlužníkovi prostřednictvím jeho uživatelského účtu, případně emailu splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené výpisu, a to až do výše celkové dlužné částky. Žádost o poskytnutí každého takového úvěru včetně akceptace a informace o vyplacení požadované částky je obsažena vždy v dokumentu„ Loan application“. Dlužník se však dostal do prodlení, když neuhradil ani minimální pravidelnou splátku, věřitel jej vyzval k úhradě dlužných částek formou výpisů, ale dlužník tak ani přes výzvy neučinil a závazek v plné výši řádně a včas neuhradil. Z celkové čerpané výše úvěru dlužník neuhradil jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč. V souvislosti s prodlením žalovaného vznikl věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 21. 9. 2017, uvedeném taktéž v posledním vydaném výpisu do úplného zaplacení jistiny dluhu. 2. Dne 20. 6. 2017 je datováno vyhotovení smlouvy o revolvingovém úvěru, v níž jako věřitel je označena [právnická osoba] a jako klient je označen žalovaný s uvedením osobních údajů, adresy, telefonního čísla a e-mailové adresy. Předmětem smlouvy je sjednání úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč a podmínek jeho splácení. Smlouva není podepsána ani jednou ze smluvních stran. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy. Dne 20. 6. 2017 byla na účet vedený u [právnická osoba], jehož majitelem je žalovaný zaslána [právnická osoba] Dne 27. 12. 2019 uzavřely [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž je také předmětná pohledávka za žalovaným, jak má soud za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených případů. Dne 15. 6. 2020 je datována předžalobní výzva, kterou žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky. Výzva byla žalovanému zaslána doporučenou poštou dne 17. 6. 2020 tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení výzvy a podacího lístku. Z listiny označené Loan application info má soud za prokázáno, že obsahuje osobní údaje žalovaného a podrobnosti o žalované částce, není podepsána žádným z účastníků a jedná se o interní listinu poskytovatele úvěru. 3. Soud dále provedl důkaz finančním přehledem pohledávky, výpisy účtu, standardními informacemi, obchodními podmínkami, z nichž s ohledem na níže uvedené právní závěry neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění. 4. Žalobkyně opírala svůj žalobní nárok o tvrzení, že její právní předchůdce uzavřel se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl poskytnut žalovanému úvěrový rámec ve výši 35 000 Kč, z něhož žalovaný vyčerpal částku 10 000 Kč, avšak poskytnutý a vyčerpaný úvěrový rámec řádně nesplácel. Tvrzení žalobkyně o existenci smlouvy uzavřené mezi jejím právním předchůdcem a žalovaným však nebylo v řízení prokázáno. Písemná smlouva o revolvingovém úvěru neobsahuje žádný projev vůle smluvních stran a v řízení nebylo prokázáno, že došlo k jejímu uzavření jiným způsobem. Tyto skutečnosti žalobkyně pouze tvrdila, avšak neprokázala. Soud se proto zabýval otázkou, zda lze vyhovět nároku žalobkyně z jiného právního titulu, neboť pokud by žalovaný od předchůdce žalobkyně přijal bez právního důvodu finanční prostředky, jednalo by se o jeho bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. V tomto směru má soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla dne 20. 6. 2017 žalovanému k jeho dispozici částku 10 000 Kč a v tomto rozsahu se tedy žalovaný (za absence jiného právního důvodu plnění) na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a toto bezdůvodné obohacení je povinen žalobkyni vrátit. Splatnost bezdůvodného obohacení nastala ke dni 23. 6. 2020 na základě předžalobní výzvy žalobkyně a od 24. 6. 2020 je žalovaný ve smyslu §§ 1968 a 1970 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Z těchto důvodů bylo žalobě vyhověno co do částky 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši od 24. 6. 2020. Ve zbytku, tj. co do části úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta, neboť žalobkyně neprokázala, že se žalovaný do prodlení dostal dříve. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak vlastním zaviněním možnosti být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalšího dokazování. 5. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, tří předžalobních úkonů právní služby po 200 Kč, tří předžalobních režijních paušálů po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 189 Kč.