107 C 243/2021-25 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 5. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 144 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaný ve dnech 10. 6. 2020, 3. 7. 2020, 4. 11. 2020, 14. 11. 2020, 16. 11. 2020 a 20. 11. 2020 při jízdě na lince hromadné dopravy provozované žalobkyní neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby na něm žalobkyně požadovala úhradu částky 9 144 Kč, představující jízdné ve výši 6x 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou z uvedených jízd bez jízdního dokladu. Dohodami, které byly na místě se žalovaným sepsány, žalovaný uznal nárok žalobkyně. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně se proto domáhá rovněž úroku z prodlení v zákonné výši. 2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud při rozhodování vycházel z obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobkyní. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se přepravoval dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným žalobkyní a na výzvu přepravního kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž byla na místě sepsána dohoda s cestujícím [číslo] to dne 10. 6. 2020, trolejbusem na lince [číslo] jízdné činilo 24 Kč; dohoda s cestujícím [číslo] dne 3. 7. 2020, trolejbusem [číslo] jízdné činilo 24 Kč; dohoda s cestujícím [číslo] dne 4. 11. 2020, trolejbusem [číslo] jízdné činilo 24 Kč; dohoda s cestujícím [číslo] dne 14. 11. 2020, tramvají [číslo] jízdné činilo 24 Kč; dohoda s cestujícím [číslo] dne 16. 11. 2020, trolejbusem [číslo] jízdné činilo 24 Kč; dohoda s cestujícím [číslo] dne 20. 11. 2020, trolejbusem [číslo] jízdné činilo 24 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho [číslo obč. průkazu]. Žalovaný ve všech uvedených případech dohody podepsal, avšak neuhradil na místě dlužné jízdné pro jednotlivou jízdu ani přirážku k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu. V každém z uvedených případů žalovaný v dohodě uznal dlužnou částku co do důvodu a výše 1 524 Kč, skládající se z dlužného jízdného ve výši 24 Kč a přirážky ve výši 1 500 Kč a zavázal se ji zaplatit nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by jízdné a přirážku k jízdnému žalobkyni uhradil. K plnění byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne 6. 4. 2021. 4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovaným jako cestujícím byla konkludentně uzavřena přepravní smlouva podle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to tím, že žalovaný nastoupil do vozidla přístupného jen s platným jízdním dokladem. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit stanovené jízdné v souladu s výše uvedeným ustanovením a ust. § 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Protože se žalovaný na výzvu přepravního kontrolora neprokázal platným jízdním dokladem, porušil tak svou zákonnou povinnost podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, vzniklo dopravci právo požadovat kromě dlužného jízdného ve výši 24 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč v souladu s ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a ust. § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona o silniční dopravě, a to za každou z uvedených jízd bez platného jízdního dokladu. Tyto pohledávky navíc žalovaný co do důvodu i výše písemně uznal podle ust. § 2053 o. z., čímž se má za to, že dluh v době uznání trval. Soud proto žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni částku 9 144 Kč. Protože žalovaný dlužné jízdné a přirážku k jízdnému do 15 dnů od zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu neuhradil, dostal se následujícím dnem do prodlení podle ust. § 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že zavázal procesně neúspěšného žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady hotových výdajů za sepis předžalobní výzvy a žaloby po 100 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.