106 C 340/2021 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 3 510 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 623,99 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto povinnost žalovaná splnila dne [datum]. Žalované zároveň vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění poplatek ve stanovené výši. Žalovaná nesplnila svou zákonnou povinnost a nezaplatila žalobkyni televizní poplatky za období měsíců červenec až prosinec 2018 po 135 Kč měsíčně, leden až prosince 2019 po 135 Kč měsíčně a leden až srpen 2020 po 135 Kč měsíčně. Žalovaná tedy dluží celkem na televizních poplatcích 3 510 Kč. Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná však svou povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnila. Žalovaná je tedy v prodlení se splácením splatné pohledávky a žalobkyně je oprávněna požadovat i příslušenství. Žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok, a to od 1. dne prodlení s každou jednotlivou platbou ke dni vyhotovení žaloby, tj. [datum], celkem tedy na úroku požaduje 623,99 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení soudního jednání, když k tomu byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky. V daném případě na základě listinných důkazů činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: žalovaná se prostřednictvím [anonymizováno] přihlásila do evidence poplatníků televizních poplatků, a to dne [datum]. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzývala žalovanou k úhradě neuhrazených televizních poplatků s tím, že je u ní evidován dluh ve výši 4 835 Kč z titulu nezaplacených televizních poplatků a příslušenství za období prosince 2017 do srpna 2020. Korespondence byla žalované doručována na adresu [adresa žalované], a zásilka byla připravena k vyzvednutí dne [datum] a následně vrácena. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospívá soud k závěru, že žaloba je důvodná, proto jí bylo v plném rozsahu vyhověno, neboť žalovaná jako fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač, je podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku. Tento poplatek je povinen platit provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby, a to nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 3 510 Kč, jenž představuje neuhrazené televizní poplatky. Žalobkyně v tomto řízení prokázala, že žalovaná se přihlásila jako poplatník televizních poplatků, a to prostřednictvím [anonymizováno]. Rovněž tak bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě neuhrazených televizních poplatků ve smyslu ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb. Žalovaná jakožto poplatník televizních poplatků nedostála své zákonné povinnosti – uhradit televizní poplatky, proto byl ze strany soudu zavázán k zaplacení pohledávky ve výši 3 510 Kč. Po právní stránce je věc posouzena dle zák. č. 348/2005 Sb., ust. § 3, § 6, § 7, § 10, a zák. č. 89/2012 Sb. Nárok na příslušenství vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 o.z. Výše příslušenství se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud se žalobkyně domáhá kapitalizovaného příslušenství, pak je soud jejím žalobním požadavkem vázán, když odpovídá uvedeným právním předpisům. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně neúspěšná žalovaná je povinna zaplatit procesně úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 1 126 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náklady právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb., § 14b odst. 1 bod 1, odst. 5 v sazbě jednoho úkonu 200 Kč, celkem byly přiznány dva úkony, a to za přípravu, převzetí a sepis žaloby po 200 Kč, 2x režijní paušál po 100 Kč a 21 % DPH ze všech položek mimo soudního poplatku. Žalobkyně osvědčila soudu, že žalovaného ve lhůtě nejméně sedm dnů před podáním žaloby vyzvala k plnění, čímž jí vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně tak, jak je to uvedeno ve výroku rozhodnutí.