112 C 368/2020-55 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou původně doručenou Okresnímu soudu v Ostravě dne 16. 4. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč představující smluvní pokutu vyčíslenou dle ceníku [právnická osoba] za nevrácení přijímacího zařízení pronajatého žalovanému [právnická osoba], na kterou jí vzniklo nárok poté, co tato společnost od smlouvy odstoupila z důvodu neplacení ceny za poskytované služby, a žalovaný zařízení přes výzvy nevrátil. Pohledávku za žalovaným postoupila [právnická osoba] žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný poté neuhradil ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout i na základě i na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.). 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi [právnická osoba] a žalovaným byla dne 27. 2. 2014 uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které byly žalovanému poskytovány služby elektronických komunikací, za které se žalovaný zavázal hradit ceny dle provedených vyúčtování, a současně mu bylo pronajato zařízení, a to WIFI ED3,0 internet, pomocí kterého žalovaný využíval veřejně dostupné služby elektronických komunikací sjednané smlouvou. Tato zařízení bylo žalovanému nainstalováno dne 28. 2. 2014, což žalovaný stvrdil svým podpisem na zakázkovém listě. Žalovaný porušoval své povinnosti vyplývající ze smlouvy, tedy řádně nehradil platby za sjednané služby elektronické komunikace a jeho dluh činil 2 899,50 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně proto dopisem ze dne 8. 10. 2014 zaslaným žalovanému doporučeně odstoupila od smlouvy ke dni 25. 10. 2014 a vyzvala žalovaného, aby zařízení, které měl smlouvou pronajato, vrátil nejpozději do 7 dnů od data ukončení smlouvy, tj. do 25. 10. 2014. Žalovaný byl poučen, že pokud zařízení do uvedeného data nevrátí, bude mu vyúčtována smluvní pokuta dle platného ceníku ve výši 2 000 Kč. Dle Ceníku služeb žalobkyně platného od 1. 2. 2014 činí smluvní pokuta za nevrácení typu zařízení pronajatého žalovanému 2 000 Kč za každé zařízení. Dopisem ze dne 21. 11. 2014 byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky za poskytnuté služby ve výši 2 899,50 Kč a současně k vrácení zapůjčeného přijímacího zařízení Modem Technicolor TC ED3 nebo k úhradě smluvní pokuty 2 000 Kč, pokud nemůže zařízení vrátit, s termínem do 15. 12. 2014. Nárok žalobkyně na smluvní pokutu v případě nevrácení pronajatého zařízení včas a v pořádku je upraven v článku 7.6 Všeobecných podmínek účinných od 1. 1. 2014, které jsou součástí smlouvy. Smlouvou se žalovaná dále zavázala hradit poplatky za poskytnuté služby elektronických komunikací, mj. za pronájem poskytnutého zařízení určené dle ceníku poskytovatele v souladu s článkem 7.2. Všeobecných podmínek, které jsou součástí smlouvy. Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 31. 1. 2019 postoupila [právnická osoba] pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy (v celkové výši 4 899,50 Kč) a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 18. 3. 2019 a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky novému věřiteli – žalobkyni. O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán předžalobní upomínkou žalobkyně ze dne 21. 1. 2020, která mu byla zaslána doporučeně dne 22. 1. 2020. 5. Žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o službách elektronické komunikace a také smlouva o pronájmu zařízení ve smyslu ust. § 2201 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), kterým mohl žalovaný sjednané služby (internet) využívat. Žalovaný však řádně neplnil povinnost vyplývající z této smlouvy a právní předchůdkyně žalobkyně od sjednané smlouvy odstoupila, což nebylo žalovaným v řízení zpochybněno. V důsledku odstoupení od smlouvy měl žalovaný povinnost pronajaté zařízení právní předchůdkyni žalobkyně ve stanovené lhůtě vrátit, což neučinil, a proto mu vznikla povinnost k zaplacení smluvní pokuty. Smluvní pokuta byla sjednána v souladu s ust. § 2048 a násl. o. z. dostatečně určitě pro případ porušení této smluvní povinnosti, a to v částce 2 000 Kč za pronajaté zařízení, kterou soud nepovažuje za nepřiměřenou a žalovaný byl její úhradě řádně vyzván. Soud proto žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě této částky žalobkyni, která je ve věci aktivně legitimována, neboť jí pohledávka za žalovaným byla postoupena dle § 1879 o. z. 6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Toto řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou (tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) ve smyslu ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění po novele č. 120/2014 Sb. Náklady žalobkyně tedy v daném případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony učiněné do podání formulářové žaloby dle § 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu, a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby po 200 Kč včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč a 21% DPH z odměny a náhrad, tj. 189 Kč.